Terminál Hranečník, placení bezkontaktní kartou nebo zrušení tarifních zón. Novinky, které zavedl Dopravní podnik Ostrava, místní vítají. Obyvatelům okolních obcí ale cestování komplikují.
Nejhůř jsou na tom lidé z Karvinska. Od 28. února, kdy zahájil plný provoz terminál ve Slezské Ostravě, nesmí vjet autobusové spoje ze sousedního okresu do města. Končí na Hranečníku, kde musí cestující přestoupit na městskou hromadnou dopravu.
Řadě lidí se tím cesta prodloužila i prodražila. Část z nich už autobusem nejezdí.
„Tržby dopravců z Karvinska loni klesly o čtrnáct procent. Hlavním důvodem bylo otevření terminálu Hranečník. Část lidí dojíždí do Ostravy autem,“ popisuje náměstek hejtmana pro dopravu Jakub Unucka (ODS). „Rádi bychom trasy vybraných autobusových spojů z Karvinska opět prodloužili - do centra, například na vlaková nádraží,“ říká.
Vozy na stlačený zemní plyn také nejsou ideální
Jenže ostravský radní pro dopravu Lukáš Semerák (hnutí Ostravak) dal už loni najevo, že je proti tomu, aby do města jezdily neekologické autobusy z okolí. A názor nezměnil.
„Nepustíme je sem,“ tvrdí. Výjimku nepřipustí ani pro vozy na stlačený zemní plyn, kterých si Ostrava nedávno koupila 105 s odůvodněním, že jsou ekologické.
„Koupili je naši předchůdci. Jsou sice ekologičtější než autobusy s dieselovými motory, ale zatímco první vypouštějí do ovzduší oxidy uhlíku, druhé oxidy dusíku. Dnes už víme, že to je taky špatně, jen ty zplodiny nejsou tak vidět a cítit jako kouř z výfuků,“ argumentuje.
Dopravci z Karvinska by podle něj mohli zajíždět do centra Ostravy pouze elektrobusy.
„Ale pokud vím, zatím nemají k dispozici vhodné vozy - s dostatečně dlouhým dojezdem a možností průběžného nabíjení na konečné,“ dodal.
Zkušebně deset spojů kvůli otestování zájmu
Náměstek hejtmana argumenty chápe. „Rozumím tomu, že ostravský radní hájí zájmy města, které jsou v tomto případě odlišné od zájmů kraje. Ale je v zájmu obou stran hledat kompromis,“ míní Unucka, který připouští i to, že kraj by podpořil nákup elektrobusů.
„Nicméně dnes projíždí přes kraj každý den dva tisíce autobusů a 48 tisíc nákladních aut. Já bych k tomu zkušebně přidal jen asi deset spojů z Karvinska do Ostravy, abychom otestovali zájem. Hranečník je pro řadu lidí nevýhodným místem pro přestup,“ říká.
S tím souhlasí i Semerák. „Terminál jsme zdědili. Vyhovuje lidem z Radvanic, Bartovic, Šenova i okolí. Pro lidi z Karviné, Havířova a Orlové, kteří jezdí do Ostravy po Rudné, by ale bylo výhodnější přestupovat u Dolu Jeremenko ve Vítkovicích. Můžeme se bavit o vybudování dalšího uzlu právě tam. Ale terminál Hranečník vznikl za švýcarské dotace. Kdybychom znovu pustili do města neekologické autobusy, mohou chtít Švýcaři 800 milionů zpátky,“ argumentuje.
Zrušení tarifních zón pro přespolní dalším problémem
Radní kraje a města pro dopravu shodně ujišťují, že budou společně s odborníky z organizace KODIS hledat shodu v řešení tohoto i dalších problémů, například financování příměstské dopravy.
„Zrušení tarifních zón v Ostravě znamenalo pro 2 300 přespolních zdražení cestování o 139 korun měsíčně. Jde o předplatitele minimálně jedné mimoostravské zóny, kteří si k tomu dřív kupovali jednu ostravskou zónu. Nechtěli jsme, ať platí víc. Do 30. června proto mají výjimku, dál kupují jednu zónu za loňskou cenu. Kraj za ně doplatí šest milionů, Ostrava milion. Mezitím hledáme definitivní řešení,“ nastínil Unucka.
Jenže Semerák netají, že Ostrava od července už nic doplácet nechce a bude usilovat o snížení všech dotací na příměstské linky. „Pokud si kraj tyto služby objedná, bude je muset uhradit ze svého,“ popisuje.
Unucka počítá s tím, že kraj bude od pololetí plně dotovat mimoostravským cestujícím nákup jedné ostravské zóny, ale jinak už zvyšovat náklady nechce. „Loni dal kraj na dopravu 700 milionů. letos to bude kvůli zvýšení mezd řidičů téměř 800 milionů. Víc dát nemůžeme,“ řekl.
