Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Iráčtí uprchlíci v Českém Těšíně: Zůstaly zde tři rodiny ze čtyř

  17:13aktualizováno  17:13
Projekt Slezské diakonie a Generace 21 začlenit křesťanské uprchlíky do života v České republice po roce končí. Celkem třináct lidí našlo v Českém Těšíně náhradní domov a většině se podařilo sehnat práci.

Jeden z iráckých uprchlíků Karam Al Ajmaeah, který se zabydlel v Českém Těšíně. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Třináct iráckých křesťanských uprchlíků žije od jara minulého roku v bytech v Českém Těšíně. Do Moravskoslezského kraje jich v loňském roce přicestovalo celkem dvacet.

Iráčané v Českém Těšíně

„Přijely čtyři rodiny, z toho tři zůstaly a jedna se rozhodla vrátit zpátky domů. Najít zaměstnání po roce v České republice není pro tyto lidi vůbec jednoduché, ale skoro u všech v produktivním věku se to nakonec podařilo. Důležité je, že je přijali i lidé v Českém Těšíně. Nejlépe se začleňují děti, které dochází na křesťanskou školu a účastnily se například se spolužáky i táborů,“ přiblížila ředitelka Slezské diakonie Zuzana Filipková.

Oficiální podpora iráckých rodin ale po roce končí. „I tak jim budeme nadále pomáhat. Například nyní do práce nastoupily dvě ženy a je to pro ně složité, protože v Iráku je to nemyslitelné, tam jsou v domácnosti, takže jim jsme nápomocní. Dále se rodiny budou setkávat na společných seminářích, rádi bychom vyčlenili pracovníka, který se jim bude nadále věnovat,“ pokračovala Filipková, podle které byl nejtěžší začátek projektu: „Tehdy jsme narazili na poměrně překvapivě velký odpor lidí ve Smilovicích, pak se naštěstí situace uklidnila,“ připomněla Filípková.

Dva uprchlíci pracují v železárnách

Jeden z uprchlíků pracuje jako v truhlář, dva našli místo v Třineckých železárnách a dva další pracují ve Slezské diakonii. „Jeden z nich má ambice otevřít si restauraci s jejich kuchyní, ale je to zatím jen přání,“ uvedl Adam Sabela, který skupinu Iráčanů vyučuje česky a byl s nimi v kontaktu skoro každý den. V Těšíně žije i Karam Al Ajmaeah, ten chce studovat. „Je mi dvacet dva let, bydlím v Českém Těšíně, učím se česky,“ říká Karam lámanou češtinou.

S další komunikací mu už pomáhá tlumočnice: „Je tady rozdílné počasí než v Iráku a i vztahy jsou tady jiné. Lidé u nás žijí více pospolitým rodinným životem, kdežto tady se lidé více starají sami o sebe a taky tráví hodně času v práci,“ zmínil Karam, který je teď v přípravném ročníku Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj je největším rozdílem svoboda. „Ta spolu s demokracií je důležitá,“ dodal.

Jedna z rodin se i tak rozhodla během roku vrátit zpět. „Všichni z uprchlíků pociťovali stesk, někteří ho snášeli lépe, jiní hůř. Navíc situace v Iráku se zlepšila, takže otec rodiny se nakonec rozhodl odjet. Není se ale čemu divit, určitá míra frustrace z cizího prostředí je přirozená, navíc čeština je velmi těžká, takže jazyková bariéra zde bude ještě dlouho znát, přestože kurzy češtiny měli uprchlíci každý den. Pro rodiny, které zůstaly je ale klíčové, že tady jejich děti mají lepší vyhlídky do budoucna,“ popsal Adam Sabela.

Do České republiky přicestovalo skoro devadesát uprchlíků. „Aktuálně je 13 lidí v Českém Těšíně a 21 v Praze,“ uvedl výkonný ředitel nadace Generace 21 Daniel Žingor.

„Počty nejsou takové, jaké jsme si původně přáli, ale ve srovnání s ostatními státy, které se o začleňování také pokoušeli, jsme na tom velmi slušně. Lidé, kteří tady před rokem přicestovali byli v Iráku bezprostředně ohroženi na životech, měli zkušenost z uprchlických táborů, takže za zázemí byli velmi vděční. Po čase ale lidé zjišťují, že jsou na domovinu fixováni víc než předpokládali. Měl jsem zkušenost s rodinou v Brně, kde se dědeček rozhodl, že chce umřít doma a rodina ho vlasti následovala. U nich je to samozřejmá povinnost,“ dodal ředitel.

Iráčtí uprchlíci při výuce češtiny v květnu minulého roku:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policisté pátrají po muži, který se pokusil znásilnit ženu v Ostravě
Žena se ubránila znásilnění na zastávce vymyšlenou chorobou

Neznámý muž se před pár dny v Ostravě pokusil znásilnit čtyřiačtyřicetiletou ženu. Ta ho od činu odradila vymyšlenou nemocí. Z místa činu pak s agresorem...  celý článek

(ilustrační snímek)
V Opavě začíná oprava tahu na Hlučín a Polsko. Nákladní auta musí jinudy

Testem trpělivosti se načas stane průjezd Opavou. V pondělí tam začne oprava jednoho z nejvytíženějších tahů, silnice na Hlučínsko a Polsko. Pocítí ji i řidiči...  celý článek

Petr Prokop vede krajskou pobočku úřadu práce v Ostravě od července.
Zaměstnance hledá těžko i samotný úřad práce. Nástupní plat je 15 tisíc

Od začátku prázdnin má krajská pobočka Úřadu práce ČR v Ostravě nového ředitele. Tím se stal Petr Prokop, někdejší absolvent Vysoké školy báňské, který do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.