Je to trochu paradox. Zatímco volně žijící ptáky na území Moravskoslezského kraje zatím hubí chřipka prokazatelně pouze na Opavsku, ohniska nákazy u chované drůbeže jsou v jiných okresech.
První ohnisko ptačí chřipky potvrdily laboratorní testy poslední lednový víkend v Ostravě-Svinově.
Druhé objevili veterináři uplynulý víkend v Orlové u chovatele 55 kusů drůbeže. Několik jich kvůli nákaze uhynulo, zbytek v neděli veterináři usmrtili. O pomoc s chytáním ptáků požádali hasiče.
„S nakaženými ptáky pomáháme vždy na žádost Krajské veterinární správy Ostrava. Hasiči jsou na to speciálně vybavení – mají na sobě jednorázové ochranné obleky, které se po zásahu likvidují, ale také gumové holínky i ochranné dýchací masky s filtrem, které se pak dezinfikují,“ popisuje mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.
Drůběž přes doporučení pobíhala volně
Ředitel Krajské veterinární správy Ostrava Severin Kaděrka uvedl, že o víkendu zasahovali u muže v Orlové, který choval 25 kusů slepic, 27 hus a tři housery. „Přestože kvůli riziku nákazy ptačí chřipkou platí už několik týdnů doporučení chovat drůbež v uzavřených prostorách bez kontaktu s volně žijícími ptáky, chovatelé ve Svinově ani Orlové to nerespektovali. Jejich drůbež pobíhala volně. V blízkosti byla dokonce jezírka, na nichž se zdržovali i divocí ptáci. Od nich se pravděpodobně virus rozšířil,“ líčí Kaděrka.
V Orlové začali v úterý úředníci sčítat chované opeřence. „Kromě toho umístíme do sběrných dvorů označené nádoby na uhynulé volně žijící ptáky. Věřím, že lidé budou vstřícní a opatření pochopí, “ uvedl starosta města Tomáš Kuča.
Zatímco dvěma chovatelům, kteří přišli o svou drůbež, nehrozí za nerespektování doporučení žádný postih a mají právo žádat odškodnění, vysoké pokuty nyní hrozí lidem, kteří nedodrží nařízení stanovená pro tříkilometrová ochranná a desetikilometrová dozorová pásma v okolí ohnisek nákazy. „Fyzickým osobám hrozí pokuta do 50 tisíc korun, podnikatelům až do výše dvou milionů,“ říká Severin Kaděrka.
Ostravská zoo přijala opatření
V kraji je podle něj asi desítka velkochovatelů drůbeže, pro které ale platí speciální opatření vyhlášená celostátně už 10. ledna. Kromě nařízení o uzavřených chovech musí používat dezinfekční rohože, vést evidenci lidí, kteří se starají o drůbež a nepouštět k ní cizí osoby.
„Dělali jsem u velkochovatelů namátkové kontroly a nezjistili žádné nedostatky. Je v jejich zájmu, aby nepřišli o drůbež,“ sdělil Kaděrka.
Dodal, že konec epidemie se zatím nedá odhadnout, ale měl by přijít nejpozději s příchodem oteplení a slunečního svitu. „Ptačí chřipku ovlivňuje několik faktorů, ale šíří se hlavně v závislosti na migraci divokých ptáků a na počasí. Slunce ji dokáže zastavit, protože virus H5N8 zabíjí teplo a UV záření.“
Kvůli ptačí chřipce zavedla řadu preventivních opatření také ostravská zoologická zahrada. „Od pondělí jsou u nás pozastaveny transporty zvířat a dočasně jsme uzavřeli průchozí ptačí voliéry,“ říká mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Už od ledna přitom platí v celém areálu zoo zákaz krmení zvířat včetně těch volně žijících. Pozastavený je prodej granulí. K dispozici teď není ani krmení pro volně žijící ptactvo. A chybí i samotná krmítka. Zoo také vypnula provzdušňovací zařízení a nechala zamrznout rybníky, aby vodní plochy nelákaly divoké kachny. „Ty jsme navíc začali i plašit, aby se pokud možno nezdržovaly ani v areálu zoo,“ přibližuje Nováková.
Většinu ptáků teď zoo drží v uzavřených prostorách. „Některé jsme přesunuli do zimovišť dříve a jsme připraveni preventivně přesunout do zázemí další ptáky, a to i za cenu ztráty chovné sezony. Žádné z opatření sice není pro nás ani pro chované ptáky příjemné, ale bereme nebezpečí propuknutí virózy velmi vážně,“ dodala mluvčí zahrady.
Obezřetní jsou i v záchranné stanici pro volně žijící zvířata v Bartošovicích na Novojičínsku. „Máme zkušenosti s předešlými epidemiemi, takže dodržujeme zoohygienická opatření. Nepřebíráme volně žijící zvířata z míst, kde jsou ohniska nákazy. Sledujeme stav dvou labutí, které máme v péči – nákaza je vyloučená. A zajistili jsme, aby k našim chovancům neměli přístup volně žijící ptáci,“ zmínil šéf zařízení Petr Orel.
