Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mapuje ostravské sochy, už jich má 1 300. Jejich stav je většinou tristní

  9:17aktualizováno  9:17
Kamenní dělníci a horníci, postavy svatých, veselící se rodiny s dětmi, ale i rakety mířící do vesmíru. Území Ostravy je poseté stovkami soch a plastik od baroka až po současnost. Zmapovat tyto umělecké objekty ve veřejném prostoru se rozhodla skupina nadšenců.

Jakub Ivánek před jednou z ostravských soch, která stojí před nemocnicí ve Fifejdách. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Do dnešní doby se jim podařilo podchytit zhruba 1 300 soch a dalších artefaktů. Zájemci je mohou najít v internetové databázi www.ostravskesochy.cz a také v tištěné mapě, která vyšla na konci loňského roku. Jedním z hlavních iniciátorů je vysokoškolský pedagog Jakub Ivánek z Ostravské univerzity.

Spolu s Antikvariátem a klubem Fiducia a spolkem Za krásnou Ostravu jste spustili internetovou databázi nazvanou Ostravské sochy. Slavnostní spuštění databáze se konalo loni 21. prosince ve Fiducii. Společně byla pokřtěna Mapa ostravských soch. Proč tato iniciativa vznikla?
Rád bych, aby kompletní databázi využívali lidé přímo na internetu. Společně se stejnojmennou mapou. Její význam je pro mě při zužitkování lidmi při vycházkách po ulicích města. Omezili jsme se přitom na existující díla v exteriéru. Tištěnou mapu si zájemci lehce složí do kapsy. Je k dostání například v Antikvariátu a klubu Fiducia, ale také v informačních centrech města, případně u spřátelených prodejců.

Jak jste při sestavování této databáze postupoval?
Databáze vzešla z dlouhodobější dokumentace uměleckých děl v terénu, na základě bádání v archivech i literatuře. Záměrem bylo nabídnout uživateli pokud možno úplný pohled na uměleckou výzdobu města Ostravy – zaznamenává existující artefakty, ale také již zaniklá díla, takzvanou paměť veřejného prostoru a budov, které mají či v minulosti měly charakter městské vybavenosti.

Co všechno lze ve vaší databázi najít?
Obsahuje nejen plastiky a reliéfy, ale rovněž mozaiky, sgrafita, nástěnné malby, ale též rozmanité designové objekty. Co bylo venku, to jsme se snažili do mapy zanést, všechny objekty, včetně uzavřených interiérů, jsou pak v internetové databázi.

Jaký je tedy její cíl?
Snaha popularizovat umění a upozornit na jeho důležitost v rámci městského inventáře, prostoru, v němž žijeme a který tato díla kultivují. Chce také poskytnout základní informace o zařazených dílech, jež bude možno dále zužitkovat v odborném výzkumu. Věřím, že již samo zachycení jednotlivých objektů může mít zásadní význam pro budoucí paměť města, ale také pro jeho současné vnímání. Je to soubor informací, které by mohly ideálně vést ke kultivaci veřejného prostoru.

A co další města v Česku? Mají podobné databáze?
Praha není zmapována soustavně, je to partyzánská činnost, kdy se chodí po městě a sochy se nalézají jako houby. Brno má zpracovány své autory, ale chybí jim přespolní. Tištěnou mapu má kromě Ostravy také Liberec nebo Plzeň. Tam mají ale také kapličky a další jiné drobnosti.

Nejstarší socha ve vaší databázi pochází z jaké doby?
Nejstarší socha je z počátku 18. století, takže pokrýváme dobu od baroka až do současnosti. Nejstarší je mariánský sloup na Masarykově náměstí. Nejmladší jsou umělecká díla pro architekturu, mozaiky. Je tam třeba streetartové dílo Ostravská madona, které jsme tam zařadili, protože se o něm hodně mluvilo a má své ambice.

Máte zmapovány také aktuální novinky?
Nejnovější záznam je třeba socha od Šárky Mikeskové ve foyeru Divadla Antonína Dvořáka. Ale to je krytý prostor. Pod širým nebem těžko něco vybrat. Ale třeba kontroverzní kůň před Novou radnicí, ten už je minulostí, byl odstraněn, nicméně v databázi jej máme zaneseného.

Kolik soch nebo artefaktů máte podchycených?
V době spuštění jsme byli na čísle 1 200, od této chvíle nám ale přibylo kolem stovky exponátů. Řada soch byla nebo je anonymních, ale některé se už podařilo určit, jedná se zejména o exponáty z 20. až 30. let minulého století.

Odpovídá stav soch jejich stáří? Jsou udržovány?
Stav soch je většinou tristní. Městské obvody většinou nevědí, co se nachází na jejich území, my jsme jim de facto ulehčili práci. Některé sochy od doby svého vzniku nebyly nikdy opravovány. Jsou rezavé, posprejované. Ne všechny opravy jsou ale ideální. Stává se, že je třeba technické služby přetřely jinou barvou, než byla ta původní, ne vždy se totiž k opravě volají restaurátoři. Některé objekty nelze brát jako sochy, ale vyloženě reklamu na podnik, jako třeba objekt na kruhovém objezdu na hranici Ostravy – Radvanic a Bartovic. To není moc zdařilé. Naopak velmi pěknou realizaci najdeme jinde, třeba naproti nádraží v Ostravě-Svinově od Davida Moještíka, tady je znát, že byla vypsána regulérní soutěž.

Jsou nejčastějšími díly dělníci a horníci či jiné socialistické motivy?
Motivy soch s dělníky nebo horníky a spíše hutníky jsou v Ostravě především dílem předválečných sochařů, kdežto v době socialismu vznikaly motivy radujících se dětí a rodin, popřípadě skulptury s družicemi, letadly a raketami. Hornickou tematiku velmi pěkně aktualizoval v porevoluční době Marek Pražák v podobě sochy Světlonoše ve Šmeralově ulici.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.