Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Test na určení viru zika vznikl u nás v Ostravě, říká epidemiolog

  20:05aktualizováno  20:05
Rastislav Maďar je vedoucí očkovacího centra v Ostravě a předseda mezinárodní organizace International Humanity. Právě v Ostravě se testoval virus zika. Ten způsobuje vysoké horečky či bolesti hlavy a kloubů, nebezpečný je však zejména pro těhotné ženy, jejichž dětem může způsobit těžkou vývojovou poruchu.

Rastislav Maďar vede očkovací centrum v Ostravě a současně se stal předsedou mezinárodní organizace International Humanity. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Proč se virus zika testoval zrovna v Ostravě?
Sídlí tady Národní referenční laboratoř, která se specializuje na výzkum členovců, kam virus ziky spadá. Ostrava tedy má potřebné vybavení a podmínky. Česká republika byla mezi prvními v Evropě, kdo testy prováděl, bylo to ale i proto, že laboratoř i ministerstvo rychle zareagovaly a sehnaly fyzický virus, který se mohl zkoumat.

Co ostravský výzkum přinesl?
Vznikl spolehlivý test, který přesně určí, zda člověk onemocněl zikou.

To do té doby nebylo možné?
Takto přesně ne. Běžně dostupný byl komerční test, který virus odhalil, mohl však vykazovat falešně pozitivní výsledky po jiných flavivirových infekcích, kam spadá i virus zika. Pokud byl člověk očkován proti klíšťové encefalitidě nebo žluté zimnici či prodělal horečku dengue, tento test mohl reagovat pozitivně. V Ostravě se proto začal provádět potvrzující, konfirmační test, který umí určit, zda se skutečně jedná o ziku. Zjistí se to z krve nebo ze spermatu. Aby byl tento důležitý test k dispozici, přivezl virus zika kurýr ve zkumavkách ze Španělska.

Rastislav Maďar.

Rastislav Maďar.

Co to tedy znamená?
Testovaný má jistotu. Zabrání se tomu, aby si ženy v hysterii na základě falešně pozitivního testu nechávaly brát zdravé děti. V Brazílii se to bohužel děje a bují tam černý trh s potratovými pilulkami. Pomůže to však samozřejmě předejít i opačnému extrému, aby se u nás nerodily postižené děti.

Kde se virus vlastně vzal?
Zika je poměrně dosti velká záhada. Virus se objevil už v roce 1947, ale během šedesáti let se masově nešířil. Zaznamenána byla zika poprvé v Ugandě. Počet nakažených nebyl nijak vysoký, a přestože předpokládáme, že spousta případů unikla záchytu, tak zatím není jasné, proč se v poslední době zika tak rozvinula.

Přečtěte si on-line rozhovor se čtenáři o viru zika

Odpovídá Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice na Bulovce.

Hana Roháčová

Co zika může způsobit?
Může zapříčinit takzvanou mikrocefalii čili vývojové poškození mozku plodu. V minulosti se mikrocefalie u ziky nevyskytovala. Až teď je jen v Brazílii postiženo pět tisíc dětí.

Pro koho je zika nebezpečná?
Hrozbu představuje především pro těhotné ženy a mladé páry, které chtějí počít v horizontu půl roku. Právě zde hrozí, že dítě by mohla postihnout vývojová vada.

Samotné onemocnění není nebezpečné?
Nemoc průběhem připomíná chřipku, kdy horečku doprovází bolesti kloubů a hlavy a trvá zhruba 2 až 7 dní. Virus se objevuje v krvi i spermatu, takže může být přenášen i pohlavním stykem. Inkubační doba jsou čtyři až dvanáct dní. U zdravého dospělého člověka zika většinou proběhne bez větších obtíží. Komplikaci představuje neurologické postižení, které se však nevyskytuje jen po horečce zika, ale i po jiných infekcích.

Takže ziky jako takové se bát nemusíme?
Samotné nemoci v principu ne. Pokud virus náhodou zase nezmutuje.

Hrozí i lidem u nás?
Nemoc šíří hlavně jeden rod komárů, ale upozorňuji, že ne každý přenašeč musí být automaticky infekční. Komár tygrovaný se vyskytuje i na pobřeží Středozemního, Jadranského a Černého moře. Tedy ve Španělsku, Chorvatsku, Itálii, Řecku i Bulharsku. Což jsou destinace, kam za dovolenou každoročně vyráží statisíce našich lidí.

Možnost nakažení tedy přece jen existuje?
V Evropě zatím ne, ale to se může změnit. Musíme si uvědomit, že čtyři z pěti případů ziky jsou bez příznaků. Na někom se neprojeví a člověk ani neví, že byl nakažen. Přesto může být zdrojem viru pro místní komáry, pokud se nasají jeho krve.

Byl komár, přenašeč nemoci, někdy zaznamenán i u nás?
Byl pozorován zálet tohoto hmyzu na jižní Moravu v roce 2012. Ale exotičtí komáři zase odletěli, protože tady nemají ideální podmínky pro přežití. Vyžadují vysoké denní teploty i teplé noci, takže se vyskytují spíše v subtropech a tropech. Ale uvidíme, co přinesou globální změny počasí.

Může změna klimatu ovlivnit migraci přenašečů nemocí?
To každopádně. Například minulé léto bylo velmi suché, což snížilo aktivitu klíšťat, která vysoké teploty a nízkou vlhkost nemají ráda. Ohniska klíšťové encefalitidy se ale v nadprůměrně teplém létě posunula až téměř k severnímu polárnímu kruhu. Čím dál severněji se budou dostávat i tropické druhy komárů.

Takže je možné, že časem bude tygrovaný komár běžně létat i u nás?
Pokud se zde objeví režim Středozemí, o kterém se meteorologové v prognózách na další desítky let zmiňují, tak velmi pravděpodobně ano. Ale rozhodně zatím není důvod k panice.

Myslíte si, že se riziko ziky přeceňuje?
Věnuje se jí hodně velká pozornost, ale nebezpečí je mnohem menší, než třeba u horečky dengue nebo západonilské horečky.



Nuda, nebo zápřah?
Nuda, nebo zápřah?

Kolik kroužků má mít vaše dítě?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.