"Prďolka" je jedno ze jmen, kterým ošetřovatelé nejmladší slůně v ostravské zoo nazývají. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Ostravské slůně roste i bez mléka. Šance, že dospěje, je však mizivá

  • 38
Pro návštěvníky ostravské zoologické zahrady a fanoušky jejího nejmladšího slůněte, které se nikdy nenapilo mateřského mléka, mají ošetřovatelé dvě zprávy. A jak už to bývá, jedna je dobrá a druhá špatná.

Nejmladší členka sloní rodiny v Zoologické zahradě Ostrava stále nemá jméno. "Voláme na ni: Malá! Nebo jí říkáme: Prďolko, pojď sem," líčí ošetřovatel slonů Pavel Zvolánek. Podle něj teď slůně dobře prospívá:

"Děláme, co je v našich silách. Naději, že dospěje, ale nemáme." Díky sbírce může však "malá" i tak přispět k záchraně jiných slonů.

Slůně musí ošetřovatelé krmit ručně. Mateřské mléko mládě nikdy nepoznalo.

"Sloní samičce, která se narodila 4. února, se daří dobře. Denně vypije až 12 litrů náhražky mateřského mléka a už váží 160 kilogramů. Matka Vishesh se o své druhorozené mládě stará vzorně,“ líčí ošetřovatel slonů Pavel Zvolánek.

"I díky tomu se dobře začlenilo do skupiny samic a neutíká před tříletou Rashmi jako její starší bratr před třemi lety, který byl mnohem méně vitální a v osmi týdnech uhynul," dodal Pavel Zvolánek.

Netají ale, že i když on, jeho kolegové i další odborníci dělají vše, co je v jejich silách, aby uměle krmené slůně zdárně prospívalo, naději, že se dočká dospělosti, nemají. Důvod je jasný. Proti totiž hovoří statistika.

První krůčky novorozeného slůněte z ostravské zoo:

Slůně nemá šanci dožít dospělosti

"Ze záznamů či zkušeností jiných zoologických zahrad po celém světě jsme se dozvěděli asi o třiceti slůňatech odchovaných na náhražce mateřského mléka. Dospělosti se ale nedožilo ani jedno," říká zooložka Jana Pluháčková.

"Přitom každé z nich bylo alespoň určitý čas kojeno matkou nebo dostávalo nadojené mléko od jiné slonice a získalo tak přirozené ochranné látky," dodává.

Obdobně postiženým, slůňatům má v budoucnosti pomoci sbírka na financování výzkumu.

Ostravské slůně je v tomhle směru podle ředitele zahrady bohužel výjimečné. "Strávili jsme desítky hodin pátráním po obdobném případu, jako je náš. Ale nenašli jsme žádný záznam o slůněti, které by se vůbec nenapilo mateřského mléka," vysvětlil Petr Čolas.

Babička malé samičky, slonice Johti, sice občas přikrmuje mlékem svou dceru Rashmi, ale podojit se nedá.

"Zkoušeli jsme to několikrát, ale marně. Slonice jsou v tomhle potvory. Pustí mléko, jen když samy chtějí," vysvětluje Pavel Zvolánek.

Malé naděje na dlouhý život slůněte jsou důvodem, proč ředitel zatím nechce samičku pojmenovat. V mezinárodní plemenné knize je zapsaná jako OST Nr. 3, což znamená, že je třetím slůnětem narozeným v ostravské zoologické zahradě.

Ačkoli slůně teď nemá žádný zdravotní problém, ošetřovatelé se bojí chvíle, kdy onemocní. Bez ochranných látek z mateřského mléka je totiž velmi ohrožené například sloním herpesem.

Příští mláďata může pomoci zachránit sbírka

"Nemoc, o níž se zatím moc neví, způsobuje komplex virů, proti kterým není očkovací vakcína. Postihuje hlavně mladé slony v lidské péči, ale vyskytuje se i v přírodě. Dokáže zabít do deseti hodin od prvních příznaků. Nemocnému zvířeti opuchne hlava, zmodrá jazyk, objeví se vředy a hyne na vykrvácení," popisuje zooložka Pluháčková.

Sbírka na výzkum sloních nemocí

Zatím lze přispět na bankovní účet 6220207/0100 a prostřednictvím mincotočů v pavilonech slonů nebo afrických zvířat.

Brzy to půjde také koupí suvenýrů či dárcovskou DMS.

Protože sloní herpes už zabil desítky mláďat, ostravská zoologická zahrada vyhlásila veřejnou sbírku na podporu výzkumu sloních nemocí. Výtěžek získá renomované pracoviště v Německu.

"Pracovníci tamního výzkumného ústavu nám už mnohokrát pomohli. Chceme jim to alespoň trochu oplatit," říká ředitel zoo Čolas.

Netvrdí, že výzkum zachrání přímo ostravské slůně, ale myslí si, že pomůže mnoha jiným.

"I když naše samička možná nepřežije, může přispět k záchraně svého druhu. Jelikož divokým slonům se stále zmenšuje životní prostor, budou i oni stále častěji umírat na herpes. Výzkum je proto velmi důležitý," dodává Čolas.