Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Program boje proti imisím je nekonkrétní, říkají kritici

  8:37aktualizováno  8:37
Program na zlepšování ovzduší má začít platit koncem dubna. Stál 21 milionů korun a snížit imise na úroveň stanovenou Evropskou unií má do roku 2020. Podle kritiků je to ale skoro nemožné.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Martin Adamec, MAFRA

Snížit na minimum prach a škodliviny v ovzduší kraje do čtyř let. To si klade za cíl nový Program zlepšování kvality ovzduší (PZKO) pro aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, který vytvořilo ministerstvo životního prostředí. Po odkladech by měl začít platit koncem tohoto měsíce.

„Vydali jsme souhlasné stanovisko a skončil tak proces posuzování vlivu na životní prostředí. V nejbližších dnech bude následovat vydání PZKO formou opatření obecné povahy,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Program za 21 milionů má snížit imise nejpozději do roku 2020. „PZKO je souhrn opatření, která byla stanovena na základě rozptylové studie,“ dodala.

Už během příprav získal program vytrvalé kritiky, kteří mu vytýkají hlavně nekonkrétnost opatření.

„Požadovali jsme stanovení časového plánu a průběžnou kontrolu jednotlivých kroků, prostě aby to nezůstalo jen na papíře. Mimo jiného je potřeba stanovit přezkum povolení všech průmyslových provozů, které nemají BAT, což je označení pro nejlepší dostupnou techniku ekologizace,“ zmínila ředitelka ostravské organizace Čisté nebe Anna Plošková, která návrh programu také připomínkovala s tím, že právě průmysl má podle výzkumů největší podíl na emisích karcinogenního benzoapyrenu.

„Provoz velkých zdrojů lze vzhledem k jejich charakteru upravit efektivněji a rychleji než dopravu a lokální topeniště,“ říká.

Výtky ale ministerstvo odmítá. „Považujeme to za neodůvodněné. PZKO obsahuje konkrétní hodnoty emisních stropů pro jasně definované skupiny zdrojů, tedy i pro průmysl,“ ohradila se Roubíčková.

Za špatné ovzduší hrozí Česku žaloba od Evropské komise

Podle Ploškové však v PZKO chybí kontrola průmyslníků. Program podporuje například oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.

„Už jen analýzu situace v kraji a formulaci opatření vnímám jako pozitivní,“ uvedl vedoucí oddělení Libor Černikovský. Podle něj je problémem regionu plošné zahuštění všech zdrojů znečišťování ovzduší.

„Máme tady průmysl, lokální topeniště i dopravu a kromě toho i významný vliv polských zdrojů. Když to řeknu zjednodušeně, poblíž průmyslových areálů dominuje jejich vliv, v odlehlých obcích domácí topeniště, u státní hranice mají větší vliv polské zdroje. Plánovaná opatření jistě přispějí ke zlepšení situace, ale je otázkou, zda budou v požadovaném časovém horizontu splněny imisní limity.“

Toho se obává i právnická organizace Frank Bold, která návrh PZKO taky připomínkovala.

„V současné podobě nemá program žádná pozitiva a naprosto ztrácí smysl, pro který byl vytvořen. Chybí jasné formulace, jakými kroky chce ministerstvo imise snížit. Zatím je to jen seznam návrhů na zlepšení a seznam limitů, které je třeba dodržovat. Ovšem bez časového harmonogramu a zpětné kontroly,“ upozornila právnička Petra Hodysová, která už dlouhodobě poukazuje na to, že nás za špatné ovzduší může zažalovat Evropská komise.

„Ta v březnu vydala takzvané doplňující upozornění, ve kterém opět hodnotí překračování imisních limitů a vyzývá Českou republiku k zavedení účinných opatření. Mohou nás tak čekat zbytečné sankce,“ doplnila.

V PZKO je uveden i seznam zdrojů, které má hlídat krajský úřad. „Můžeme tak zpřísnit limity hlavně u dopravy a lokálních topenišť. Bohužel program už nepočítá s navyšováním provozních výdajů kraje na tyto úkoly. Navíc další opatření se týkají soukromých vlastníků, kteří nemají povinnost se tímto programem řídit, a kraj si je nemůže vynutit,“ zmínil náměstek hejtmana Daniel Havlík.

Nová opatření se každopádně nebudou týkat společnosti ArcelorMittal Ostrava, která využívá právě BAT, tedy nejlepší dostupnou techniku pro ekologizaci provozu.

„Pro nás nové směrnice závazné nebudou, protože jsme v březnu díky novému filtru dosáhli imisního minima. Evropské legislativní požadavky splňujeme nad rámec. Celkový efekt se projeví poprvé letos, kdy všechny nové technologie budou v nepřetržitém provozu po celý rok. Celkem jsme do nich investovali za deset let přes 4 miliardy korun,“ uzavřela mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.