Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smrt padala z nebe. Před sedmdesáti lety ničily Ostravsko stovky bomb

  8:06aktualizováno  8:06
Přesně před sedmdesáti lety dopadly na Ostravu bomby amerického letectva. Přímo ve městě zahynuly přes čtyři stovky lidí, další umírali mimo Ostravu. Největší ostravskou tragédii 20. století ale nepřipomíná žádná pamětní deska.

Pohled od hotelu Imperial do ulice 28. října. Z obchodního domu Rix toho mnoho nezůstalo. | foto: Archiv města Ostravy

Jeden z nejčernějších dnů historie Ostravy začal krásně.

Úterý 29. srpna 1944. Blankytně modrá obloha věstí hezký letní den.

Jenže někdy okolo 10:30 hodin prořízlo klid kvílení sirén. Nic neobvyklého, americké bombardéry často přes Ostravsko směřovaly nad průmyslový jih okupovaného Polska. Na plané poplachy jsou všichni zvyklí.

29. srpna 1944

Asi čtyři stovky bombardérů Consolidated B-24 Liberator, které doprovázely stíhací letouny, startovaly brzy ráno z jihoitalských základen. Svazek 15. letecké armády USA narazil na úpornou protiletadlovou obranu.

Přesto na Ostravsko dopadly stovky bomb. V Ostravě zemřelo 409 lidí, 123 domů bylo zcela zničeno. Bez přístřeší zůstalo 1 256 lidí.

Nyní však byla terčem několika stovek amerických bombardérů právě Ostrava.

„Bylo mi tehdy dvanáct let a šla jsem s manželem své o mnoho let starší sestry do lékárny,“ vzpomíná na sedmdesát let starou událost pamětnice Alena Bittnerová.

Cíl: válečný průmysl

„Stála jsem na cestě u Strebingera (dnes známá martinovská prodejna - pozn. red.) a nějaký německý voják mě zatáhl do sklepa nejbližšího domu. Tam jsem se ukrývala až do čtyř hodin odpoledne.“

Ocelové srdce země tehdy nuceně bilo pro německou válečnou mašinerii a nálety se zaměřily na Vítkovické železárny, doly, chemické závody, překladiště techniky na přívozském nádraží a ještě severněji na bohumínský průmysl.

„Bohužel i to bylo součástí války. Spojenci tak chtěli co nejvíce oslabit válečnou výrobu Německa,“ řekl historik Slezské univerzity Opava Mečislav Borák.

Vlny bombardérů směřovaly od Výškovic přes Zábřeh, Vítkovice, Moravskou Ostravu k Přívozu.

A bomby neničily jen průmyslové objekty, velmi citelný zásah dostalo i centrum města. Exploze rozmetaly například budovu obchodního domu Rix, zničily domy v ulicích Zámecká a Velká. Ostatně parkoviště za starou radnicí částečně vzniklo v proluce po tehdy rozmetaných domech.

Naprostá zkáza

Poničen zůstal i obchodní dům Bachner (nyní Horník) a mnoho okolostojících objektů. „Jen chrám jako zázrakem zůstal ušetřen,“ poznamenal historik Borák.

Pamětní deska schází

Bilance náletu byla děsivá. Jen v Ostravě zahynulo 409 lidí, 123 domů bylo zničeno zcela, další asi tisícovka částečně. Mnoho Ostravanů zemřelo v zábřežské vilové čtvrti, nepřežilo ani hodně dělníků v železárnách a jiných podnicích. Další pohřbily trosky domů v centru. Více než sto lidí zahynulo v okolí Ostravy.

Cíl náletu byl naplněn jen částečně. Výroba ostravských podniků opravdu byla ochromena, ale úplně zastavit se ji nepodařilo.

Trvalo mnoho let, než se jizvy na tváři města po náletech zacelily. Do konce války ještě Ostravu postihlo několik menších náletů, tentokrát letectva Rudé armády, ale už s mnohem menšími následky.

„Škoda jen, že v Ostravě není vůbec žádná připomínka, například pamětní deska, co se tehdy stalo,“ dodal historik Mečislav Borák.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.