Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průmyslníci z Ostravska chtějí spojení s přístavy, kanál zůstává snem

  10:21aktualizováno  10:21
Ve snu o stavbě kanálu Odra - Dunaj - Labe zůstává faktem jedna věc: průmyslníky v Moravskoslezském kraji láká. Říkají, že říční dopravu nutně potřebují. O plánech na průplav se tak i nadále mluví. Druhá věc je, jestli jsou reálné. Například ochránci přírody stavbu považují za nesmysl.

Pokud by někdy kanál Dunaj-Odra-Labe někdy opravdu existoval, pluly by po něm lodě jako po rýnské vodní cestě. | foto: Vodní koridor Dunaj - Odra - Labe

Touha získat levné spojení s mořskými přístavy se objevuje desítky let. Plány se přivalí a po čase zase odplují. Stejné naděje živí ostravští podnikatelé i dnes.

"Devadesát procent průmyslových podniků stojí u vody, pro firmy z Moravskoslezského kraje to ale neplatí a je to pro ně velký handicap," uvedl jeden z důvodů, proč by měl být kanál spojující Baltské, Černé a Severní moře postaven, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.

Vodní dílo a tři evropské řeky

Od vodního díla, které spojuje tři významné evropské řeky, si podnikatelé v Moravskoslezském kraji slibují zjednodušení a zlevnění dopravy hlavně nadměrných nákladů.

Na Ostravsku je plánováno šest plavebních komor, u Přerova by se kanál napojil na řeku Moravu.

"Špičkové výrobky jsou nám k ničemu, pokud je, na rozdíl od naší konkurence, neumíme dostat do světa rychle, levně a přitom bezpečně a ekologicky. Proto je pro nás spojení s říčními přístavy v Mělníku a v Bratislavě důležité," dodal generální ředitel Vítkovic Jan Světlík.

CHKO Poodří rozhodně nesouhlasí

Šance na výstavbu plavebního kanálu je ale malá. Důvodů je hned několik. Od ekonomických, protože stavba kanálu by podle odhadů z roku 2007 měla přijít na osm miliard eur, až po fakt, že by stavba kanálu zasáhla do Chráněné krajinné oblasti Poodří.

"Výstavbou kanálu by byl narušen vodní režim Odry, což by chráněné oblasti rozhodně nepomohlo. Navíc je přímo v zákoně zakázáno stavět na území CHKO nové dopravní stavby, tady by musel zasáhnout parlament a zákon změnit, což by ale nebylo nic jednoduchého. Zdejší lokality jsou chráněny i mezinárodními smlouvami," přiblížil důvody snižující možnost stavby kanálu vedoucí CHKO Poodří Petr Birklen.

Kanál přitom mohl být už dávno hotový. Před čtyřiasedmdesáti lety, 20. listopadu 1938, se poprvé sešla česko-slovensko-německá Komise pro stavbu a provoz dunajsko-oderského průplavu. O rok později, 8. prosince 1939, byl proveden slavnostní výkop. Válka ale plány na stavbu kanálu zhatila, do roku 1944 se podařilo vybudovat jen krátký úsek u Vídně.

Varianty koridoru Dunaj-Odra-Labe

Varianty koridoru Dunaj-Odra-Labe

Přestože se za posledních sedmdesát let na stavbě kanálu neudělalo prakticky nic, už samotná existence stavby ztěžovala život v okolí jeho plánované trasy. Problémy měly například obce kvůli stavebním uzávěrám a podobně.

"Naštěstí se to už podařilo vyřešit, podařilo se nám prosadit změnu územního plánu ke všeobecné spokojenosti," říká starosta jedné z "postižených" obcí, Jeseníku nad Odrou, Tomáš Machýček.

O tom, že by se nad stavbou průplavu definitivně zlomila hůl, ale ještě rozhodnuto není. "V příštím roce má být vytvořena studie hrazená z fondů Evropské unie zaměřená na proveditelnost stavby kanálu," prozradil Tomáš Kolařík z obecně prospěšné společnosti Plavba a vodní cesty.

S výstavbou se do roku 2025 nepočítá

I kdyby se autorům studie v příštím roce důležitost stavby kanálu spojujícího řeky ústící do tří moří podařilo prokázat, stavět by se hned tak nezačalo.

"V současné době nemáme na případnou stavbu ani kapacity, ani finance," přiznává ředitel Ředitelství vodních cest České republiky Jan Skalický. "Naší současnou prioritou je úprava toku Labe tak, aby byl propustný, se stavbou průplavu Dunaj - Odra - Labe se v současné ekonomické situaci minimálně do roku 2025 nepočítá," dodal Jan Skalický.

Souhlasíte s výstavbou kanálu Labe-Odra-Dunaj?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 13. prosince 2012. Anketa je uzavřena.

Ano 821
Ne 257

Základním předpokladem pro fungující ostravskou část průplavu, který by měl vést z Bohumína přes Ostravu a Kunín do Hranic, je i splavnění toku Odry na polském území.

V současnosti nejbližší přístav na Odře je v polském městě Kędzierzyn-Koźle, zhruba padesát kilometrů od Bohumína.

Ten se v polovině sedmdesátých let stal jakýmsi "přístavem" na Odře. Nakládání zboží na lodě se zde ale odehrávalo spíše pokusně. "Menšími loděmi se dá doplout až do Ratiboře, kde se v současnosti chystá stavba plavební komory," přibližuje stav na polském území Tomáš Kolařík.

"Pravda ale je, že se průplav měl začít stavět už před několika lety, ale tak už to někdy chodí. Od Bohumína je Odra prohrabána a prohloubena, upraveny byly i všechny mosty přes Odru tak, aby měly výšku sedm metrů nad hladinou, zbytek by se musel dodělat," dodal Tomáš Kolařík.

Vodní kanál - pro a proti

Pro stavbu:

  •  Vodní doprava je úsporná a odlehčí ostatním druhům přepravy. Za jeden litr pohonných hmot lze po kilometru silnice dopravit 50 tun nákladu, po kilometru železnice 97 tun, po kilometru vodní cesty 127 tun. Lodě o délce 135 metrů, na které je průplav počítán, mají kapacitu 470 nákladních aut.
  • Průplav může napomoci při ochraně před povodněmi (což je ale podle ekologů velmi sporné) a při zásobování jihu Moravy za případného extrémního sucha v budoucnosti.
  • Přečerpávací elektrárny na jednotlivých stupních mohou vyrábět elektřinu.
  • Dopravované komodity by kvůli levnější dopravě nebyly tak drahé.

Proti stavbě:

  • Počáteční investice do průplavu by byla obrovská. Odhady MŽP hovoří o 240-300 miliardách, studie z roku 1972 valorizovaná na ceny roku 2007 dokonce o 470 miliardách korun. Drahá by byla zejména klíčová labská větev z Pardubic do Přerova.
  • Dlouhodobá blokace koridoru, na němž není možné stavět, působí škody sama o sobě.
  • Stavba by výrazně zasáhla krajinu, cenná chráněná území a biotopy. Utrpěla by soustava chráněných území Natura 2000.
  • Vodní doprava je sice šetrnější co do emisí oxidu siřičitého a uhličitého, ale podle ekologů produkuje více oxidů dusíku, aromatických uhlovodíků či těkavých organických látek.

Bohatá dokumentace údajů o kanálu Dunaj-Odra-Labe včetně odkazů na dosavadní studie, názory zastánců i odpůrců kanálu se nachází na české Wikipedii.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.