Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlnobití emocí kvůli přehradě na Bruntálsku. Referendum se oddaluje

  13:55aktualizováno  13:55
Jejich ves by mohla být jako jakákoli jiná. Ale není. Lidé z Nových Heřminov roky žijí s vědomím, že část obce zatopí přehrada. A jak se blíží plánovaný start stavby, která má pomoci chránit území podél řeky Opavy před záplavami, roste i napětí mezi Heřminovskými.

Tak by měla vypadat hráz přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. | foto: Povodí Odry

Nová vláda, snaha o prosazení nového referenda o přehradě, pokračující bourání již vykoupených domů - a na to navazující úsilí obce o zabránění demolicím. Či třeba snaha Povodí Odry o vykoupení několika zbylých domů, které majitelé dosud odmítali prodat.

To jsou důležité body, jež v Nových Heřminovech přinese letošní rok v souvislosti s plánovanou nádrží, která má - spolu s dalšími opatřeními na řece Opavě - ochránit obce v okolí před povodněmi.

Jak šel čas

  • 1923 - první projekt na stavbu přehrady v Nových Heřminovech
  • 60. léta - v obci je vyhlášena stavební uzávěra kvůli výstavbě nádrže, která měla být zásobárnou vody pro ostravskou aglomeraci
  • počátek 90. let - obec se rozvíjí, úředníci povolují stavbu několika domů a opravy současných
  • 1997 - po povodních politici slíbili brzkou stavbu nádrže
  • 1999 - Krnov hostil konferenci o protipovodňových opatřeních, na stole byl jediný projekt – přehrada; 13 obcí z regionu bylo pro nádrž, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti
  • březen 2003 - sdružení Arnika předalo na ministerstvo zemědělství petici proti zaplavení obce s více než 4 tisíci podpisy
  • duben 2008 - Topolánkova vláda schválila menší variantu protipovodňové nádrže
  • srpen 2008 - v referendu si lidé z obce zvolili boj proti přehradě
  • 2012 - ministerstvo schválilo studii EIA, jednu z podmínek pro stavbu přehrady
  • 2018 nebo 2019 - Povodí Odry chce začít stavět přehradu

Kvůli přehradě, již Heřminovští před časem odmítli v referendu, dosud Povodí nechalo zbourat pět budov. "Jednalo se o jeden okál, jeden obytný dům a s ním sousedící vepřín a jeden dvojdomek," upřesnil obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček.

Všechny zbourané domy, jež majitelé odprodali státu, byly v poslední době prázdné. "Ty domy byly v katastrofálním stavu, přebývali v nich bezdomovci. Souhlasili jsme s demolicí," řekl starosta Nových Heřminov Radek Sijka.

Obec chce zasahovat i do demolic

A v demolicích chce Povodí Odry pokračovat. Brzy má jít k zemi rodinný dům na jednom z konců plánované zátopy. Majitelé dalších domů zatím nedali souhlas s demolicí. Starosta netají, že obec bude chtít demolicím zabránit. "Náš právník má argumenty pro to, že obec může do rozhodování o většině demolic vstupovat."

Technický ředitel Povodí Odry Petr Březina ale oponuje, že obec může mluvit do bourání, jen když jsou jím dotčeny obecní pozemky.

"Napětí v obci se stupňuje. Je to na hodně dlouhé povídání. Lidé jsou rozhádaní. Jedni chtějí A, druzí B, třetí C, těžko se to kloubí dohromady," přibližuje náladu v obci Radek Sijka. Jak dodává, vedení obce se řídí výsledkem referenda, v němž si místní v létě 2008 odhlasovali boj proti přehradě.

Přípravný výbor referenda si na obecní úřad stěžuje u soudu

Teď obec stojí dost možná před novým referendem. Žádá o ně část místních, kteří míní, že pět let, jež uběhly od posledního hlasování, jsou dlouhá doba a že názor na přehradu už někteří místní změnili.

Návrh na konání referenda, které v petici podpořila třetina oprávněných voličů z obce (čtyři původně podepsaní lidé na poslední chvíli podpis odřekli), ale vedení obce nepřijalo. Podle zástupců radnice v něm byly formální chyby - třeba nedostatečně konkrétní náklady pro konání referenda či špatně zformulované otázky.

Vizualizace přehrady

"S těmito výhradami nesouhlasíme. Kvůli zamítnutí návrhu vedením obce jsme podali podnět ke Krajskému soudu v Ostravě. Do třiceti dnů má určit, jestli byl návrh v pořádku," řekl Rastislav Vlček z přípravného výboru pro referendum.

Stát a obec mají i další třecí plochu. Novoheřminovští si zatím neřekli o nabízené státní peníze, z nichž by mohli uhradit třeba stavbu nových chodníků, cest a další infrastruktury, což by posloužilo jako kompenzace za přehradu.

A odmítají i pořízení nového územního plánu. Nemohou jej pořídit, protože by do něj museli zahrnout i přehradu, proti níž obec bojuje.

Jsem otevřen dialogu, nastínil nový ministr

"Teď chystáme podklady pro usnesení vlády týkající se přehrady. A je pro nás velmi obtížné stanovit částku určenou na kompenzace pro obec, když se zástupci radnice k dané věci zatím nevyjádřili," řekl Petr Březina z Povodí Odry.

Radek Sijka postup Povodí, které žádá, ať obec co nejdřív řekne, kolik peněz bude chtít na kompenzace, přirovnal ke kolektivizačním praktikám. "Je to ve stylu 'buď přehradu povolíte, nebo nic nedostanete'."

Povodí chce letos začít chystat dokumentaci pro územní řízení nutnou pro stavbu nádrže. Příští rok ji chce mít hotovou. Zástupci obce by rádi o přehradě jednali s novými ministry. "Jsem otevřen dialogu se zástupci dotčených obcí," řekl budoucí ministr zemědělství Marian Jurečka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.