Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sanace lagun v Ostravě soudy řešit nebudou, zastupitelství odmítlo podání

  11:55aktualizováno  11:55
Minimálně dvě podání zamířila v posledních měsících na státní zastupitelství kvůli sanacím ropných lagun společnosti Ostramo. První podala skupina místních podnikatelů a týkalo se způsobu čerpání státních peněz při těžbě kalů. Druhé bylo krajské a spočívalo v podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí.

Ropné laguny v Ostravě na jaře 2017. | foto: Jaroslav Ožana, ČTK

„Dali jsme si tu práci a spočítali, kolik by práce fakturované společností Čistá Ostrava ve skutečnosti stály,“ přibližuje důvody, proč se se skupinou dalších osob rozhodl podat státnímu zastupitelství podnět k prošetření, Jindřich Tichý ze společnosti Forti Ostrava, která se zabývá sanacemi. „Kde jsme napočítali 250 milionů korun, tam se při sanaci vyčerpalo okolo 900 milionů korun.“

Tichý nezastírá, že s těmito údaji se nejprve obrátili na nejrůznější úřady. „Z ministerstva nám například napsali, že jsme si to špatně spočítali a že tomu nerozumíme. Z Národního kontrolního úřadu pak odpověděli, že děkují, ale kontrolu projektu sanace lagun nemají v plánu. Tak jsme podali podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně.“

Kaly ve Vratimově už policie údajně prošetřovala

Kvůli stejnému projektu, ale z jiných důvodů se na státní zastupitelství obrátil rovněž krajský úřad. „Podali jsme k státnímu zastupitelství oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí, popřípadě neoprávněného nakládání s odpady v souvislosti s nakládáním s materiály ze sanace lagun,“ přiblížila náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová.

Ve Vratimově u Ostravy leží zhruba sedm tisíc tun jedovatého odpadu z...

Ve Vratimově u Ostravy leží zhruba sedm tisíc tun jedovatého odpadu z ostravských ropných lagun.

Kraji se nelíbí zejména to, že část kalů vytěžená z lagun byla před několika lety smíchána s uhlím a vápnem a navezena na nepovolenou skládku do Vratimova. V současnosti tak úřad hledá peníze na zlikvidování této ekologické zátěže a zároveň se chce dopátrat firem, které jsou za složení odpadu zodpovědné, aby si případně nechal částku za likvidaci kalů proplatit.

Státní zastupitelství se však podle všeho minimálně s jedním z podání už vypořádalo. „Věc byla policejním orgánem založena bez dalšího, neboť stejná věc byla již v minulosti prověřována a v roce 2011 odložena,“ odpověděl ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák na dotaz, v jakém stavu jsou podání ostravských podnikatelů a krajského úřadu.

Vytěžení kalů se stále oddaluje

Ze zaslané odpovědi ovšem nebylo zřejmé, zda se týká obou podání. Na doplňující otázku už však Marek Bodlák redakci MF DNES neodpověděl.

„Zatím nemáme žádnou zpětnou vazbu a nevíme, jak státní zastupitelství s naším podáním naložilo,“ sdělila k celé záležitosti mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.

Obě stížnosti byly vedeny na způsob, jakým byla prováděna dekontaminace odpadových lagun někdejší rafinerie Ostramo. Sanaci od počátku tisíciletí provádělo sdružení firem Čistá Ostrava složené ze společností Geosan, Aquatest a OHL ŽS Brno.

Kaly měly být původně vytěženy do roku 2010, následně byl termín posunut na rok 2012 a pak následoval rok 2018. Obdobně se měnily také termíny dokončení celkového vyčištění areálu. Těžba byla přerušena poté, co byly v lagunách nalezeny další tisíce tun kalů, s nimiž původní plán nepočítal. Státu byly sdružením Čistá Ostrava doposud vyfakturovány náklady ve výši 1,58 miliardy korun.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.