Krev na sněhu a stopy po vyvržení zvířete. A také střelba v noci. Už na počátku roku bylo jasné, že do cenné obory pod hradem Hukvaldy se nejméně dvakrát dostali pytláci lačnící pro trofejích a masu z tamních stád muflonů a daňků.
„Případu se ihned ujali kriminalisté zabývající se hospodářskou trestnou činností. Díky výborné spolupráci s oborníkem a revírníky obory se podařilo zúročit stopy z místa činu, které pak vedly ke zjištění dvojice pachatelů,“ uvedl frýdecko-místecký policejní mluvčí Vlastimil Starzyk.
Pytlácká odpudivá vizitka |
Do obory se vkrádali dva muži: 18letý z Frýdecko-Místecka a 31letý ze Šumperska. Zatímco mladší z dvojice dělal díky místním znalostem průvodce, druhý byl střelec. K dohodě stačilo, aby mladý dostal za odměnu dvě daňčí kýty a příslib darování loveckého psa. Proto komplice přivedl k oplocení, které poměrně snadno překonali.
Poté našel stáda daňků a muflonů. Starší z dvojice pak zacílil opakovací kulovnicí se speciální optikou a pálil.
„Z obory si nelegálně ulovenou zvěř pachatelé odvezli osobním automobilem. Celkem upytlačili tři muflony a jednoho daňka v celkové hodnotě okolo dvou set tisíc korun,“ přiblížil policejní mluvčí.
Policisté při prohlídkách našli zbytky ulovené zvěře, částečně zpracované trofeje a zbraně pytláků. Oba už byli obviněni z pytláctví, za což mohou jít do vězení až na pět let.
V oboře se chovala zvěř už v 16. století
Hukvaldská obora patří mezi nejcennější přírodní lokality Moravskoslezského kraje. První zmínka o tamním oborním chovu pochází už z roku 1567. Oboru tehdy založil olomoucký biskup Vilém Prusinovský, který dostal jelení a daňčí zvěř od šlechticů i císaře Maxmiliána II.
Arcibiskupství olomouckému obora patřila do 2. světové války. Pak chátrala až do 60. let, kdy ji frenštátští lesníci obnovili a rozšířili. Dnes má rozlohu 440 hektarů a v rámci restitucí oboru získala římsko-katolická církev.
V posledních letech čítala chovná stáda v oboře okolo 140 kusů daňků, 120 muflonů a 25 divočáků.
