Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaro přineslo první vlaštovku. Viděli ji na opavském předměstí

  13:32aktualizováno  13:32
Paradoxně jen pár stovek metrů od severní hranice České republiky, v opavské části Palhanec, zaznamenali ornitologové první letošní vlaštovku v republice. Oproti loňskému pozorování ji viděli o pět dnů dříve.
Vlaštovky letos přiletěly dříve než loni. Ilustrační snímek

Vlaštovky letos přiletěly dříve než loni. Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Nejprve jsem nad sebou zaslechl nezaměnitelné švitoření a při pohledu na jarní oblohu tam opravdu byla," popsal na webu birds.cz svůj jarní objev Libor Praus z opavského Zemského muzea.

"Letošní jaro je extrémně teplé, takových druhů co se vrací dříve je více," vysvětluje kurátor zoologického pracoviště opavského muzea.

"Neobvykle brzo jsem letos pozoroval například čejky chocholaté, které k nám ze zimovišť ve Francii přilétají většinou v půlce března, letos jsem je na Opavsku zaznamenal už v půlce února," dodal Libor Praus.

Žádnou velkou vlnu předčasných příletů ale neočekává. "Většina ptáků se nenechá zmást a přiletí tak jak má. V Africe totiž netuší, jaký byl ve střední Evropě průběh zimy," říká s úsměvem.

"Jde o první vlaštovku letos pozorovanou v Česku, kam dorazila o pět dní dříve než v loňském roce. Hlavní vlna příletu těchto ptáků se ale stejně jako každý rok očekává v první polovině dubna," agentuře ČTK, která na ptáka upozornila, Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.

Přílet vlaštovek v polovině března ale není nic neobvyklého. Ornitologové už zaznamenali i dřívější pozorování.

"V některých letech jsme měli i mnohem dřívější záznamy příletu vlaštovky. Jejich přílet s tím aktuálním počasím vždycky souvisí jenom trošku, protože tah ptáků je primárně načasován délkou slunečního dne a je vlastně hodně pevně zakořeněn a zakódován," vysvětluje Zdeněk Vermouzek.

Vlaštovky bohužel patří k ptákům, jejichž počet ve volné přírodě klesá. Podle Zdeňka Vermouzka tak tomu je hlavně kvůli změně životního prostředí.

"Dříve býval u každého venkovského stavení nějaký chlívek nebo stáj. Vlaštovky, které hnízdí uvnitř budov, tak nemají vhodná místa k budování hnízd. Především ale mají mnohem méně potravy, protože právě venkovní chov zvířat domácích sebou nesl velké množství létajícího hmyzu, který je hlavní potravou těchto ptáků," vysvětlil ornitolog.

Podle odhadů v Česku každoročně pobývá kolem milionu dospělých jedinců vlaštovky obecné. Ve chvíli, kdy vyvedou mláďata, se tento počet ještě navyšuje. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.