Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na český trh jsme rezignovali, říkají specialisté na bezpečnostní systémy

  19:55aktualizováno  19:55
Nestává se často, že by se ostravská firma dokázala prosadit na významném zahraničním veletrhu. Společnosti Ronyo Technologies se to s vlastním patentem podařilo.

Roman Kašperlík (vlevo) a Tomáš Dvořák pracují v ostravské společnosti Ronyo Technologies. Ta uspěla na veletrhu Security Essen s bezdrátovým zabezpečením prostoru. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jednatel Tomáš Dvořák a vedoucí vývoje Roman Kašperlík byli při tom, když firma dostala stříbrnou medaili na mezinárodním veletrhu Security Essen.

Je pro vás medaile důležitá?
Dvořák: Samozřejmě. Jde o velký veletrh, který během několika dní navštívilo přes dva miliony lidí.

Čím jste porotce přesvědčili?
Dvořák: My o tom nejprve vlastně nevěděli, náš výrobek tam představoval náš tamní obchodní partner.

Jak ostravská firma získává partnera v Německu? To jste tam přišli a řekli „hoši podívejte, jak jsme úžasní“ a oni oněměli?
Dvořák: Vůbec ne. V podstatě to bylo přesně naopak. Volali oni nám, že nám chtějí něco nabídnout. A já jim řekl, že to uděláme naopak a nabídneme něco my jim. A přesvědčili jsme je.

Jak velký je rozdíl mezi českým a německým trhem?
Dvořák: My jsme na ten český v podstatě rezignovali. Dá se říct, že jsme nad Českem mávli rukou a soustředíme se jen na obchod s našimi zahraničními partnery. V Německu, Polsku, Beneluxu, Rakousku, Švýcarsku. Tam všude obchodujeme.

Čím jste porotu v Essenu oslovili?
Dvořák: Jde o náš patent, bezdrátové zabezpečení prostoru, například střežení plotu.

Čím je to tak výjimečné? To již přece musí dělat spousta firem...
Dvořák: Ne, zatím to nabízíme jen my. Právě pracujeme na patentu pro Evropu.

Je získání takového patentu složité?
Dvořák: Je. Hlavně finančně. Ale i časově. Běží třeba tříletá lhůta, při níž se mohou přihlásit odpůrci patentu s tím, že něco takového třeba už dělají sami. A pak se musí patentovat v každé zemi. A každý rok obnovovat.

Kolik taková záležitost stojí?
Dvořák: Jde o statisíce korun.

Jak jste na svůj vynález přišli?
Kašperlík: To byl nápad jednoho našeho zaměstnance. Bohužel už u nás nepracuje.

Co se stalo?
Dvořák: Potřeboval nový start, proto odešel. S prací ani firmou to nemělo nic společného. Je nám líto, že už tady není, ale potřeboval změnu.

Byl pro vaši firmu důležitý?
Dvořák: Zaměstnanci, kteří umí takové věci, jsou základ. Hardware není problém zkopírovat, důležitý je software, myšlenka. To je to, co naši firmu odlišuje od jiných.

Jak se vám hledají takoví zaměstnanci?
Dvořák: Těžko, ale to je nyní skoro v každé profesi.

Jsou pro vás zajímavější jako zaměstnanci absolventi, nebo lidé s praxí?
Dvořák: My bychom brali absolventy, ale oni nejsou.

Jak to, že nejsou?
Kašperlík: Už od druhého ročníku jsou ti dobří rozebraní. Spolupracujeme s VŠB, snažíme se hledat, ale je to těžké. Nadnárodní firmy nás vždy přebijou, my nemáme peníze na to platit studentům už během studia.

Takže chcete mířit už na střední školy?
Dvořák: Chybí i středoškoláci. Nejsou ani zedníci, instalatéři, zámečníci. Obecně je málo studentů. Když chceme někoho najít, je to těžké. Snažíme se to řešit, ale je to o financích. Stále kontinuálně něco vyvíjíme, to nás stojí peníze.

Jak dlouho trvá, než se z absolventa stane plnohodnotný zaměstnanec?
Kašperlík: To záleží na člověku. Zda má talent, kolik jej má, jaký má zájem o věc. Když jde všechno dobře, trvá to tak dva roky. Ale máme tady kluka, který rozkvetl po pěti letech.
Dvořák: Ono je to s ajťáky složité. Hodně z nich žije ve vlastním světě. Každý má o světě svou představu. Jsou to hodně chytří lidé. Ale jak už to tak bývá, někde pánbůh přidal, někde ubral. A ta komunikace s nimi je někdy hodně složitá. Musel jsem se s nimi naučit mluvit tak, aby mě pochopili, co chci. A já abych pochopil je.

Na čem nyní pracujete?
Dvořák: Máme tady například systém, který bychom chtěli nabídnout městům. Ten by nejen uměl ztlumit světla, když nikdo tou cestou nepůjde, ale umíme například na jednotlivé sloupy umístit čidla na emise v ovzduší. Nebo umí zjistit, kolik je na parkovišti míst. A to se mohou lidé v klidu dozvědět v aplikaci, kterou si stáhnou. Těch možností je spousta.

Nabídli jste to Ostravě?
Dvořák: Šel jsem za nimi. Ale řekli mi, že nejprve musí město určit směr, kterým půjde, co bude chtít, teprve potom že bude dělat konkrétní věci. Že na to má komisi. A dokud ta komise nerozhodne, nebudou se pouštět do konkrétních akcí.

Ušetřil by váš systém peníze?
Dvořák: Samozřejmě. Už třeba jen na spotřebované elektřině.

Řekli jste jim, kolik by ušetřili?
Dvořák: To jsme nepočítali.

Proč ne?
Dvořák: Protože my nevíme, kde je kolik světel s jakou spotřebou, nemohli jsme být konkrétní.

Tak jak víte, že to ušetří?
Dvořák: Už z principu. Vyhláška jasně říká, jaké musí být osvětlení na ulici, když tam jede tolik a tolik aut. A ty ulice jsou po celou dobu osvětleny na nejvyšší počet projíždějících vozů. Ale třeba na takové Českobratrské (ulice v centru Ostravy, pozn. red.) nejezdí stejně automobilů odpoledne a třeba ve dvě ráno. A náš systém to umí poznat a případně ztlumit světla. Když tam jede jeden automobil, stačí svítit třeba na šedesát procent výkonu.

No a kolik by to stálo, třeba pro celé město?
Dvořák: Řeknu odhad. Jedno světlo by vyšlo na zhruba čtyři tisíce korun. Ale oni nám neřekli, kolik je tady světel.

Ptali jste se?
Dvořák: Samozřejmě. Byl jsem za známým, který pracuje na jednom ostravském obvodě, ten mi řekl, že tady to mají všechno pod palcem Ostravské komunikace.

Co vám řekli tam?
Dvořák: Že to je zajímavé, ale ať jdeme na město, to že je majitelem firmy.

A tam vám řekli co?
Dvořák: Tam si nás poslechl jeden mladík, který to měl mít na starosti. Ten řekl „To je výborné“. Pak jsem šel na komisi, která má na starost SmartCity (koncept „chytrého města“, který má Ostravě pomoci ovlivňovat život ve městě s nejmodernějšími technologiemi - pozn. red.). Tam se ale teprve řeší, které firmy osloví, aby jim pomohly definovat, co vlastně to město od SmartCity vlastně chce.

A jaké je řešení?
Dvořák: Ostrava teď neví, tak se chceme zaměřit na menší města.

Takže Ostravu už pouštíte?
Dvořák: Ne, jsme ostravská firma, chceme tady pomoci, ale zatím s tímto projektem budeme cílit jinam.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.