"Lišky jsou v Krnově přemnožené. Chci, ať mi radnice povolí jejich lov mimo honitbu," říká penzista, pro kterého je chov drůbeže koníčkem i zdrojem přivýdělku.
Minulý pátek se o něj pokoušely mrákoty. V kurníku viděl na zemi hromadu mrtvých slepic a kuřat, zbylé se krčily nahoře na bidle. Pak hledal husy. Našel je v rybníku. "Obvykle tam řádí, ale v tu chvíli seděly nehnutě uprostřed v kruhu. Byly to jen dospělé husy se čtyřmi většími housaty, kterým se podařilo včas uprchnout," líčí Rozehnal.
Lišky v KrnověDokud obyvatelé Krnova lišky jen vídali nebo přicházeli o jednotlivé kusy drůbeže, nevadily jim. Teď je ale situace jiná. Vojtěch Rozehnal chce i s dalšími majiteli pozemků v okolí své zahrady získat povolení k lovu na nehonebních pozemcích. Odbor životního prostředí se tomu nebrání, přestože nemá důkazy, že by lišky byly v Krnově přemnožené. "V zimě měly hlad, proto byly ve městě vidět častěji. Nedávno jsme i proto vydali povolení k lovu mimo honební pozemky jedné firmě. Ale lišku pak už neviděli a neulovili," říká pracovník úřadu Tomáš Salvet. |
Zavolal policii a vyčíslil škodu na 52 tisíc korun. Podle něj ale bude mnohem vyšší. "V první chvíli to vypadalo, že jsem přišel asi o padesát kusů drůbeže. Postupně jsem jich našel přes sto. Přes šedesát už jsem zakopal, další jsem zatím nechal venku, abych nepřišel o živá zvířata, kterých zbylo sotva padesát," dodává muž. Je si naprosto jistý tím, že u něj na zahradě řádí lišky.
Liška odnesla i mazlíčka Frantu
Viděl je několikrát na vlastní oči. Pár dní po masakru mu dokonce jedna přímo před nosem odnesla domácího mazlíčka - chocholatého kohouta Frantu.
"Vylíhnul se v lednu z vejce, a tak si na nás zvykl, že jsme si ho nechali doma. Spřátelil se i s naším psem. Jezdil se mnou i na zahradu. V úterý jsem ale pozdě zjistil, že pod tújemi leží liška. Proběhla kolem mě, popadla Frantu a byla pryč," líčí.
To je důvod, proč teď chce od městského úřadu povolení k odstřelu lišek i na svém pozemku mimo honitbu. Zároveň řeší, po kom by mohl žádat odškodné. "Protože liška je lesní zvíře a jako taková patří státu, tak odškodné by mi měl vyplatit stát," míní muž.
Vedoucí oddělení ekologie krajiny na krnovském odboru životního prostředí Tomáš Salvet ujišťuje, že když muž podá žádost, povolení získá. Netají ale pochybnost, že by liška zabila tolik kusů drůbeže.
Drůbež má možná na svědomí psík nebo norek
Nezdá se to ani myslivcům. "Na jednom teritoriu žije vždy jeden pár lišek. Jedna ani dvě lišky by nedokázaly najednou ulovit sto slepic, přestože teď mají mladé a zvýšenou potřebu potravy. Svědčí to spíš pro útok jiných agresivních predátorů," říká myslivec Štěpán Neuwirth z Ostravy-Polanky.
Mohlo by jít třeba o psíka mývalovitého. Nebo norka amerického - toho před časem někdo vypustil ve větším množství na jihu Moravy a zvířata migrují za potravou.
Podle Salveta ale zatím norka amerického na Krnovsku nikdo neviděl. "Psík mývalovitý tu žije, ale podle mě zabíjeli v kurníku psi, nejspíš v afektu," míní. "A lišky si jen odnesly nějakou kořist," dodává.
Rozehnal trvá na svém. Na obou stranách jeho zahrady jsou liščí nory. A má i další důkaz. V pondělí ráno viděl přejetou lišku za Krnovem, odpoledne našel a vyfotografoval další přímo u své zahrady. "Nedoběhla, srazilo ji auto," říká.
Povolení pro myslivce k lovu lišek na svém pozemku určitě získá. S odškodněním to ale bude těžší. "Nemůže ho po nikom vymáhat. Musí si drůbež lépe zabezpečit," říká Salvet.
