Restaurátoři v opavském kostele sv.Václava u stropu, který je ve výšce 23 metrů, opravují fresky znázorňující scény ze života sv.Václava

Restaurátoři v opavském kostele sv.Václava u stropu, který je ve výšce 23 metrů, opravují fresky znázorňující scény ze života sv.Václava | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Restaurátoři poprvé za 300 let obnovují malby v opavském kostele

  • 0
V kostele svatého Václava v Opavě pracují restaurátoři. Opravují tam 300 let staré malby. Pro restaurátorku Josefínu Pekárkovou je tento kostel srdeční záležitostí.

Takřka tři sta let staré malby vratislavského malíře Jana Ignáce Depée na stropě kostela svatého Václava v Opavě nyní "ožívají" pod štětci restaurátorů. Výjevy z nanebevzetí svatého Václava v presbytáři už mají hotové, teď se restaurátoři pouštějí do příběhů z jeho života v hlavní lodi kostela.

Jedná se vůbec o první takové restaurování od let 1732 až 1734, kdy malíř dílo namaloval.

"Od té doby už někdy v 80. letech proběhl jeden konzervační zásah, ale byl spíše provizorní. Nic se tehdy nedoplňovalo ani nedomalovávalo. Tehdy šlo o zachránění barevných vrstev, které opadávaly," vysvětluje restaurátorka Josefína Pekárková.

Obnova stropních maleb je součástí rozsáhlé rekonstrukce, která zahrnuje i sousední Dům umění.

Z kostela byla i kasárna

Pro restaurátorku Josefínu Pekárkovou z Prahy je kostel svatého Václava v Opavě srdeční záležitost. Stejně jako pro stovky dalších lidí, které uchvacuje jeho netradiční atmosféra.

O to víc ji těší, že může na obnově tak rozsáhlého díla pracovat. "S kostelem jsem se seznámila v roce 2004, když se na jeho rekonstrukci podílela škola, kterou jsem studovala. Od té doby jsem tady vždycky chtěla pracovat," říká restaurátorka.

Restaurátorka Jesefína Pekárková opravuje v opavském kostele sv.Václava ve výšce třiadvacet metrů fresky znázorňující scény ze života sv.Václava

Nad malbami v presbytáři už strávila čtyři měsíce, nyní ji a její spolupracovníky čeká další půlrok práce na hlavní lodi.

"Malby jsou tam pokryté takovým šedivým povlakem. To proto, že někdy po roce 1770 z kostela udělali kasárna. V přízemí byli ustájeni koně, v patře byl sklad materiálu a nahoře pod klenbou bydleli vojáci. Měli tam i kamna, kterými si topili - a právě kouř udělal tu šedivou vrstvu," vysvětluje.

Někdy se domalovávají celé metry čtvereční

Na lešení dvacet metrů nad zemí tak nyní začínají malby zpevňovat, následovat bude čištění a pak to nejdůležitější - vytmelení a doretušování chybějících částí maleb.

"V presbytáři takových ploch bylo docela hodně. Museli jsme podle fragmentu nově domalovat třeba i tři metry čtvereční," dodává Pekárková.

Hotovo by mělo být do června a v září už je v kostele naplánována první výstava.