Trvalo to déle, než se čekalo. Teď už jde ale oprava ostravské Hvězdárny a planetária Johanna Palisy skutečně do finále.
Za 74 dní se lidé do areálu podívají poprvé. A proměna, kterou planetárium prošlo, je zřejmě hodně udiví.
Planetárium Johanna PalisyHvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě-Porubě je třetím největším planetáriem v Česku a jediným zařízením svého druhu v 1979 Začala stavba planetária 1980 15. října začal zkušební provoz. Vybavení sestávalo jen ze 100 židlí a projekčního přístroje Planetárium RFP DP (tehdy nejmodernějšího v zemi). 1981 Planetárium se postupně vybavuje dalšími přístroji i nábytkem. Vznikají první pořady pro školáky. 1982 až 1984 Do planetária chodí školní exkurze. Speciální pořady pro děti doplňují prohlídky hvězdárny a promítání popularizačních filmů. 1985 1. května začal pravidelný provoz i pro veřejnost: ve středy a soboty. 1991 – 2011 Program se rozšiřuje o přednášky pro astronomy amatéry i živé hudební pořady pro veřejnost. Ročně se tam vystřídá 50 až 55 tisíc lidí. 2012 1. 7. začala rozsáhlá rekonstrukce. |
První novinku rozpoznají už před vstupem. Venku totiž vznikl nový přírodní amfiteátr s lavičkami a hlavně - k původní budově přibyla nová prosklená vstupní hala. Tím chystané změny nekončí. Jen tak pro zajímavost: většina dříve veřejně nepřístupných prostor se změní v jednu velkou galerii a v obou kopulích planetária přibudou moderní astronomické dalekohledy.
„Obrovské změny se návštěvníci dočkají v sále planetária,“ nastiňuje Ivana Češková, manažerka projektu modernizace planetária s názvem Vesmírná brána.
Otevírat se mělo už v únoru, práce mají skluz
V sále se lidé dočkají nejen nové projekční kopule, nových pohodlných křesel, ale hlavně nové projekční technologie označované jako optomechanické planetárium. Díky ní návštěvníci spatří v sále noční oblohu tak temnou, jaká je v dnešním elektrifikovaném světě už jen málokde, a zásluhou „celooblohové“ projekce v sále s kopulí místo stropu získají pocit, že se ocitli uprostřed vesmíru.
Zástupci planetária už zároveň plánují program, který po znovuzprovoznění areálu nabídnou.
Jeho součástí budou pořady pod umělou oblohou, ale i pozorování hvězdného nebe, přednáškové cykly a spolupráce se školami. „Určitě budeme chtít připravovat i netradiční kulturní - hudební či divadelní - program ve spolupráci s dalšími ostravskými institucemi,“ podotýká Ivana Češková.
Zrod nového planetária |
Přestavba planetária začala 1. července 2012 a původně měla skončit letos v únoru. Skluz vznikl mimo jiné proto, že se hlavní dodavatel stavebních prací, společnost VOKD, dostal do vážných finančních problémů, což vyvolalo i odchody subdodavatelů. „Po složitých jednáních se nakonec podařilo zajistit práce tak, aby stavba pokračovala a podařilo se ji dokončit, byť v posunutém termínu,“ informuje Češková.
Předchozí technický stav budovy byl neudržitelný
Vysoké škole báňské - Technické univerzitě, jíž planetárium patří, také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dal před časem pokutu kvůli údajnému porušení zákona o veřejných zakázkách. Škola vůči rozhodnutí podala rozklad.
Planetárium funguje od roku 1980. Před zahájením rekonstrukce za bezmála 150 milionů, z nichž asi 22 milionů dává stát a zbytek EU, byl areál už dost zastaralý.
Jak vypadal, to nastínil v červnu 2012 ředitel planetária Tomáš Gráf: „V nevyhovujícím stavu jsou například elektrické rozvody v budově, nedostatečná je kanalizace a dosluhuje už i samotné vybavení.“ Od zahájení přestavby až do současnosti funguje planetárium v náhradních prostorech v areálu VŠB-TUO.
