Liší se tak oproti jiným druhům ryb, které sbírají hmyz z vodní hladiny. Stříkouni dokáží vystříknout ústy proud vody tak, že trefí i hmyz sedící nad hladinou. „Kořist dokáží zasáhnout na vzdálenost dvou až tří metrů. Pokud nezasáhnou první ranou, stříkají opakovaně,“ uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.
Jako u jiných druhů zvířat se s přibývajícími zkušenostmi zvyšuje úspěšnost lovu. „Dospělí jedinci zasahují kořist zpravidla napoprvé, mladé rybky se tomu postupně učí,“ vysvětluje Šárka Nováková.
Stříkouni lapaví loví v malých skupinách. Všechny ryby se snaží zároveň sestřelit potravu, čímž se pravděpodobnost zásahu zvyšuje. „Často spolupracují ve skupině tak, že jeden jedinec sestřeluje hmyz a druhý ulovenou kořist pozře,“ dodala mluvčí.
Stříkouni v ostravské zoo obývají spolu s dalšími druhy ryb a plazů akvaterárium s názvem Batanta - pobřežní mangrove, které představuje typický biotop, jaký stříkouni v přírodě obývají. Kromě Papuy se vyskytují i v dalších příbřežních oblastech v jihovýchodní Asii a v severní Austrálii.
