Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oheň letos škodí v Moravskoslezském kraji zřejmě nejvíc od války

  18:01aktualizováno  18:01
Profesionální hasiči mají za sedmdesát let existence na kontě desítky velkých akcí, při kterých zachraňovali životy a majetek. Podle nich je ale letošek výjimečný – oheň škodí v kraji nejvíc od druhé světové války.

Šestnáct jednotek hasičů zasahovalo 30. července u požáru haly společnosti ŽDB Drátovna v Bohumíně na Karvinsku. Při požáru nikdo nebyl zraněn. | foto: ČTK

Jen při čtyřech letošních požárech už zničil majetek za víc než půl miliardy korun. Nejhorší byl požár v mořírně firmy ŽDB Drátovna 30. července. „Předběžná škoda je 235 milionů,“ uvedl mluvčí hasičů Petr Kůdela.

Mluvčí Třineckých železáren, což je mateřská firma postižené drátovny, Petra Jurásková říká, že přesnou výši škody zatím odborníci stále vyčíslují, ale předpokládají, že zcela jistě přesáhne 200 milionů.

Letošní velké požáry

Firma dosud nezná ani příčinu požáru. Zaměstnanci spekulují, že oheň mohl vzniknout od jisker při svařování na střeše, ale vyšetřovatelé zatím čekají na expertizy a podle Juráskové se svařovalo jinde. Firma teď připravuje demolici zničené budovy a projektovou dokumentaci na stavbu nové mořírny.

„Přes 300 zaměstnanců postiženého provozu chodí do práce, ale zastávají jiné pozice. Mořený drát dočasně odebíráme z Polska,“ popsala Jurásková.

Požár s tak vysokou škodou nikdo ve skupině Třineckých železáren nepamatuje. Poslední velký požár tam byl v roce 2013. „Hořela rozvodna v teplárně. Škody dosáhly 22 milionů. Hasiči ale firmě uchránili majetek za 100 milionů,“ dodala mluvčí.

Když šéf ostravských hasičů Vladimír Vlček vzpomíná na velké zásahy, vybaví se mu především povodně z roku 1997, při nich zemřelo 50 lidí, z toho 20 v kraji, nebo bleskové povodně na Novojičínsku z roku 2009, kdy zemřelo osm lidí.

Nejvyšší škody v roce 2016

  • 235 milionů – červenec, Bohumín. Požár provozu mořírny v hale skladu válcovaného drátu.
  • 154 milionů – únor, Bohumín. Požár reléového sálu v ústředním stavědle, kabelových lávek v hale cyklických oprav, kabelového mostu a podzemního kabelového vedení.
  • 120 milionů – září, Ostrava. Požár pekárny.
  • 50 milionů – září, Kopřivnice. Požár obchodního komplexu.

„Zasahovali jsme i u řady těžkých dopravních nehod včetně největšího železničního neštěstí v roce 2008 ve Studénce, kdy zemřelo osm lidí a téměř sto bylo zraněno,“ říká Vlček s tím, že hasiči pomáhali také po ničivých orkánech Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008 nebo po explozích.

Nejčastěji ale hasili požáry. Škody bývaly dříve, i vzhledem k cenám, podstatně nižší. Dodnes se vzpomíná třeba na rozsáhlý požár ostravského Čedoku s evakuací řady lidí v roce 1986. Škoda tehdy ale činila „jen“ 1,5 milionu.

„Zřejmě nejvyšší škodu v poválečné historii našeho regionu oheň napáchal v listopadu 2002. Z neznámých důvodů hořelo v provozu na potisk potravinářských fólií v Ryžovišti na Bruntálsku a škoda dosáhla 177 milionů korun,“ popisuje Vlček.

Letos už čtyři velké požáry

Poslední roky už oheň tolik neškodil. „V letech 2010 až 2015 se nejvyšší přímé škody způsobené požárem v Moravskoslezském kraji pohybovaly v rozmezí od 9 do 50 milionů,“ vypočítává mluvčí Kůdela. Z pěti největších požárů byly tři ve firmách, jeden v nemocnici a další ve vile.

Letos ale hasiči evidují už čtyři požáry se škodou nejméně 50 milionů. V únoru kvůli technické závadě hořelo v ústředním stavědle v Bohumíně. Požár na několik týdnů ochromil důležitý železniční uzel. „Škody jsou předběžně vyčíslené na téměř 154 milionů,“ říká Kůdela.

V červenci utrpěla už zmíněná firma ŽDB Drátovna škodu za více než 200 milionů. Další velké škody napáchaly dva požáry v minulých dnech.

„V neděli 25. září odpoledne vyhořela část obchodního centra v Kopřivnici, škody jsou odhadovány na 50 milionů. V noci na pondělí 26. září hořelo v ostravské pekárně – škody tam odhadem dosáhnou 120 milionů,“ dodal Kůdela.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.