Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozor, zákaz! Značnou část Moravskoslezského kraje řídí přísná pravidla

  13:55aktualizováno  13:55
Vrtat, stavět, kupovat pozemky nebo jen tak vstoupit? Ne. Na více než desetině území kraje platí nějaké omezení. Moravskoslezsko patří k regionům s největší plochou „zakázaných“ míst v Česku.

Areál Dolu Frenštát při pohledu od Trojanovic. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Kvůli těžbě uhlí, uskladnění plynu i přírodě. Důvodů, proč pro některá místa neplatí běžná pravidla, je řada. Republikovému žebříčku „zakázaných“ míst kraj vévodí především v oblasti dobývání surovin.

Doly, lomy a pozůstatky po těžbě zabírají více než deset procent jeho území. Nejde jen o černé uhlí, ale i ropu, zemní plyn či stavební suroviny. Vyplývá to z poslední analýzy projektu Česko v datech, jež se zabývala oblastmi, pro které platí zákonná omezení.

V oblastech s omezením kvůli surovinám má kraj dokonce několikanásobný náskok. V druhém Ústeckém kraji tato místa zabírají 4,5 procenta území. A hned dvě vůbec největší takové lokality leží právě na severní Moravě a ve Slezsku.

„Tím největším je dobývací prostor Trojanovice na Ostravsku na ploše více než 63 čtverečních kilometrů. Jen o něco málo menším je zásobník plynu ve Štramberku v podhůří Beskyd, který zabírá plochu přes 44 kilometrů čtverečních,“ uvedla mluvčí projektu Jana Morávková.

Na první pohled jde o běžná místa, na uhlí i zásobách plynu stojí obce a města. Jen ve velmi malých částech jejich ploch platí úplný zákaz vstupu. U dobývacího území v Beskydech jde o oplocené areály Frenštát sever a Frenštát západ, v případě podzemního zásobníku plynu o areál podniku a provozní sondy.

„Sond máme přes padesát. Nacházejí se na různých místech, každá je oplocená a jejich plochu počítáme v desítkách metrů čtverečních,“ upřesnil vedoucí zásobníku Petr Goluch.

Kvůli uhlí v Beskydech se hůř nakupují pozemky

Lidé na Štrambersku na omezení narazí až ve chvíli, kdy chtějí pod povrch. Například hloubit vrt pro tepelné čerpadlo. Kvůli uhlí v Beskydech se hůř nakupují pozemky.

„Zakázané“ oblasti v kraji

* 89 dobývacích prostorů o celkové rozloze 54,8 tisíce hektarů zabírá zhruba 10 procent rozlohy kraje, což je český unikát.

* Vyžádaly si nucené přesuny obyvatel a pro blízké okolí dosud představují značná omezení.

* Na 124 dalších územích v Moravskoslezském kraji platí omezení kvůli ochraně přírody. V 11 národních přírodních rezervacích zákon stanovil úplný zákaz vstupu.

„Majitel dobývacího prostoru má předkupní právo na státní pozemky. Například ze školky vyjdeme rovnou na pozemek Lesů ČR. Ty jej nepotřebují, ale my si jej nemůžeme koupit,“ popsal starosta Trojanovic Jiří Novotný. Dodal, že každá nová stavba také musí být dimenzovaná pro případné poddolování.

Kraj má však i rozsáhlá místa rovnou se zákazem vstupu. Třeba kvůli aktivní těžbě.

„Všechny aktivní těžební lokality OKD jsou oplocené průmyslové areály se specifickými provozními a bezpečnostními opatřeními. V místech, kde není možné zamezit vstupu oplocením, máme výstražné tabulky,“ popsal například mluvčí největšího krajského těžaře OKD Ivo Čelechovský.

Jen tak vstoupit se nesmí také do jedenácti národních přírodních rezervací. „Zákon tam zakazuje vstup mimo vyznačené stezky. I v některých přírodních rezervacích máme zákaz vstupu. V našem případě chráníme především hnízdící ptáky, tam lidé mohou napáchat velké škody,“ uvedl šéf Správy CHKO Poodří Jan Klečka. Přírodních rezervací je v kraji celkem třiapadesát.

Zcela výjimečná je jesenická národní přírodní rezervace Skřítek. Tam noha běžného člověka nesmí vůbec, neprotíná ji ani stezka. „Pokud nemusíme, ani my tam nechodíme,“ poznamenal Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky s tím, že na pohyb návštěvníků jsou citliví třeba rysové či linduška horská.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaromíra Hajdová ze Závišic na Novojičínsku má doma více než stovku lidových...
Na dožínky obléká do krojů téměř celou ves. Půjčit je chtěl i poslanec

Na kroje narazíte v jejím domě všude. Visí na věšácích na chodbě, nažehlené na sušáku na prádlo v obýváku, naskládané v ložnici a dokonce i v garáži. Během...  celý článek

Ivan Korč začal fotit koncem šedesátých let. Focení má spojené mimo jiné s...
Ostravské stopy: Pár hodin a sníh byl černý, vzpomíná fotograf Ivan Korč

Ruská kniha a stará cesta do Ostravy s rozbitými obrubníky. Takto netradičně vzpomíná Ivan Korč na rok 1968. I toho se týkalo povídání s fotografem, kterému...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.