Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dva a půl roku s kauzou Petra Kramného. Fanynky, stěhování i pře znalců

  18:55aktualizováno  18:55
Soud, na který se nezapomíná. Případ smrti ženy a dívky na egyptské dovolené ukázal na mnohé. Na vkus čtenářů, úskalí práce médií a fungování soudů. Ve čtvrtek Petr Kramný, manžel a otec obětí, dostal 28 let vězení.

Petr Kramný u Krajského soudu v Ostravě, který ho poslal na 28 let do vězení za vraždu manželky a dcery při letní dovolené v Egyptě v roce 2013. (7. ledna 2016) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Nebylo úniku. Případ Kramný dostihl každého novináře, který o neobvyklé kauze informoval. Přinejmenším tím, že všechny příbuzné, kamarády či známé z celé jejich práce zajímalo jen jedno: „Tak co myslíš, udělal to ten Kramný?“ Případně: „Má tak divný kukuč i ve skutečnosti?“

Případ nemá v rámci nejen Moravskoslezského kraje mnoho let obdoby. Zájmem médií i veřejnosti lze přirovnat snad jen k soudu se žháři, kteří v roce 2009 vhodili do domku ve Vítkově zápalnou lahev a těžce popálili romskou holčičku.

Hned na první líčení se novinářům rozdávaly vstupenky, jen z nejznámějšího bulvárního tuzemského deníku přijelo šest redaktorů, fotografů a také kreslířka.

Kramného příznivci: mladé ženy i starší muži

Z Prahy dorazili i zástupci médií, dosud jen velmi málo známých. Typickým příkladem byla Michaela Kudláčková z webu Popelky.cz. Neznáte? Jde o bývalou někdejší dětskou hvězdičku ze seriálu My všichni školou povinní.

Fotogalerie

Další skupinu tvořili příznivci Kramného. Vévodily ženy, které se do údajně uhrančivého Petra zahleděly. A když osmatřicetiletý obžalovaný ve vazbě zhubl, zjevně často posiloval a zvolil moderní styl sestřihu, dámy jen těžko skrývaly obdiv.

A že možná jde o dvojnásobného vraha jeho nejbližších? „To je hloupost. Petr byl vzorný otec rodiny, jen si toho Monika vůbec nevážila,“ nepřipouštěly jakékoliv pochybnosti.

Obžalovanému fandilo i několik starších mužů, jeden z nich dokonce na batohu nosil placku s Kramného portrétem. V soudní síni byli snadno odhalitelní: pokud zazněly věty podporující obhajobu, mohutně přikyvovali, pokud slyšeli opak, jen nechápavě kroutili hlavami.

Přísná soudkyně s přísnými pravidly

Soudní jednání se stěhovalo z největší síně do menší a ještě menší, až na vyhlášení rozsudku se vrátilo do nejprostornější místnosti.

Kdo soudkyni Renatu Gilovou neznal z předchozích jednání, byl možná zaskočen. Strohá, přísná a médiím povolující jen to, co vyloženě musí.

Co bude následovat

Kramný přímo na místě podal odvolání, tím se rozhodlo, že se případem bude zabývat i Vrchní soud v Olomouci.

Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Navrhoval třicet let vězení, padl rozsudek o dva roky kratší. Pokud se neodvolá, nemůže Kramný u odvolacího soudu dostat vyšší trest.

Vrchní soud už nepředvolává svědky, nezadává vypracování znaleckých posudků. Posuzuje, zda předchozí soudní projednávání proběhlo zákonně a krajský soud se vypořádal s případem spravedlivě a úplně. Může trest potvrdit, změnit, nebo věc vrátit k dopracování.

První jednání lze očekávat nejspíše někdy letos na jaře.

Na jedné straně překvapivě svolila k on-line přenosu, čtenáři díky tomu měli naprostý přehled, co se uvnitř právě děje. Fotografování v soudní síni však povolila pouze na začátku, poté platil zákaz a teprve v den vyhlášení rozsudku mohli fotografové a kameramani dovnitř. Ale zachytit okamžik vyhlášení rozsudku? Tak na to zapomeňte.

Gilová také potvrdila pověst pracovité soudkyně. Nečinilo jí problém vytrvat i v pátek do večerních hodin, když vypovídali znalci, kteří to do Ostravy měli daleko.

Co znalec, to takřka jiný názor

Znalci. Člověk by řekl, že takový odborník se ponoří do zadaného problému a jasně sdělí, jak se věcí mají. A další znalec nezjistí nic jiného. Stejně jako třetí.

Ale kdepak. Záleželo na tom, zda byl takový odborník do případu vztažen obžalobou, nebo obhajobou. Zvláštní zjištění. Netvrdím, že lhala jedna či druhá strana, ale někdo nejspíše plnil přání zadavatele.

Tak se mohlo stát, že ostravští soudní lékaři označili jako nejpravděpodobnější příčinu smrti zásah elektřinou, dokonce údajně našli na těle Moniky Kramné stopy po zásahu proudu.

„Není to správné, žena s dívkou mohly zemřít na otravu a dehydrataci,“ oponoval jiný znalec z Prahy. Další soudní lékaři se s těmi ostravskými dohadovali, kdo co provedl špatně, kdy byl ledabylý a vyložil si důkazy po svém.

A stejně tak znalci elektrotechnici. „Ohmův zákon platí všude, i v Egyptě,“ prohlásil znalec obžaloby Karel Sokanský. „To je pravda, ale nelze stavět na hypotézách a domněnkách,“ nařkl kolegu odborník obhajoby Jiří Stanislav Kalivoda. Smutný důkaz o stavu znalců v českých soudních síních.

Soudkyně a obhájkyně se zjevně neměly rády

Dobře udělal Kramný a jeho podporovatelé, když záhy po vypuknutí případu vyměnili obhájce. Jana Rejžková se za svého mandanta bila srdnatě. Určitě to nebylo jen proto, že šlo bezpochyby o největší případ její dosavadní kariéry.

Zlínská advokátka si zjevně nepadla do oka se soudkyní. Věkově sice blízké, povahově však zcela jiné. Obě v době soudní pře držely emoce zkrátka, ale pakliže to bylo možné, dávaly si navzájem najevo své nesympatie.

A poté, co padl rozsudek, už se obhájkyně v hodnocení nezdráhala říci na adresu soudkyně silná slova. Přirovnáním k procesům před rokem 1989 a hledáním obrazu komunistického pohlavára Gustava Husáka nad hlavou soudkyně zaútočila na skutečnost, že Gilová byla činná coby prokurátorka už za bývalého režimu. Takové popíchnutí na rozloučenou.

Gilová obhájkyni v soukromí jistě také nijak nechválí. Právě naopak. Jen na rozdíl od Rejžkové s novináři nemluví. Od toho má mluvčího soudu.

Kramný: Podivné otázky, nestandardní chování

Samostatnou kapitolou zůstává Petr Kramný. Při svědectví před soudem plakal, jinak působil klidně, sebevědomě až suverénně. Nemožné pohlédnout do jeho duše.

Těžko pak porozumět některým jeho činům nebo dotazům svědkům. Když se ptal bratra své tragicky zemřelé manželky, jestli někomu říkal o svém handlování s ostatky, soudkyně už to nevydržela: „Vystupujte, prosím, kultivovaněji a vyjadřujte se přesně.“

Velmi nezvyklé pak byly některé Kramného projevy po návratu z Egypta. Klidné až veselé chování, poměrně rychlé sblížení s dalšími ženami, obviňování manželky, zaplacený pláč u hrobu jeho nejbližších. „To, že se někdo chová nestandardně, přeci není důkazem, že je vrah,“ opakovala obhájkyně. Má nepochybně pravdu, jen to zanechalo divnou pachuť.

Možná i proto bylo patrné, že soudkyně má občas Kramného dost. Nemělo by se nejspíše stávat, aby všem v soudní síni bylo velmi brzy jasné, co si soudce o obžalovaném myslí. Soudů jsem viděl poměrně dost, proto vím, že to děje. Ne hojně, ale také to není nic mimořádného.

Samostatnou kapitolou se stalo probírání i těch nejintimnějších částí manželského vztahu Kramných. Kdo byl komu nevěrný, co prováděla Monika se svým slovenským přítelem, co koketního si povídal Kramný s více než kamarádkou. To vše se neslo soudem a přes on-line média i k veřejnosti.

Lidé se často domnívají, že novináři mají přístup k vyšetřovacímu spisu, případně vědí mnohem více, než co poté předkládají čtenářům, posluchačům a divákům. Není tomu tak.

Právě tento případ byl ukázkou toho, jak těžko se jakékoliv informace získávají. „Proč novináři omílají otravu, když Kramné zabila elektřina? Policisté se o ničem jiném nebaví,“ podivil se jeden můj známý.

Tak iDNES.cz předloni v březnu jako první zveřejnil hlavní závěr ostravské pitvy, což se policejním vyšetřovatelům dařilo několik měsíců před veřejností tajit. (text zde) Nepochybuji, že by se to jinak nejspíše dařilo až do začátku soudu.

Po očekávaném okamžitém odvolání Kramného kauza míří do Olomouce k vrchnímu soudu. A ten může rozsudek potvrdit, změnit, nebo vše vrátit krajskému soudu. Neobvyklý případ tak zdaleka nekončí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.