Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česko má novou elektrárnu. Šest set metrů pod zemí v bývalém dolu

  14:55aktualizováno  18. července 11:42
V podzemí bývalého černouhelného dolu Jeremenko v Ostravě začala fungovat přečerpávací vodní elektrárna. Její vybudování stálo 79 milionů korun. Elektrárna má výkon 650 kilowattů, sloužit bude hlavně k výzkumu. Provoz elektrárny v hloubce téměř 600 metrů pod zemí zahájil v pátek ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Podle autorů projektu nyní v Ostravě funguje zařízení unikátní minimálně v Evropě, a možná i na světě.

Takřka šest stovek metrů pod zemí stojí přímo v důlní chodbě turbína vyrábějící elektřinu. „V podstatě jde o klasickou vodní přečerpávací elektrárnu, kterou jsme, a to je novinka, umístili do bývalého důlního díla,“ vysvětluje autor unikátního projektu Pavel Bartoš.

„Nebylo to ale nic jednoduchého, neboť důlní prostředí je jiné a hlavně voda, která se zde čerpá, je slaná, a proto musely být vyrobeny speciální odolné díly, aby vydržely provoz.“

Unikátní elektrárna pod zemí

Pro stavbu přečerpávací elektrárny jsou staré důlní chodby ideálním místem. Voda se zde může spouštět na turbíny v nich umístěné z velké výšky.

Podzemí dolu Jeremenko je pro umístění přečerpávací elektrárny výhodné ještě tím, že právě odtud se čerpají důlní vody z celé ostravské oblasti uhelného revíru, vody je zde tedy dostatek.

„Ta voda se zde musí čerpat a udržovat v určité výši, aby se zabránilo jejímu provalení do karvinské části revíru, kde se stále těží,“ říká Bartoš. Prakticky funguje přečerpávací elektrárna na dolu Jeremenko tak, že se část odčerpané vody soustředí v nádrži na povrchu dolu a pak se pouští do 580 metrů dlouhého potrubí vedoucího do hlubin přímo k Peltonově turbíně.

Elektráren může být na Ostravsku více

„S tím, jak se pomalu blíží konec uhelných zásob v ostravské oblasti, jde o první hvězdičku, ukazující, jak i nadále využívat potenciál zdejších šachet,“ řekl spoluřešitel projektu, Vladimír Slivka z Vysoké školy báňské. „Samozřejmě existuje další spousta možností a nejen na Ostravsku. V celé republice je spousta hlubinných dolů, nejen černouhelných, v nichž by šlo něco podobného využít.“

A využívat se nemusí jen důlní vody podobné těm v Ostravě. Ty jsou totiž specifické hned v několika směrech.

Vedle toho, že jsou slané a mohou se využívat například v balneoprovozech, podle některých mají ostravské důlní vody vlastnosti podobné vodě z Mrtvého moře, je další jejich výhodou teplota.

Teplota vody čerpané z ostravského podzemí se pohybuje okolo šestadvaceti stupňů, čehož by mohl využívat například nějaký akvapark.

„A naopak, pokud je někde v podzemí voda studená, může se využívat třeba pro klimatizace,“ vysvětluje Vladimír Slivka. „Například v německém městě Cottbus využívají takové vody k vytápění celé univerzity a přilehlé čtvrti, ve Freiburgu, kde jsou naopak studené důlní vody, se využívají právě pro provoz klimatizací.“

Konec těžby? Žádný problém

Výkon elektrárny na dole Jeremenko dosahuje při plném provozu 639 kVA, vývoj, trvající čtyři a půl roku, přišel na 79 milionů korun, z čehož činila veřejná podpora 52 milionů.

Ostravská přečerpávací elektrárna v současnosti běží ve zkušebním provozu, který se zatím finančně nemůže vyplatit. „Je ale v řádech možná několika let, kdy se tato výroba vyplatí a rozšíří. A neohrozí ji ani případný konec těžby v karvinské části revíru, naopak, tamní doly by se mohly využít, voda se totiž bude muset čerpat ještě mnoho let,“ dokončil vysokoškolský profesor.

Přečerpávací elektrárny se v současnosti používají jako jeden ze způsobů, jak uchovávat elektrickou energii. V době, kdy je proudu přebytek, čerpají čerpadla vodu do výše položených nádrží, z nichž se, v době energetických špiček, voda pouští do turbín vyrábějících elektrickou energii.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.