Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polsko chce po českém vzoru odprašovat komíny. Jen se neví, kdy začne

  7:26aktualizováno  7:26
Snížení prašnosti u velkých firem i lokálních topenišť slíbili při nedávné návštěvě Varšavy polští kolegové svému protějšku, ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Termíny ale zatím neexistují.

Současný stav ropných lagun v Ostravě je více než žalostný. Nebezpečných látek mnoho, jenže netěží se. | foto: ČTK

Za tři, možná za čtyři roky, ale možná o něco dříve. A nebo později začne Polsko odprašovat. Továrny i malá topeniště. "Na našem setkání mi to řekl polský ministr životního prostředí," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Spolupráce s Polskem kvůli ovzduší

V současnosti existují tři mezistátní skupiny, které se znečištěním ovzduší na moravsko-slezském pomezí zabývají. V dubnu se má sejít česko-polská komise, která činnost těchto skupin posoudí.

Polská strana na nedávném setkání premiérů obou zemí slíbila několik projektů v řádech miliard českých korun na odprášení podniků ve velkých průmyslových aglomeracích.

"Jejich zájem je hlavně ve snížení prašnosti lokálních topenišť, které jsou podle polské strany největším problémem, co se tohoto způsobu znečišťování týká. I z toho důvodu je zajímají výsledky našich kotlíkových dotací, rádi by je zkusili i na svém území," dodal ministr s tím, že by se oba státy mohly v budoucnosti soustředit i na společné získávání evropských dotací na zlepšování kvality životního prostředí.

Méně plynofikované Polsko

Při jednáních s Polskem nově pomohou i výsledky šetření kvality ovzduší projektu Air Silesia, který od roku 2010 sleduje zdroje znečištění na obou stranách hranice. "Máme už k dispozici výsledky tohoto šetření, které ukazují, jak se jednotlivé zdroje, u nás i v Polsku, na znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji podílejí," řekl náměstek hejtmana Daniel Havlík.

"Na polské straně to jsou nejvíce malé zdroje, následované velkými provozy, znečištění dopravou je zhruba na stejné úrovni jako u nás. U těch malých zdrojů je největší problém v tom, že v Polsku není taková míra plynofikace jako v Moravskoslezském kraji, a navíc se tam, ale i u nás, často topí všeličím," dodal náměstek hejtmana.

Nejrychlejší vliv na ovzduší v regionu a hlavně na prašnost by mohlo mít obdobné zavedení kotlíkových dotací na polské straně.

Budoucí ministr životního prostředí Richard Brabec (24. 1. 2014)

Ministr životního prostředí Richard Brabec.

Obnoveny by mohly být i v Moravskoslezském kraji, kde bylo díky dotacím během tří let pořízeno okolo pěti tisíc nových kotlů. Záležet bude hlavně na tom, zda na ně vláda najde peníze.

"Určitě o tom budeme jednat," vysvětluje Richard Brabec. "Navíc nejsou kotlíkové dotace jen záležitostí Moravskoslezského kraje, ale také kraje Ústeckého. Věřím, že se dohodneme," dodal ministr.

Vláda by měla na kotlíkové dotace přispět polovinou, druhou polovinu by měl nachystat krajský úřad. "Kraj ty peníze určitě mít bude, o kotlíkové dotace je velký zájem a my víme, že k čistotě ovzduší rozhodně přispívají," přidal se hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.

Laguny možná čeká zemětřesení

Na řešení čeká už více než rok i další velký problém, tentokrát hlavně Ostravy - ropné laguny bývalé společnosti Ostramo.

Projekt na vytěžení lagun a následnou rekultivaci území zamořeného odpady z výroby minerálních olejů se totiž zastavil kvůli zjištění, že v areálu bývalé továrny leží podstatně více nebezpečných kalů, než projekt původně počítal (podrobnosti o problému zde).

"Laguny jsou velký problém, a nejen ostravský, pamatuji si dobře, jaké pozdvižení vzbudil v Ústeckém kraji záměr spalovat palivo vyrobené z těchto kalů," řekl ministr.

"Podle mých informací je dnes hlavní otázka, kolik kalů na území lagun leží. Zjistit, kolik jich je, bude v nejbližší době našim hlavním cílem," řekl ministr.

Sdružení Čistá Ostrava, které laguny po několik let těžilo, kvůli odtěžení smluveného množství kalů s těžbou přestalo, v současnosti probíhá výběrové řízení na firmu, která odtěží zbytek ropných kalů.

Problémem i znečištěné spodní vody a benzen

Řešit se bude nejen firma, ale také způsob, jakým budou kaly odtěženy a následně zpracovány, doposud využívané míchání kalů s uhlím si příliš příznivců nezískalo.

"Bude se také zjišťovat, zda je použitá technologie použitelná a za jakých okolností, bude se řešit i problém spodních vod a znečišťujících látek, které se do nich dostávají," přidal ministr další řešené zádrhele okolo lagun.

Z těch se vytěžilo už více než 200 tisíc tun kalů, stát zatím za sanaci zaplatil přes tři miliardy korun. "Výběrové řízení je vyhlášeno jako otevřené, může se přihlásit kdokoliv, kterákoliv firma a není nijak určeno, jakou technologií mají být laguny zlikvidovány," řekl hejtman Miroslav Novák.

Dalším problémem, který se při sanaci lagun objevil, byl výskyt rakovinotvorného benzenu. I s tím se bude muset vítěz výběrového řízení vypořádat. "Ať vyhraje výběrové řízení kdokoliv, bude muset požádat krajský úřad o integrované povolení, v němž se bude muset vypořádat i s problémem benzenu," dodal hejtman.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.