Miroslav Ficek pracuje už třináctý rok v opavské psychiatrické léčebně jako pracovní terapeut. Vede kovodílnu, kde s pacienty opravuje noční stolky i jiné zařízení léčebny nebo vyrábí rehabilitační pomůcky, jako jsou třeba pojízdné stolky určené k odkládání zdravotnického materiálu.
"Rád bych tu zůstal, i když na jaře bych mohl odejít do penze. Doma bych měl sice v létě co dělat, ale v zimě bych se asi ukousal v paneláku nudou," říká 62letý muž. Jenže zatím neví, co bude.
Z historie opavského ústavu
|
"Všichni máme strach z propouštění. Hlavně zdravotní sestry ve středním věku, které mají do důchodu ještě daleko. Obtížně budou hledat nové místo. Ekonomická krize už se projevuje všude," líčí Ficek, jehož dílně hrozí po půl století existence zánik.
"Byla by velká škoda dílny rušit. Denně tu pracuje průměrně deset lidí, převážně mužů. Už teď se mnozí ptají, kam potom budou chodit..." dodává Ficek.
O zrušení či omezení provozu terapeutických dílen uvažuje vedení léčebny. Je totiž pod silným ekonomickým tlakem ze strany zdravotních pojišťoven. Musí rušit lůžka a propouštět personál.
"Péče o těžké a nebezpečné pacienty musí zůstat zachována na stávající úrovni. Ale poklesne standard péče, který dosud nabízíme lehčím pacientům. Dostanou méně komfortní nabídku služeb," nastínil možný dopad změn ředitel léčebny Ivan Drábek.
Počet lůžek se od roku 1989 snížil takřka o šest stovek
Podle něj zřejmě bude nutné uzavřít kovodílnu a omezit provoz dřevařské dílny. Šicí dílnu by léčebna ráda předala do péče občanského sdružení Fokus, které se věnuje práci s duševně nemocnými. "Jednáme o tom. Hledáme společně cesty, jak terapii prací nebo uměním pro klienty udržet. Rádi bychom zachovali všechny dílny. Ale ještě nevíme jak. Jasno musí být do konce roku," říká předsedkyně opavského sdružení Ivana Strossová, která je současně klinickou psycholožkou v léčebně.
Ředitel psychiatrické léčebny Ivan Drábek.
"V době největšího rozvoje, což bylo ještě před revolucí v roce 1989, měla léčebna až 1 400 lůžek. Donedávna jich bylo 1 015, ale v průběhu letoška jsme je ve třech postupných krocích snížili na 946 a v nejbližší době budeme snižovat na 872," říká Drábek.
Rušení lůžek má podle něj tři hlavní důvody. Menší zájem pacientů o pobyt od chvíle, kdy musí platit sto korun denně, snižující se příjmy od zdravotních pojišťoven, ale také tlak na to, aby měli pacienti víc osobního prostoru.
Vyhláška stanovuje minimální prostor na lůžko
"Od dubna platí nová vyhláška, která stanovuje nepodkročitelné stavy pracovníků. Od ledna 2013 má platit natvrdo. V praxi to znamená, že pojišťovny nám zaplatí jen nezbytné minimum. Kromě toho vyhláška také říká, že minimální prostor pro jedno lůžko má být pět metrů čtverečních. Některé naše pokoje to splňují, ale někde je postelí víc a na jedno lůžko tak připadají třeba jen tři a půl až čtyři metry," vysvětluje Drábek.
Aby vyhověl předpisům a neprodělal, bude muset snížit počet lůžek a propustit asi sedmdesát ze stávajících osmi stovek zaměstnanců.
"Skončí především lidé, kteří už mají důchodový věk, těch je asi dvacet. Odejít budou muset jak zdravotní sestry, tak nižší zdravotní personál," uvádí Drábek.
Většina zaměstnanců už ví, kdo z nich dostane výpověď, a mnozí se tomu brání. Nechtějí odejít po letech práce, navíc když nemají jistotu, že najdou novou.
Podle Drábka se změny v léčebně nijak nedotknou péče o agresivní duševně nemocné lidi, kteří pod vlivem nemoci ubližují sobě či okolí.
V Opavě jen letos skončilo několik takových, například schizofrenička, která ve Frýdku-Místku zavraždila ani ne dvouletou Andrejku a vážně zranila nožem její babičku (více zde), i 24letá žena, která v havířovské škole zranila nožem vychovatelku a dítě držela jako rukojmí (podrobněji zde).
V léčebně žijí lidé i desítky let
Ivana Strossová ze sdružení Fokus míní, že je nutné péči o psychiatrické pacienty transformovat, zatím je totiž v zemi nedostatečný systém komunitní péče, který umožňuje léčit se v domácím prostředí. Protože však zdravotníci ještě neznají celou koncepci ministerstva zdravotnictví, Strossová nechce dopady změn hodnotit.
"Když se využijí evropské fondy a dotáhne se celý systém do konce, bude to pro pacienty přínosné. Pokud ne, a v léčebnách zaniknou služby, které dosud dobře fungovaly, bude to špatně," říká.
Odborný ředitel krajské pobočky VZP Michal Vojáček řekl, že psychiatrická léčebna s nimi ještě rušení lůžek či zavírání dílen neřešila. "Trendem ale je posílit ambulantní a komunitní péči. V psychiatrických léčebnách žijí lidé i desítky let jen proto, že pro ně nejsou jiná zařízení," uvedl.
