Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polská, dnes Slezská Ostrava. Právě tam se těžilo nejvíc uhlí

Seriál   18:55aktualizováno  18:55
Ostravské uhlí, to byla od začátku hlavně Slezská Ostrava. Právě tady vznikaly ještě v první polovině 19. století nejdůležitější šachty na mapě Ostravy. Dalším díl seriálu MF DNES věnovaného těžbě uhlí v ostravsko-karvinském revíru se zaměřil právě na ni.

Věž ostravského Dolu Petr Bezruč šla k zemi 15. srpna roku 2002. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Město na pravém břehu řeky Ostravice bylo samostatné až do roku 1941. Teprve za nacistické okupace se Moravská a Polská Ostrava spojily. Téměř sto let poté, co byly založeny šachty Terezie (1842), Trojice (1844) a Michal (1849).

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Právě tyto tři šachty dlouho tvořily dominanty Ostravy. V případě dolu Terezie šlo o zdaleka viditelnou těžní věž, důl Trojice ozvláštnil Ostravu slavnou lanovkou vozící uhlí na Karolinu a důl Michal je dnes kulturní památkou připomínající těžbu uhlí a důl jako takový. Tamní šatny vypadají, jako by z nich poslední horníci odešli teprve včera.

Důl Terezie (Petr Bezruč)
Důl založený v roce 1842 jako důl Terezie ukončil svou činnost v roce 1992. V roce 1942 jej Němci přejmenovali na Bergschacht.

Jméno Petr Bezruč získal v roce 1946. V roce 1967 se doly Petr Bezruč a Zárubek spojily v jeden podnik s názvem Důl Ostrava, ke kterému se v roce 1987 připojil ještě Důl Hlubina. Důl měl 14 pater, jedno podpatro a sedm jam. Největší dosažená hloubka dosáhla 1 340 metrů.

Důl Trojice
V roce 1844 mělký důl, od roku 1870 hlubinný důl hraběte Wilczeka Trojice těžil uhlí až do roku 1967, kdy byla těžba na tomto dole, jako posledním z těch, které založil hrabě Wilczek, ukončena.

Těžilo se zde celkem na třinácti patrech v sedmi jámách, maximální hloubka dosáhla 700 metrů. V roce 1961 se důl spojil s nedalekým dolem Petr Bezruč.

Do dějin Ostravy vstoupil důl v údolí Burňa také masakrem z roku 1894, kdy bylo před šachtou při střetu stávkujících s četníky zastřeleno dvanáct horníků.

Důl Michal
Důl č. 3, později Michal, byl založen rakouským státem, později jej odkoupila společnost Severní dráha Ferdinandova.

Uhlí se zde začalo těžit v roce 1862. S dolem se postupně spojily šachty Petr a Pavel, Josef a Jan. V roce 1946 dostal důl jméno Petr Cingr, v roce 1954 se k němu připojila šachta Michálka.

Později se důl stal součástí závodu Rudý říjen. Do roku 1994 se zde těžilo uhlí v devatenácti patrech, v současnosti je areál dolu zachován v podobě muzea.

Důl Michálka
Historie dolu Michálka začíná v roce 1871, kdy je zahájeno hloubení jámy hlubinného dolu. Při rekonstrukci těsně před zahájením 1. světové války byla hlavní jáma dolu prohloubena do hloubky 725 metrů. V roce 1954 byl důl Michálka sloučen s dolem Petr Cingr, se kterým se šachta pod zemí propojila. těžba uhlí zde skončila v roce 1965.

Na území Slezské Ostravy ale netěžily jen tyto šachty. Významným byl například i důl Zárubek, tisíce horníků zaměstnávaly i šachty v Heřmanicích a Hrušově.

Důl Jan Maria
Důl Jan Maria byl založen v roce 1852, po 2. světové válce byl připojen k dolu Zárubek jako jeho důlní závod.

Těžba zde probíhala do roku 1963, největší hloubka důlních děl byla 460 metrů. Jáma byla zasypána, v areálu se dochovaly dva památkové objekty, správní a jámová budova.

Důl Zárubek
Důl Zárubek získal své jméno až v roce 1914. Do té doby byla šachta známá pod jmény Důl č. V nebo Hermenegild.

Konečnou podobu dolu tvořily také šachty Vilém, Jakub a Alexander, které k němu byly do druhé světové války postupně připojeny.

Po ní se přidal ještě Důl Jan Maria a nakonec se důl Zárubek spojil s dolem Petr Bezruč v Důl Ostrava. Celkem důl využíval šest jam, měl 13 pater a jedno podpatro.

Těžba byla zahájena v roce 1862, konec dolu nastal v roce 1990 poté, co v ochranném pilíři těžní jámy vznikl požár.

Do historie se důl Zárubek nezapsal jen díky požáru, který znamenal jeho konec, ale také díky požáru z roku 1884. Tehdy zde po explozi zahynuli dva lidé, poprvé zde ale při této příležitosti byly v rámci revíru použity hadicové dýchací přístroje.

Důl Ida
Důl Ida, založený v roce 1872, za okupace přejmenovaný na Hoffnungschacht, byl v roce 1946 přejmenován na Generalissimus Stalin. V roce 1961 byla ukončena těžba jámou na povrch a převedena na těžní jámu dolu Rudý říjen II. V roce 1962 byl název šachty změněn na Rudý říjen I. K ukončení provozu dolu, který dosáhl do hloubky 420 metrů, došlo v roce 1969. Areál dolu je dnes součástí věznice v Heřmanicích.

Důl Viktoria
Důl založený v roce 1942 postupně přešel od názvu Viktoria přes Generalissimus Stalin až k důl Rudý říjen II. Těžba uhlí zde probíhala mezi lety 1955 až 1993. Největší hloubka dosáhla 720 metrů.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.