Otevření zrekonstruovaného iktového centra ve Vítkovické nemocnici. Na snímku...

Otevření zrekonstruovaného iktového centra ve Vítkovické nemocnici. Na snímku intervenční sál a primář Daniel Václavík. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Přibývá zachráněných lidí s velkou mrtvicí, jejich počet je dvojnásobný

  • 4
Počet lidí s cévní mozkovou příhodou ošetřených na angiografických linkách ve Fakultní nemocnici Ostrava a ve Vítkovické nemocnici se během dvou let zdvojnásobil.

Na první pohled to nezní jako dobrá zpráva, ale fakticky to znamená, že díky dvěma intervenčním centrům mají obyvatelé Moravskoslezského kraje velkou šanci přežít bez vážných následků i velkou mrtvici, kdy se ucpe velká mozková tepna.

„Zatímco v roce 2014 jsme na angiolince ošetřili 65 pacientů s mrtvicí, v roce 2015 jich bylo 99 a letos už 138. Máme tak největší počet těchto výkonů v regionu i v republice,“ řekl náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava pro vědu a výzkum a vedoucí angiolinky Václav Procházka.

„U nás jsme v roce 2014 ošetřili na angiolince kolem 20 pacientů s mrtvicí, minulý rok 30 a letos 40,“ počítá primář neurologického oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě Daniel Václavík.

Pacientů s mrtvicí je v regionu mnohem víc, mnozí ale dál podstupují v některém z šesti iktových center léčbu trombolýzou.

„Když se ucpe menší tepna, krevní sraženinu – tromb – rozpustí léčivo podané do žíly. Pokud se ale ucpe velká tepna, metoda není tak účinná,“ vysvětlil Václavík.

Lékaři z terénu jsou školení tak, aby poznali i velkou mrtvici

Společně s Procházkou, tehdy ještě jako kolegové, už před deseti lety zkoušeli odstraňovat tromby z velkých cév mechanicky pomocí katetru a angiolinky. Byli úspěšní, ale dlouho byl takový zákrok jen možnou metodou volby, nikoli standardní léčbou. To se změnilo během roku 2014. I proto teď přibývá pacientů ošetřených na angiolince. Rekord ve fakultní nemocnici má ale víc důvodů.

„Souvisí to s velmi dobrou spoluprací s okolními nemocnicemi a záchrannou službou,“ řekl Procházka. Lékaři se shodují, že v Moravskoslezském kraji je v tomto směru skvělá organizace.

„Dřív záchranáři věděli, do které nejbližší nemocnice mají zavézt pacienta s mrtvicí. Teď se situace opět mění. Lékaři z terénu jsou školení tak, aby poznali i velkou mrtvici. A záchranáři budou mít už v lednu k dispozici v počítači rozpis spádovosti podle měst v kraji či ulic v Ostravě,“ sdělil Václavík.

„Pokud osádka sanitky naloží pacienta, který potřebuje angiologickou intervenci, bude vědět, zda ho má odvézt k nám, nebo do fakultky. My se staráme o Ostravu-Jih a malé okolní obvody plus Novojičínsko, tedy o 300 tisíc obyvatel. Ve spádové oblasti fakultní nemocnice žije 900 tisíc lidí,“ pokračoval.

„Cílem je, aby se lidé s rozsáhlými cévními příhodami dostali co nejrychleji do jedné ze dvou nemocnic s intervenčním centrem bez mezipřistání v iktovém centru,“ potvrdil ředitel záchranné služby Roman Gřegoř.

Postiženým lidem dává včasný a účinný zákrok větší šance na plné uzdravení. „Z pacientů, již od nás odcházejí po výkonu, je 55 % kompletně soběstačných,“ zdůraznil Procházka.