Republika má 93 let, vládli jí i premiéři z Moravy a Slezska

Zatímco za počátečních dvacet let trvání republiky se do vlády podařilo proniknout jen dvěma lidem z nynějšího Moravskoslezského kraje, po roce 1989 bylo ve vládách jak Československa, tak později České republiky, hned jedenáct ministrů pocházejících z regionu.

Ostravský rodák Oldřich Černík sedí úplně vlevo společně s dalšími protagonisty Pražského jara v roce 1968 Alexandrem Dubčekem, Ludvíkem Svobodou a Josefem Smrkovským. | foto: Miroslav Zajíc

Není to špatná bilance. Se současným Moravskoslezským krajem jsou historicky spjati hned čtyři premiéři, pokud bychom počítali bývalý Severomoravský kraj, přibyl by ještě jeden další.

Oldřich Černík (1921 - 1994)

Předseda vlády: 1968-1970
Jeden z hlavních představitelů obrodného procesu v roce 1968 začal politickou kariéru v padesátých letech, kdy se stal předsedou krajského výboru KSČ v Ostravě. Ve vládě působil od roku 1960, v roce 1963 se stal místopředsedou vlády. Za normalizace byl vyloučen z KSČ.

Že počty nevycházejí? Ano. Málo se totiž ví, že z regionu pochází také jeden z bývalých premiérů Polska, Jerzy Buzek, dnes předseda Evropského parlamentu.

Jerzy Buzek

Ten se narodil ve Smilovicích nedaleko Třince. V obci, která stejně jako celé Těšínské Slezsko, prošla mnoha historickými peripetiemi a střídavě náležela jak bývalému Československu, tak Polsku.

Druhým premiérem, kterého lze s trochou dobré vůle zařadit mezi ty, kteří pocházejí z regionu, je současný předseda vlády Petr Nečas. Aktuální premiér žije v Rožnově pod Radhoštěm, který byl dříve součástí Severomoravského kraje.

Obdobně je na tom i jeho předchůdce v čele vlády Mirek Topolánek. Rodák ze Vsetína se k Ostravě plně hlásí, prožil zde více než dvě desítky let.

U dalších dvou premiérů, kteří z kraje vzešli, není o příslušnosti sporu. Shodou okolností byli oba dva předsedy vlády v letech, která byla pro Československo klíčová.

Prvním byl ostravský rodák Oldřich Černík, předseda vlády v přelomovém roku 1968, druhým pak Ladislav Adamec, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm. Ten byl u kormidla vlády v době sametové revoluce.

Ladislav Adamec (1926 - 2007)

Předseda vlády: 1988-1989
Premiér, který byl jedním z hlavních aktérů tzv. přestavby a poté i sametové revoluce, vstoupil do KSČ ve svých dvaceti letech Od roku 1969 byl místopředsedou české vlády, v této funkci vydržel až do roku 1987. V roce 1988 se stal premiérem. V roce 1996 neúspěšně kandidoval na senátora.

Pro oba bylo předsednictví v krizových dobách osudné, s velkou politikou se museli poměrně záhy rozloučit. Miroslav Adamec abdikoval už 7. prosince 1989, Oldřich Černík vydržel v předsednické funkci o něco déle, až do 28. ledna 1970, posléze byl zbaven všech funkcí ve straně a nakonec byl z KSČ vyloučen.

"Politici z kraje se vždy dokázali prosadit i na celostátní úrovni, v letech 1948 - 1989 se ale zaměřovali spíše na kariéru v KSČ, dávali přednost stranickým před vládními funkcemi," vysvětluje vedoucí katedry historie Ostravské univerzity Nina Pavelčíková.

"Každopádně ale platí, že kdo se dostal až na post předsedy vlády, ten byl hlavně výrazná osobnost. To, odkud pocházel, nehrálo až takovou roli," dodala. Za první republiky bylo z Ostravska do vlády podstatně dál než v současnosti. Během dvaceti let jejího trvání se do vlády dostali jen dva rodáci z regionu.

Mirek Topolánek (15.5.1956)

Předseda vlády: 2006-2009
Rodák ze Vsetína žil od roku 1980 v Ostravě, kde také o šestnáct let později úspěšně kandidoval do Senátu. Premiérem se stal až na druhý pokus, první vláda vzešlá z voleb v roce 2006 nezískala důvěru parlamentu. Demisi podal 26. března 2009, poté co byla jeho vládě vyslovena nedůvěra.

Nejznámějším z nich byl hrabyňský rodák Karel Engliš, šestinásobný ministr financí v letech 1920 - 1931, který později působil jako guvernér Československé národní banky. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl komunisty nuceně odsunut do rodné Hrabyně, kde také v roce 1961 zemřel.

První republika byla dobou, kdy se na různých ministerských postech objevoval i jiný rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, a to  Alois Tučný. Jeho politická kariéra už byla podobnější současnému způsobu získávání ministerských postů. Postupně vystřídal vedení ministerstev veřejných prací, pošt a telegrafů i veřejného zdravotnictví.

Ministři pocházející z regionu
Karel Engliš (Hrabyně)
Ministr financí v šesti vládách v letech 1920-1931, posléze působil od roku 1934-1939 jako guvernér Národní banky Československé.
Alois Tučný (Frenštát pod Radhoštěm)
Ministr veřejných prací 1921-1922, ministr pošt a telegrafů 1922-1924, ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy 1925-1926, ministr pošt a telegrafů 1936-1938.
Josef Hromádka
Evangelický farář, který působil například ve Frýdku-Místku, byl místopředsedou vlády národního porozumění v letech 1989-1990.
Vilém Holáň (Ostrava) - ministr obrany 1994-1996.
Martin Říman (Frýdek-Místek) - ministr dopravy 1996-1998, ministr průmyslu 2006-2009.
Jiří Rusnok (Ostrava) - ministr financí 2000-2002.
Petr Lachnit (Opava) - ministr pro místní rozvoj 2000-2002.
Jaroslav Palas (Bruntál) - ministr zemědělství 2002-2005.
Eduard Janota (Opava) - ministr financí 2009-2010.
Daniela Kovářová (Ostrava) - ministryně spravedlnosti 2009-2010.
Martin Pecina (Skalice u Frýdku-Místku) - ministr vnitra 2009-2010.
Pavel Drobil (Bruntál) - ministr životního prostředí 2010.
O československých ministrech z období let 1948-1989 pocházejících z kraje se příliš neví, většinou působili v národní české vládě, jako například ministr spravedlnosti Václav Hrabal.