Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzplála chata na Pustevnách zvenčí? Čidla reagovala později než svědci

  8:35aktualizováno  8:35
Skutečnost, že požár Libušína na Pustevnách nejprve nahlásila žena ubytovaná v sousední chatě a až teprve později se ozvaly elektronické hlásiče požáru instalované v národní kulturní památce, může naznačovat, že oheň vznikl mimo samotnou chatu, na kterou se teprve později rozšířil.

Celkový pohled dokazuje, jak rozsáhlé škody za sebou noční požár zanechal | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jeden z klenotů beskydské architektury padl za oběť ohni v pondělí brzy ráno.

"Oznámení jsme dostali od svědka ubytovaného ve vedlejším objektu, pak následovaly telefonáty dalších lidí, a až pak se ozvaly hlásiče umístěné v samotném Libušíně," popsal události mluvčí zlínských hasičů Libor Netopil.

Po požáru a před ním

Jak mohlo k podobné situaci dojít, nechce před ukončením vyšetřování komentovat. Podle Jindřicha Ondruše, ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které má vyhořelý Libušín ve své správě, může pozdější reakce elektronického zabezpečení poukazovat na skutečnost, že oheň nevznikl v budově, ale mimo ni.

"Jednou z verzí, proč přišlo hlášení o požáru na pult centrální ochrany později než volali další svědci, je, že požár vznikl mimo budovu. Tak by jej mohla například vidět paní, která požár ohlásila jako první, a hlásiče ještě nemusely reagovat," vysvětluje Ondruš.

S touto verzí jako s jednou z možných příčin požáru pracují i policisté a vyšetřovatelé hasičského záchranného sboru. Do vyšetření případu ale nechtějí podrobnosti komentovat.

Požár Libušína v noci z neděle na pondělí:

"I když jsme se s podobným případem ještě nesetkali, je takový průběh událostí možný," přiznává Pavel Fiala, předseda představenstva společnosti Trade Fides, která provozuje elektronické zabezpečovací zařízení instalované právě v Libušíně.

Sbírka pro Libušín

Veřejnou finanční sbírku na obnovu Libušína vyhlásilo Valašské muzeum v přírodě. Číslo účtu je 107-6978880207/0100.

"Protipožární čidla jsou namontována uvnitř budovy. Pokud by hořelo venku, nemohou reagovat, protože se k nim kouř ani zvýšená teplota, na jejichž sledování jsou čidla nastavena, nemusí hned dostat," vysvětlil Fiala s tím, že čidla instalovaná v Libušíně dokážou rozeznat také různé druhy kouře a rozlišit, zda jde o požár, či méně nebezpečnou záležitost. Pavel Fiala také odmítá, že by zabezpečovací zařízení nebylo v provozu.

"Je zapnuté neustále, čtyřiadvacet hodin denně. Lze je odpojit, ale to může udělat pouze kvalifikovaná osoba, a o tom bychom věděli. Naši technici se od počátku účastní vyšetřování, pomáhají hasičům i policejním vyšetřovatelům. V současnosti se kontroluje mimo jiné průběh chování hlásičů v době požáru, co a v kolik hodin hlásily," přiblížil jeden ze směrů vyšetřování Pavel Fiala.

Denní světlo ukázalo následky ničivého ohně:

Systém protipožární ochrany Libušína byl nastaven tak, že signál o případném požáru míří rovnou k hasičům. Požár historicky cenné budovy ale možná povede ke změně způsobu ochrany obdobných památek v regionu.

"Jsme hodně zvědaví na to, jak dopadne zpráva vyšetřovatelů, jak a kde oheň vznikl," říká ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš. "I na základě těchto výsledků totiž budeme rozhodovat o tom, nakolik je pro nás tak drahé zabezpečovací zařízení výhodné a zda neexistují i jiné možnosti ochrany," dodal.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.