Pohled od hotelu Imperial do ulice 28. října. Z obchodního domu Rix toho mnoho nezůstalo. | foto: Archiv města Ostravy

Smrt padala z nebe. Před sedmdesáti lety ničily Ostravsko stovky bomb

  • 42
Přesně před sedmdesáti lety dopadly na Ostravu bomby amerického letectva. Přímo ve městě zahynuly přes čtyři stovky lidí, další umírali mimo Ostravu. Největší ostravskou tragédii 20. století ale nepřipomíná žádná pamětní deska.

Jeden z nejčernějších dnů historie Ostravy začal krásně.

Úterý 29. srpna 1944. Blankytně modrá obloha věstí hezký letní den.

Jenže někdy okolo 10:30 hodin prořízlo klid kvílení sirén. Nic neobvyklého, americké bombardéry často přes Ostravsko směřovaly nad průmyslový jih okupovaného Polska. Na plané poplachy jsou všichni zvyklí.

Tentokrát však byla cílem náletu právě Ostrava.

29. srpna 1944

Asi čtyři stovky bombardérů Consolidated B-24 Liberator, které doprovázely stíhací letouny, startovaly brzy ráno z jihoitalských základen. Svazek 15. letecké armády USA narazil na úpornou protiletadlovou obranu.

Přesto na Ostravsko dopadly stovky bomb. V Ostravě zemřelo 409 lidí, 123 domů bylo zcela zničeno. Bez přístřeší zůstalo 1 256 lidí.

Ocelové srdce země tehdy nuceně bilo pro německou válečnou mašinerii a nálety se zaměřily na Vítkovické železárny, doly, chemické závody, překladiště techniky na přívozském nádraží a ještě severněji na bohumínský průmysl.

„Bohužel i to bylo součástí války. Spojenci tak chtěli co nejvíce oslabit válečnou výrobu Německa,“ řekl historik Slezské univerzity Opava Mečislav Borák.

Vlny bombardérů směřovaly od Výškovic přes Zábřeh, Vítkovice, Moravskou Ostravu k Přívozu.

A bomby neničily jen průmyslové objekty, velmi citelný zásah dostalo i centrum města. Exploze rozmetaly například budovu obchodního domu Rix, zničily domy v ulicích Zámecká a Velká. Ostatně parkoviště za starou radnicí částečně vzniklo v proluce po tehdy rozmetaných domech.

Naprostá zkáza

Poničen zůstal i obchodní dům Bachner (nyní Horník) a mnoho okolostojících objektů. „Jen chrám jako zázrakem zůstal ušetřen,“ poznamenal historik Borák.

Pamětní deska schází

Bilance náletu byla děsivá. Jen v Ostravě zahynulo 409 lidí, 123 domů bylo zničeno zcela, další asi tisícovka částečně. Mnoho Ostravanů zemřelo v zábřežské vilové čtvrti, nepřežilo ani hodně dělníků v železárnách a jiných podnicích. Další pohřbily trosky domů v centru. Více než sto lidí zahynulo v okolí Ostravy.

Cíl náletu byl naplněn jen částečně. Výroba ostravských podniků opravdu byla ochromena, ale úplně zastavit se ji nepodařilo.

Trvalo mnoho let, než se jizvy na tváři města po náletech zacelily. Do konce války ještě Ostravu postihlo několik menších náletů, tentokrát letectva Rudé armády, ale už s mnohem menšími následky.

„Škoda jen, že v Ostravě není vůbec žádná připomínka, například pamětní deska, co se tehdy stalo,“ dodal historik Mečislav Borák.