Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spása, či zkáza Nových Heřminov? Každý vnímá přehradu jinak

  9:02aktualizováno  9:02
Přípravy na stavbu přehrady v Nových Heřminovech pokročily. Povodí Odry už v obci koupilo 85 procent nemovitostí, které zalije voda. Například Zátor už na přehradu čeká. Lidé z Heřminov ji však chtějí zastavit.

Vizualizace přehradní hráze v Nových Heřminovech. | foto: Povodí Odry

Pro jedny spása, pro druhé pohroma, které je třeba zabránit stůj co stůj. Tak rozdílně vnímají lidé na Bruntálsku plánovanou stavbu.

"Přehrada je součástí celé řady protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy. Do různých studií, projektů i výkupu nemovitostí už stát investoval stovky milionů korun," tvrdí technický ředitel Povodí Odry Petr Březina.

"V Nových Heřminovech už jsme vykoupili 85 procent budov a pozemků, které stojí v zátopové oblasti. Proto si myslím, že výstavbě přehrady už se zabránit nedá," dodává.

Zastupitelé Nových Heřminov však navzdory tomu doufají v pravý opak. I přesto, že vláda už v roce 2008 rozhodla o výstavbě takzvané malé varianty přehradní nádrže.

"To je pravda, ale žádné rozhodnutí není dogma. Mění se vlády, mohou se měnit i jejich rozhodnutí. Podle nás by bylo ideální stavbě zabránit," říká zastupitel Nových Heřminov Ludvík Drobný.

Starostka sousedního Zátoru Salome Sýkorová naopak doufá, že to už není možné. "Chápu, že se mění vlády, ale kdyby se změnilo vládní rozhodnutí o přehradě, to už bychom byli vážně jako v Kocourkově."

A netají, že nejen obyvatelé její obce už na přehradu netrpělivě čekají. "Čím dříve bude stát, tím lépe pro nás."

Porovnání variant menší a větší nádrže Nové Heřminovy

Porovnání variant menší a větší nádrže Nové Heřminovy

Přehradu i další úpravy řeky Opavy si přejí hlavně lidé, kteří trpěli při ničivých povodních. Zátor takové zažil hned dvakrát po sobě - v letech 1996 a 1997.

"Lidem se u nás žije moc dobře. Ale není o co stát, když máte doma opakovaně dva metry vody a bahna. Proto už roky jednáme o protipovodňových opatřeních. Souhlasíme s nimi, i když také části Zátoru zalije voda. Počítá se totiž s rozšiřováním koryta řeky. Výkupy už běží a stavební práce by měly začít příští rok," říká starostka.

Ačkoli sousední obce mají důvod spolupracovat třeba už proto, že Povodí Odry plánuje vybudování společné čistírny odpadních vod pro Nové Heřminovy, Čakovou a Zátor, přehrada je rozdělila.

"Současné vedení Nových Heřminov s námi nekomunikuje. Jejich nového starostu osobně neznám," říká Sýkorová, která vede Zátor už od roku 1998.

Pamatuje tedy roky, kdy obce a města postižené katastrofickými záplavami volaly po protipovodňových opatřeních. "Kdyby to záleželo na mně, byla bych pro větší variantu přehrady, která by víc ochránila i město Opavu," vysvětluje starostka.

Podle starosty Nových Heřminov Radka Sijky je ale přehrada zbytečná. "Pokusíme se její stavbě ještě zabránit právní cestou," říká.

Jasný výsledek referenda z roku 2008 zavazuje vedení Nových Heřminov bránit stavbě přehrady. Zástupci Povodí Odry ale tvrdí, že obec může stavbu pozdržet, nikoli zablokovat.

Za zabrané území nabízí jiné pozemky a další různé náhrady, které by mohly nastartovat nový rozvoj obce. Možnosti představili na posledním jednání zastupitelstva.

Referendum v Nových Heřminovech

Lidé z Nových Heřminov se v srpnu 2008 vyjadřovali v referendu ke stavbě přehrady.

"Současný územní plán brání rozvoji obce. Vedení radnice, které není ochotné bavit se s námi oficiálně o čemkoli, jedná proti vlastním lidem," tvrdí technický ředitel Povodí Odry Petr Březina.

Starosta Radek Sijka oponuje: "Lidé z Povodí Odry se jen snaží zdiskreditovat vedení obce."

Obec přehradu blokuje už několik let a Povodí Odry začíná tlačit čas. Potřebuje dát totiž dohromady podklady pro vládu i ministerstva, aby zajistila financování i povolení výstavby přehrady.

A to je důvod, proč zástupci Povodí Odry a ministerstva zemědělství navštívili poslední jednání zastupitelstva v Nových Heřminovech. Místní upozornili na problém a nastínili, co vše obec získá, když se začne chovat vstřícněji.

"Stoletá voda teď znamená pro Nové Heřminovy katastrofu, celá obec by byla pod vodou. Přehrada ji ochrání. Jedna část bude chráněná až před tisíciletou vodou, tedy lépe než Praha," říká Březina.

Kromě toho má obec získat státní pozemky, kanalizaci i další inženýrské sítě za státní peníze a jiné náhrady za majetek, který zničí výstavba přehrady.

Kolem nádrže by měla vést asfaltová komunikace, která by sloužila pracovníkům Povodí Odry, ale i turistům, cyklistům a bruslařům. Místní by měli šanci živit se nabídkou služeb.

"Už v květnu jsme obci předali mapu s nabídkou, aby si řekli, které státní pozemky chtějí. Vytipovali jsme hezký jihovýchodní svah nad nádrží, kde může vyrůst nová čtvrť. Poslední lidé ze zátopové oblasti by nám své domy prodali, kdyby měli šanci vybrat si v obci stavební parcely. Ale obec na naše návrhy nereaguje," líčí Březina.

Památkově cenný sklípek v Nových Heřminovech na Bruntálsku, který má zalít nová

Památkově cenný sklípek, který má také zalít nová přehrada.

Podotkl, že chtějí v Zátoru postavit čistírnu odpadních vod pro tři vesnice. "Víme, že Heřminovy by ji chtěly mít ve své správě a ovlivňovat cenu stočného. Jsme ochotni dělat ústupky, ale musí nám to oficiálně sdělit. Oni na vše nadávají doma za pecí. Oficiální stanoviska nemáme žádná," dodal Březina.

Stavba přehrady vyvolává v obci silné emoce už řadu let. Většina lidí byla dosud proti. Zastupitelé se navíc musí řídit výsledkem referenda z roku 2008, které jim zakazuje podnikat jakékoli kroky směřující ke stavbě přehrady.

Jenže lidé už 85 procent chat, domů i pozemků v zátopové oblasti prodali státu. A části z 280 obyvatel obce dochází, že situace je nevratná.

"Chce to změnu. Bez nového územního plánu se nehneme," míní teď i jeden ze sedmi členů zastupitelstva obce Jiří Pavelka. Je jedním z mála, kteří se nebojí říci takový názor nahlas, i když ví, že mu to někteří budou mít za zlé.

"Netěší mě, že se tu bude stavět přehrada. Ale situace se změnila. Když už tu nádrž bude, měli bychom postupovat tak, aby z toho obec něco měla. Musíme hledat vstřícné kroky a schválit územní plán, který bude počítat s malou variantou přehrady a zároveň uvolní pozemky pro další výstavbu."

Menší varianta nádrže už je součástí schválených zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, se kterými musí obec uvést svůj územní plán do souladu nejpozději do roku 2022.

O stavbě přehrady

První úvahy o vzniku přehrady na horním toku Opavy v obci Nové Heřminovy jsou už z počátku 20. století. Vláda v roce 2008 schválila stavbu menší nádrže plus další úpravy řeky. S přehradou počítají i krajské zásady územního rozvoje. Ty chce obec napadnout žalobou. Je totiž proti přehradě.

Starosta Nových Heřminov Radek Sijka přesto vidí celou záležitost jinak. A s ním i místostarostka a většina zastupitelů. Stavbě přehrady chtějí zabránit.

"Zákon nám sice ukládá sladit náš územní plán se zásadami rozvoje vyššího celku, ale je tam zádrhel. Pokud by tím měla být poškozena nebo omezena obec, tak tu povinnost nemá. Podle názoru našeho právníka jde o tento případ, proto budeme podávat žalobu. Teprve až se ukáže, jak to je, budeme se mít od čeho odpíchnout," vysvětluje starosta.

Podle něj není pravda, že obec nejedná. "Proběhla už řada jednání, ale obec se vždy dočkala jen ústních slibů. Naši předchůdci své požadavky vznesli písemně, ale dodnes z nich není nic," vysvětluje starosta.

"Střídali se tu různí politici, ale těm už dnes nevěříme ani pozdrav. Chceme, aby řada věcí byla hotová dřív, než se začne stavět. Náš územní plán je jedinou zárukou toho, že se domůžeme svých práv," dodává Sijka.

Podle něj není situace vůbec tak jednoduchá, jak ji líčí Povodí Odry. Obec chce například získat lesy, s nimiž by mohla hospodařit.

Přehrada zalije i prostor starého hřbitova, kříž jakoby symbolizoval budoucnost

Voda zalije i starý hřbitov, kříž jako by symbolizoval budoucnost místa.

"Jenže to by se musel změnit zákon. Nabízejí nám jen holé parcely, ale nejsou zájemci o výstavbu. Máme tu devět volných domů, které taky nikdo nechce. Obec se vylidňuje, protože tu není práce. Přehrada nám v tom nepomůže. Naopak. Zvedne se spodní voda a budeme mít mokré sklepy," přidává další argumenty Sijka.

Zádrhely vidí i ve výstavbě čistírny odpadních vod, jejíž provoz prodraží vysokotlaká čerpadla.

A protiargumenty má téměř ke všem návrhům Povodí Odry. "Mluvit o rozvoji je nesmysl. Objel jsem osobně obce kolem Slezské Harty, abych viděl, jak jim to pomohlo. Přišly o část obyvatel i dopravní obslužnost, o výstavbě či investicích nemůže být řeč," dodává.

Starosta připustil, že během léta dá vedení obce dohromady své základní požadavky. "Ale náš územní plán zatím měnit nebudeme. Má to spoustu úskalí a my se nebudeme bezhlavě hrnout do šílených projektů. Navíc jsme vázáni výsledkem referenda."







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.