Devětašedesátiletý Jiří Solich si obleče talár a pozorně naslouchá všem v soudní síni. Občas položí dotaz a poté, už stranou veřejnosti, se radí o spravedlivém trestu.
Zkušenosti mu rozhodně nechybějí, vždyť jako přísedící Okresního soudu v Ostravě působí neuvěřitelných devětatřicet let. Je to i jeden z nejdéle sloužících přísedících v kraji.
„Přísedícího se nedá dělat pro peníze. Mne nejprve zajímalo, jak to na soudech chodí, ale pak mě ta práce tak zaujala, že jsem nedokázal skončit,“ řekl Solich, někdejší montér z Ostravy – Mariánských Hor.
Za odsloužený den 150 korun hrubého
Mladších následovníků však příliš nemá. Odměna 150 korun hrubého za odsloužený den a mnoho hodin v soudní síni není nic vábivého.
Navíc zatímco kdysi dostaly podniky nařízeno, že musí nominovat přísedící, nyní je vše založeno jen na dobrovolnosti.
„Počet není naplněn, úbytek je asi dvě až tři osoby v jednom senátu za čtyřleté funkční období,“ potvrdila předsedkyně Okresního soudu v Karviné Pavlína Jurášková.
Příčiny nedobrého stavu jsou podle ní zřejmé. Jednak to je dlouho neměnná paušální náhrada. „A problémem je i skutečnost, že zaměstnavatelé neradi uvolňují své zaměstnance, a to zejména opakovaně,“ vysvětlila.
Většina přísedících už oslavila šedesátku
Na Okresním soudu v Opavě necítí v počtu přísedících problém. Jak řekla předsedkyně Marta Kožušníková, jejich počet je v Opavě dostačující. Ale brzy se to může změnit. „Věkové složení přísedících je takové, že z pětadevadesáti jich čtyřiašedesát má více než šedesát let,“ upozornila.
Místopředseda Krajského soudu v Ostravě pro věci trestní Igor Krajdl připustil, že se daří mezigenerační obměnu přísedících dosud zajišťovat. I on však zmínil nutnost vyšší náhrady a prodloužení čtyřletého funkčního období.
„Mnozí přísedící tuto funkci vykonávají desítky let a lze je dokonce označit za oporu začínajících profesionálních soudců,“ uvedl Krajdl.
Přísedící soudu
|
Poukázal však ještě na jeden problém. Jen velmi obtížně se například dodržuje ustanovení, aby složení trestního senátu bylo stejné po celou dobu projednávání případu. Navíc se jen s obtížemi daří dodržet pravidelné střídání přísedících.
„Následně se objevují námitky některých obžalovaných, že by na svého ‚zákonného‘ nemocného přísedícího rádi počkali,“ zmínil Krajdl s tím, že by pomohly úpravy procesních předpisů či změna zákona.
I předsedkyně karvinského soudu Jurášková zmiňuje, že by bylo dobré, aby se přísedící určovali podle jejich odbornosti, nikoliv určeného pořadí.
Objevují se však i názory, že by stálo za úvahu zrušení přísedících v pracovněprávních sporech. „Případně po důkladném rozboru i ve věcech trestních,“ řekla Jurášková.
„V pracovněprávních sporech dejme tomu, ale v trestních věcech bych přísedící určitě nechal,“ reagoval dlouholetý „soudce z lidu“ Solich, kterému do konce mandátu scházejí dva roky. A pak? „Bude mi sedmdesát, tak nevím. Ale možná se ještě nechám přesvědčit,“ usmál se.
