Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Inkluze začne už v září. Nikdo ale neví, kolik asistentů bude třeba

  • 7
Přehledné financování pedagogických asistentů a pravidla pro společné vzdělávání dětí s handicapem v běžných školách. To má zajistit inkluzivní novela už od září – začátku nového školního roku. Podle kritiků v Moravskoslezském kraji je ale nepřipravená a chaotická.

Někde ji zvládají už řadu let bez problému, jinde se jí obávají. Řeč je o inkluzi, která podle novely má začít oficiálně fungovat na základních školách už od září.

„Jde nám hlavně o zlepšení finančních podmínek pro zajištění vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Žák, potažmo jeho rodič, bude mít možnost zvolit si, kde se bude vzdělávat. Vždy se však k těmto žádostem vyjadřuje školské poradenské zařízení,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Klára Bílá, podle které se má změnit způsob financování asistentů pedagoga. „Ředitelé škol zjistí, jaká podpůrná opatření a kolik asistentů budou potřebovat, a podle toho jim kraj upraví rozpočet, finance poskytne ministerstvo.“

Inkluze má být postupná, ovšem kraj zatím v tuto chvíli neví, kolik asistentů budou školy potřebovat. „Aktuálně nedokážeme předpovědět, zda na školách budou a v jakém počtu od následujícího školního roku pracovat asistenti pedagoga, kteří budou uznáni na základě novely,“ přiznala mluvčí kraje Petra Špornová.

Novela ohrozí praktické školy, které přijdou o děti

Oslovení ředitelé základních škol v regionu se shodli, že novela má řadu nejasností, a někteří přidali kritiku: „Proti tomu protestují rodiče zdravých dětí, pedagogové a dokonce někdy i rodiče těch postižených žáků. Integrace u nás probíhá už několikátý rok, ale dobré zkušenosti s ní nemáme. Nikdo hlavně neřeší, kolik asistentů bude potřeba na druhém stupni, kdy přichází předměty jako chemie, fyzika, které asistenti často neovládají. Je to hodně nedomyšlené,“ popsal ředitel základní školy Zelená 42 v Ostravě – Mariánských Horách Aleš Koutný.

S inkluzí má už zkušenosti většina škol v kraji, protože od roku 2007 spádové školy děti s handicapem přijímají. „Od novely si slibujeme lepší platy pro asistenty, protože dětí s handicapem přibývá a na asistenty nebyly vyčleněny peníze. Doteď jsme je platili z našeho rozpočtu například tak, že jsme vzali bonusy učitelům, což rozhodně není ideální. V současné době u nás působí 11 těchto asistentů,“ vysvětlila Jana Petrová z karvinské Základní školy U Lesa.

Asistentkou pedagoga je již několik let například Martina Bystroňová z Karviné. „Já jsem pro inkluzi, ale ne pro tak agresivní, kterou nám nařizuje novela, protože to ovlivní i činnost praktických škol, které přijdou o děti a zaniknou,“ shrnula asistentka, která pomáhala ve třídě chlapci s Aspergerovým syndromem.

Pravidla se stále mění

„Dělala jsem zápisy z hodin, vypracovávala mu podklady, vysvětlovala mu věci a pomáhala komunikovat se žáky i s učitelkou. Mám zkušenost, že některým dětem to pomáhá a že i zdraví spolužáci si uvědomí, že jsme každý jiný. Na druhou stranu existuje spousta druhů lehkého postižení, kdy nejste schopni odhadnout, jak agresivní dítě bude. To pak trpí všichni,“ upřesnila Bystroňová, která sama vychovává postižené dítě.

„Popravdě bych pro něj inkluzi nechtěla. Každý případ je individuální a nedá se to plošně řešit. Zřejmě české školství vidí vzor v severských zemích, kde inkluze funguje, tam se ale jedná o speciální třídy, a to je rozdíl,“ dodala.

Jasno o pravidlech novely zatím nemají ani pedagogicko-psychologické poradny v kraji. Podle jedné z pracovnic se aktuální požadavky ministerstva stále mění a nejsou schopni říct, jak bude postupná inkluze fungovat.

Psycholožka: Na druhém stupni může slabší hodně trpět

Na další možné problémy upozornila i dětská psycholožka Ludmila Mrkvicová: „Lidé si pořád pod pojmem inkluze představují prvňáčky, kteří mezi sebou mají pár dětí s handicapem, a že toho slabšího to motivuje a ti ostatní lépe vnímají okolí. Taková symbióza v útlém věku opravdu fungovat může. Ale na druhém stupni, kdy v prepubertálním věku jsou děti zlé, kritické a neuznávají autority, jde respekt stranou a slabší může hodně trpět. Ze zkušenosti znám spoustu dětí s handicapem, které byly v praktické škole nebo speciální mnohem spokojenější než na běžné. Protože se stali jedničkáři a byli úspěšní a chválení. Vždycky je důležité zvolit odpovídající zátěž.“

Některá města v kraji se snaží školám v inkluzi pomoct. „Letos v srpnu odstartujeme projekt podpořený Evropskou unií, díky kterému vznikne ve 29 školách 59 míst pro sociální pedagogy, školní asistenty, asistenty pedagoga, speciální pedagogy a psychology. V současné době se spuštění celého projektu připravuje. Probíhají koordinační pracovní jednání, podepisují se smlouvy s novými pracovníky. Školy pomoc pocítí od začátku nového školního roku,“ uvedla ostravská mluvčí Andrea Vojkovská.

V Karviné pak přispívají z rozpočtu města. „Dostatečný počet asistentek naštěstí zatím problém není, složitější je však již situace kolem financování. Letos poprvé přispělo město tři sta tisíc korun. Kromě asistentek pro žáky s handicapem máme na dvou z našich škol také asistentky pro sociálně znevýhodněné děti,“ uvedla karvinská mluvčí Michaela Zormanová.

Na mnoha místech ovšem inkluze funguje už léta bez problémů. „Ve většině škol ve Frýdku-Místku se vzdělávají děti s lehkým postižením už dlouhodobě,“ uzavřela mluvčí města Jana Matějíková.