Radim Wita.

Radim Wita. | foto: PČR

Tolerance marihuany je cestou do pekel, tvrdí náměstek policejního ředitele

  • 190
Marihuana nevadí, teprve až tvrdší drogy jsou hrozbou. Náměstek krajského policejního ředitele Radim Wita upozorňuje, že přesně takový přístup části společnosti vede k šíření i třeba pervitinu mezi mladými, což prokázal test žáků devátých tříd v Orlové.

Policisté v našem regionu jsou v boji s drogovými výrobci a distributory návykových látek stále úspěšnější, čísla odhalených varen a stíhaných osob každoročně stoupají.

Navzdory tomu se drogy mezi mládeží nebezpečně šíří. Důkazem budiž nedávné testování v Orlové, ze kterého vyšlo najevo, že téměř čtvrtina deváťáků má zkušenosti s drogou, přičemž pervitin byl na přibližně stejné úrovni jako marihuana. „Musím připustit, že i já byl výsledky částečně překvapen,“ zmínil náměstek krajského policejního ředitele Radim Wita.

Co bylo více nečekané? Fakt, že tolik školáků už drogu vyzkoušelo, nebo vysoký podíl pervitinu?
Počet ne, víme, že počet školáků, kteří užili nějakou drogu, je bohužel poměrně vysoký. Mě překvapilo, že zkušenosti žáků devátých tříd s pervitinem byly zhruba takové jako s marihuanou. Přesto si myslím, že to není specifikum jen Orlové nebo kraje, ale jde o celorepublikový trend. Co však překvapilo více, a to i řadu mých kolegů, byly reakce lidí v komentářích. Vůbec se nepozastavovali nad marihuanou, až to vypadalo, že ji berou v pohodě, ale teprve pervitin hodnotili jako průšvih.

Tak pervitin už je tvrdá droga a marihuana lehká...
Jenže on je průšvih už marihuana. Pokud se vnímání marihuany ve společnosti nezmění, jestli se stále bude její účinek zlehčovat, tak se nezmění ani postoj dětí. Pokud máme liberální přístup k drogám a vidí to u svých rodičů, tak i ony k tomu tak přistupují. Navíc když zkusí marihuanu a zjistí, že to nikomu nevadí, navíc jsou přesvědčené, že nejsou závislé, tak je touha dále experimentovat mnohem větší. A vyzkoušejí pervitin. Takže i tolerance marihuany je nakonec cestou do pekel.

Lze to ale nějak změnit? Drogy určitě nevymizí.
To jistě ne, ale nelze v boji proti drogám polevit. Například v roce 2015 jsme na školách v rámci prevence rozjeli protidrogový projekt Bereš, zemřeš a musím říci, že to mělo na děti účinek. Pochopitelně vedle prevence nelze pominout represi. Naším hlavním cílem zůstává odhalení zdroje, odkud drogy k mladým lidem tečou. Ustupujeme od jednoduchých řešení v podobě stíhaní uživatelů na konci řetězce a zaměřujeme se na začátek, na dodávky drogy na trh.

Počet stíhaných lidí kvůli drogové trestné činnosti:

Rok.................... Stíhaní

  • 2010...................... 198
  • 2011...................... 222
  • 2012...................... 256
  • 2013...................... 306
  • 2014...................... 375
  • 2015...................... 414

A jak se vám to daří? Ukazuje se, že drog v regionu přibývá?
Zdánlivě přibývá, ale možná se nám jen daří tyto trestné činy lépe odhalovat. Když se totiž stane loupež, tak je nám oznámena, ale drogová trestná činnost je skrytá. Pokud do ní nevstoupíme, tak se zdánlivě nic neděje. Ale lze říci, že počet stíhaných osob každoročně roste, a jak to vypadá, i letos překonáme loňská čísla. Už máme za první čtvrtletí v této souvislosti 118 stíhaných osob, kdežto loni to bylo za stejné období 115. Takže se míra udrží nejspíše na stejné úrovni, nebo ještě dále poroste.

Kolik policistů v kraji se protidrogové činnosti věnuje?
Netroufám si říci přesné číslo, protože to jsou policisté jak na krajském ředitelství, tak i v okresech. Drogová kriminalita jako žádná jiná nezná hranic, takže je velmi důležitá koordinace a spolupráce. Výměna informací je klíčová. Rozhodně však lze říci, že to jsou desítky policistů, a když připočteme i ty, kteří řeší jednodušší případy, tak jich možná celkem bude i stovka. V posledních letech jsme počty policistů, kteří se věnují odhalování této trestné činnosti, posílili a do roku 2020 máme přislíbeno ještě několik dalších míst.

Jaké drogy v našem regionu převládají?
Kopírujeme celorepublikový trend. Většinu tvoří marihuana s pervitinem a potom spíše ojediněle LSD, heroin, syntetické opiáty a další. Loni jsme odhalili 38 varen pervitinu, což je myslím dost velké číslo. V podstatě co čtrnáct dní, a někdy ještě častěji, zjistíme někde varnu.

Už se podařilo zamezit tomu, aby se od severních sousedů dovážely léky s pseudoefedrinem na výrobu pervitinu, které u nás nejsou volně prodejné?
Je to stále velký problém. Drogy a podobné látky k nám jednak míří právě z Polska a také po balkánské cestě přes Turecko a Bulharsko. Nově se setkáváme i s případy, že distributoři už nejezdí kousek za polské hranice, ale hluboko do vnitrozemí, kde jsou lékárníci asi benevolentnější a kontroly menší.

A lze říci, že u nás se drogovému byznysu speciálně věnuje nějaká komunita nebo menšina? Řekněme například Vietnamci?
Nemohu říci, že bychom měli nějaký extrémní problém s jakoukoliv minoritou. Ani nelze říci, že by sociálně slabí byli větším problémem než jiní. Droga si nevybírá. Tam je rozdíl jen v druhu konzumovaných drog. Například drahý kokain není v regionu příliš rozšířený.

Existuje něco, co policii vyšetřování ztěžuje, dělá problémy?
(po chvíli zvažování) Mnohdy nám vadí už trošku přebujelá administrativa z hlediska vyžadování některých úkonů. Například jde o opakované výslechy osob, které mění výpovědi, protože jsou vyslýchány v různém procesním postavení, často v rámci podaného vysvětlení, pak jako podezřelí a poté jako obvinění. Chápu, že v mnoha případech to tak musí být, protože to stanovuje trestní řád, ale je toho opravdu někdy hodně.