Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Myšlenka krajské spalovny na Karvinsku nevyhasla. Musí se přepracovat

  18:50aktualizováno  19:40
Dva roky je u ledu, ale má se opět vrátit na scénu. Stavba moravskoslezské krajské spalovny odpadů mezi Karvinou a Havířovem by přece jen mohla získat evropské dotace. Aspoň podle zástupců ministerstva. Projekt, jehož příprava už teď stála desítky milionů, je ale nutné výrazně přepracovat.

V prosinci 2010 protestovali proti krajské spalovně lidé na Masarykově náměstí v Karviné. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Podle náměstka hejtmana Daniela Havlíka byla v některých ohledech původně navrhovaná spalovna předimenzovaná. "Dnes už nejsou v kurzu obrovské spalovny, přednost mají menší," uznává.

Stavbu krajské spalovny komunálních odpadů naplánovali zástupci pětice měst, obce Horní Suchá a kraje na území bývalého dolu Barbora v Karviné. Původně počítali s tím, že zhruba čtyřicet procent ze čtyřmiliardové investice pokryje evropská dotace. Předpoklad se ale nepotvrdil. EU vzkázala, že na spalovnu peníze nedá.

Původní plány

  • Krajskou spalovnu naplánovala pětice statutárních měst a obec Horní Suchá spolu s krajem v bývalém dole Barbora v Karviné.
  • Podle původního plánu měla ročně zpracovávat takřka 200 tisíc tun odpadu.
  • Stavba měla stát 4 miliardy, z nichž 40 procent měla uhradit EU. Ta se ale rozhodla, že podobné stavby podporovat nebude.
  • Stát ani kraj ale od spalovny ustoupit nechtějí, projekt tak čeká přepracování.

Z ministerstva životního prostředí i kraje ale zní: "Krajská spalovna je nutná. Třeba proto, že do dvaceti let budou skládky na severní Moravě a ve Slezsku plné."

Více menších spaloven? Možná

A tak se možná už na konci roku poprvé sejde expertní pracovní skupina, která by měla říct, jak projekt spalovny přepracovat, aby šanci na evropské dotace získal.

Obecné rysy proměněného projektu lze zmínit už teď. Spalovna by propříště mohla být levnější, s nižší kapacitou i modernější technologií a celý projekt by se měl víc opírat o třídění a druhotné zpracovávání odpadu.

"Stavba byla dosud v režii veřejných institucí, není ale vyloučeno, že přejdeme třeba i ke spolupráci se soukromým subjektem," nastínil Daniel Havlík. Nevyloučil ani úplnou změnu koncepce původního projektu a jeho rozdělení na stavbu několika malých spaloven. "I tato varianta připadá v úvahu, pokud by ji odborníci doporučili."

Jak velkou porci evropských dotací by investoři přepracovaného projektu mohli propříště dostat? To Jana Taušová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí odhadovat nechtěla. Obecně ale sdělila, že podmínky pro zisk těchto dotací z letos nového Operačního programu životní prostředí budou zcela jiné než dřív. Bude nutné mnohem více myslet na ekologické zásady, jimž vévodí předcházení vzniku odpadů, třídění a recyklace.

Evropská unie vyžaduje více třídění a méně skládkování

A nutností, již vyžaduje i Evropská komise, je omezit vyvážení odpadků na skládky. Jejich kapacita se totiž poměrně rychle plní a množství vyprodukovaného komunálního odpadu v kraji roste.

Třeba na centrální ostravskou skládku v Hrušově by se odpad mohl ukládat ještě zhruba do roku 2026. "Už nyní je připraven projekt rozšíření stávající skládky o další etapu, jejíž výstavba by měla začít v letech 2015 až 2016," uvedla mluvčí firmy OZO Ostrava Vladimíra Karasová s tím, že doba skládkování v Hrušově se může ještě prodloužit.

Co ale až se skládka zaplní? OZO podle mluvčí dělá maximum pro to, aby se co nejvíc odpadu třídilo a dál zpracovávalo, skládka v Ostravě je ale údajně nezbytností.

"Město má v územním plánu vytyčenou lokalitu pro další skládkování, ta je však nyní v soukromém vlastnictví a zatím chybí dohoda s vlastníkem pozemků," zmínila Vladimíra Karasová.

Ekologové vnímají návrat ke spalovně za chybu

Stavba obří krajské spalovny v Karviné má trvale mnoho odpůrců, mezi nimiž jsou třeba i starostové některých měst a obcí na Karvinsku. Poukazují na riziko zhoršení už teď špatného životního prostředí nebo na už zmíněnou předimenzovanost projektu.

Podle Jana Nezhyby, šéfa havířovské pobočky sdružení Arnika, není správné, že se kraj a ministerstvo opět vrací ke stavbám spaloven. "Vnímám to jako velkou chybu. Stavba krajské spalovny už teď stála mnoho milionů, díky nimž bychom dnes už mohli být někde zcela jinde, kdybychom je investovali do zlepšení odpadového hospodářství," okomentoval Nezhyba postup úřadů a připomněl, že kraj má stále velké rezervy například v třídění třeba biologicky rozložitelného odpadu, na což by se měl soustředit víc než na budování spalovny.

Zmíněné miliony, které už stavba spalovny stála, potvrdil i Daniel Havlík. "Desítky milionů se už investovaly. Směřovaly nejen na projekt jako takový, ale i na pozemky nebo třeba na kompenzace pro město Karviná," uvedl náměstek s tím, že přepracování projektu by si mělo vyžádat méně peněz, než kolik už příprava stavby stála.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.