Jediným politickým seskupením, které v Moravskoslezském kraji rostlo, bylo hnutí ANO. I tak má členů velmi málo.

Jediným politickým seskupením, které v Moravskoslezském kraji rostlo, bylo hnutí ANO. I tak má členů velmi málo. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Být ve straně není na severovýchodě země v módě. Ztrojnásobilo se jen ANO

  • 5
Straníků v Moravskoslezském kraji ubývá, trend nezachraňuje ani růst počtu členů hnutí ANO. Ti by se, přestože jen v loňském roce téměř ztrojnásobili svůj počet, stále mohli všichni setkat v jedné prostornější restauraci.

Stranictví je na ústupu. Dokládají to jak klesající počty členů jednotlivých stran a hnutí, tak volební výsledky a kandidátky.

Zatímco v komunálních volbách v roce 2010 tvořili členové stran pětadvacet procent všech členů kandidátek, ve volbách na podzim loňského roku už jich bylo o tři procenta méně.

V roce 2010 kandidovalo v komunálních volbách 14 058 nestraníků, loni jich už o více než tisíc přibylo, statistici napočítali 15 198 kandidátů bez stranické příslušnosti.

„Projevuje se zde celospolečenská nálada, kdy lidé nemají zájem o deklarovanou příslušnost ve straně, ale podporují ji například tím, že působí na volebních kandidátkách,“ vysvětluje politoložka Jiřina Pavlíková. „Tím se ale mění také volební výsledky, přízeň voličů nedostává strana, ale lidé, jednotlivé osobnosti na jednotlivých kandidátkách. Dochází tak k individualizaci politiky.“

ODS přišla oproti roku 2010 až o třetinu členů

A nezájem o členství ve stranách už delší dobu pociťují stranické sekretariáty. O více než tisíc členů - plnou třetinu - přišli od roku 2010 v Moravskoslezském kraji občanští demokraté. I tak si ale strana stále drží třetí místo v pomyslném žebříčku počtu členů stran a hnutí v regionu. „Například ODS se na stavu členské základny projevilo zpackané předsednictví Evropské unie i následný pád vlády,“ vysvětluje úbytek členů ODS politoložka.

„Ale to neplatí jen pro ODS. Každý problém na vládní nebo parlamentní úrovni ovlivňuje počet členů dané strany. Vládní politika se tak zpětně promítá na členskou základnu na nejnižší úrovni. Místní kauzy se promítají jen v daném regionu, například kauza Dědic může ovlivnit dění v ČSSD v Ostravě, ne v Plzni.“

Právě na ODS v Moravskoslezském kraji měly vliv spíše místní problémy než ty na celostátní úrovni. Například na Frýdecko-Místecku se strana dostala do situace, kdy stranickou knížku pokládali členové některých místních organizací na protest proti chování okresních představitelů prakticky hromadně.

A strana se z toho dodnes nevzpamatovala. Svědčí o tom i příklad Kunčic pod Ondřejníkem, kde ještě v roce 2010 získala ODS ve volbách přes osmnáct procent hlasů, loni na podzim se zde strana už ani nepokoušela vlastní kandidátku sestavit.

Největší stranou zůstávají komunisté

Největší stranou, co se členské základny v regionu týče, jsou stále komunisté. Ale i jejich počet se rok od roku snižuje. Zatímco v roce 2010 jich bylo přes šest tisíc, ke konci minulého roku platilo členské příspěvky v kraji zhruba 5 500 lidí.

„Je nás méně, to je dáno hlavně věkovou strukturou našich členů, kteří bohužel umírají,“ vysvětluje tisková mluvčí KSČM Ivana Kalousková. „Neznamená to ale, že by k nám nikdo nevstupoval, v průměru se ročně přihlásí zhruba sto nových členů. Jde hlavně o studenty a o lidi mezi pětatřiceti až padesáti lety.“

U komunistů vysledovali trend, že se zájem o vstup do strany časově shoduje s volbami. „Více lidí vstupuje před volbami, po nich pak hlavně podle toho, jak se vyvíjí vyjednávání o místních koalicích,“ vysvětluje Ivana Kalousková. „Mohou se mezi nimi najít i prospěcháři, ale s těmi se, když je odhalíme, rychle loučíme. I proto uvažujeme o zavedení zkušební doby při vstupu do strany, tak jako to bylo dříve.“

I přes propad počtu straníků v ODS ale v současnosti převyšuje členská základna strany například hnutí ANO téměř osmkrát. A to přesto, že dvojí úspěšné volby výrazně zahýbaly zájmem o členství v hnutí. Zatímco v roce 2012 mělo v regionu pouhých jedenáct členů a v roce 2013 třiašedesát, vloni hnutí v kraji nabobtnalo více než trojnásobně, zájem o vstup projevilo 166 lidí.

Podle Jiřiny Pavlíkové ale zatím nelze hnutí mezi „klasické“ politické strany příliš počítat. „ANO je zatím jen veleúspěšný podnikatelský projekt pana Babiše, ale tak to v politice nefunguje. Pomalu se však ke klasickému pojetí politiky začínají blížit, rozhodně na tom jsou lépe než například členové hnutí Úsvit.“

Hnutí ANO se loňským přílivem nových členů, kdy jen v kraji přijalo 166 lidí, dostalo před TOP 09. Ta v loňském roce přijala 23 nových členů a na konci prosince jich zde působilo 213. „Počet členů stabilně roste, nejsilnější početně je regionální organizace Ostrava,“ řekla mluvčí strany Martina Macková.

Sociální demokraté si na krajské úrovni zatím nemusí stěžovat, počet členů strany v kraji se i přes výrazné místní turbulence stále pohybuje okolo tří tisíc. To se ale může změnit. Například v ostravské sekci strany hrozí vyloučení kvůli nezaplaceným příspěvkům více než 150 lidem, o vystoupení ze strany pak uvažují i někteří sociální demokraté na Frýdecko-Místecku v reakci na střet dvou stranických frakcí. KDU-ČSL má v kraji přes tři tisíce členů. „Počet mírně klesá, ale v posledních měsících registrujeme přírůstek převážně mladých členů,“ uvedl krajský tajemník KDU-ČSL Jiří Navrátil.