Jak jste se k této práci dostali?
Martin Hladný: S kolegou jsme v oboru už pracovali a měli jsme stejné názory na to, jak přistupovat ke klientům.
Co to znamená?
David Luštěk: Třeba jsme chtěli být více regionální, protože ta práce není jen o Praze, Brně a Ostravě.
Liší se nějak současný trh práce od toho před dvaceti lety?
Luštěk: My oba máme průmyslovku, a když jsme v 90. letech končili, tak tady byla nezaměstnanost 16 procent. Sehnat tehdy práci téměř nešlo. Dnes firmy dávají stipendia třeba už studentům třetího ročníku, aby si je nějak zavázali, a podobné je to i na učilištích.
Hladný: Firmy jsou schopné dávat studentům i učňům peníze od sedmnácti do devatenácti let. Přesto je však stále poptávka vyšší než nabídka, a tak tomu bude i nadále.
Proč?
Luštěk: Jsme výrobní a exportní zemí, do které přicházejí výrobní firmy. Takových zaměstnanců bude potřeba stále.
Jak vlastně hledáte lidi? Přes inzerát?
Hladný: Ne, to vůbec nefunguje. Kdyby to bylo možné přes inzeráty, tak nepřežijeme. Všechno je v know-how našich personalistů, kteří mají kontakty a ví, na koho se obrátit. Mají doporučení, bez kterých dnes nefunguje nic.
Je ještě kde brát nové zaměstnance, například techniky?
Hladný: Není. Teď nám pomáhají lidé z Polska, z příhraničí, kteří žijí nedaleko. Ráno jedou do práce, večer se vracejí.
V polském příhraničí je celkem vysoká nezaměstnanost...
Hladný: Je, a to nám v současnosti celkem hraje do karet. Ty obce jsou do třiceti kilometrů od továren, což není mnoho. Navíc tam ještě stále žijí kvalitní kandidáti, kteří jsou kvalifikovaní a motivovaní pracovat, což je nejdůležitější.
Lidem u nás chybí motivace pracovat?
Luštěk: Některým skutečně ano. Například na Bruntálsku, přestože je to jeden z okresů nejvíce postižených nezaměstnaností, se nám nedaří najít lidi. Buď jsou v šedých zónách, nebo už nejsou zvyklí pracovat.
Hladný: Navíc Bruntálsko byl zemědělský kraj a v takovém se strojní průmysl těžko rozšiřuje. Dalším problémem je pak špatná dopravní infrastruktura. Když se tyto věci setkají, je z toho problém. Řešení nevidíme v ničem z toho, co se tady plánuje.
Luštěk: Stát vytvořil v minulosti dluh, který se hned tak nesplatí. Možná další generace bude jiná.
Karvinsko je odlišné, ale je tam taky problém.
Luštěk: To ano, i přes odlišnost je tam úplně stejná situace. Máme klienta, pro kterého jsme hledali zaměstnance, a téměř marně. Nakonec tam nastoupili Poláci, Karviňáky jsme to nebyli schopni naplnit. A to se jedná o firmu dva kilometry od centra města.
Třeba jste málo platili.
Luštěk: Tady šlo o základní pozici, bez vzdělání, kde jsme nabízeli 19 tisíc hrubého. To není zase tak málo, pokud máte přendávat něco odněkud někam. Ze sedmdesáti lidí tam dělá možná třináct Čechů.
Martin Hladký (vlevo) a David Luštěk z personální agentury Comac Jobs se dostali do finále krajského kola soutěže Podnikatel roku.
Je dnes náročnější zaměstnávat Poláky než Čechy?
Hladný: Je to jedno. U Poláků je možná trochu více administrativy.
Kolik v současnosti máte „na skladě“ lidí, které můžete poslat do firmy?
Hladný: Nikoho. Všichni pracují.
Říkáte, že nemůžete najít zaměstnance, v kraji je přitom nadprůměrná nezaměstnanost.
Hladný: Je tady určitá skupina lidí, kteří už pracovat nikdy nechtějí.
Luštěk: Polovina nezaměstnaných je v šedé ekonomice, velkou část už do práce nikdy nedostaneme. Zbývá tak deset procent.
Jak daleko jsou dnes lidé ochotní dojíždět za prací?
Luštěk: V České republice naprosto minimálně, když nepočítáme města, bavíme se o pěti, deseti kilometrech. Poláci jsou ochotní jezdit třeba šedesát kilometrů denně.
Jak vnímají místní zaměstnavatelé Poláky?
Luštěk: Je jim to jedno. Důležitý je pro ně výkon.
A jak se dívají na agenturní zaměstnance?
Hladný: Je to stejné. Mají stejné platy jako kmenoví zaměstnanci.
Na čem vyděláváte? Pro firmu musí být agenturní zaměstnanci dražší.
Hladný: To jsou, firmy si však od nás kupují nejen tu službu, ale i flexibilitu či připravenost na výkyvy trhu. Takže dlouhodobě to je výhodné pro obě strany.
O jaké pozice je ze strany firem největší zájem?
Luštěk: O strojaře nebo obráběče na CNC strojích. O ty je největší zájem a tyto pozice jsou také nejlépe placené.
Kolik si u vás takoví zaměstnanci vydělají?
Hladný: Na začátku jde v těchto profesích o 23 až 25 tisíc hrubého. Většinou si tyto lidi po pár měsících firmy převezmou do svého stavu.
Je mezi personálními agenturami tvrdý boj?
Hladný: Tvrdý ne. Je tady sice konkurence, ale většinou slušná.
A co nekalá konkurence?
Luštěk: Jsou tady nějaké firmy, které nemají potřebná povolení, a právě ty většinou stojí za těmi problematickými dovozy lidí například z Ukrajiny.
Potřebujete k podnikání povolení?
Hladný: Ano, bez něj to ze zákona nejde. A získat takové povolení je docela těžké. Musíte poslat spoustu dokumentů ministerstvu práce a sociálních věcí. Pak to ještě nějakou dobu trvá, než si vše ověří, a teprve pak to povolení dostanete.
Co si ověřují?
Luštěk: Je toho více, ale například přijde cizinecká policie a kontroluje, jestli skutečně máte kancelář tam, kde tvrdíte.
Jak vlastně černý trh s pracovníky ovlivňuje situaci v kraji?
Hladný: V Moravskoslezském kraji s tím až takový problém zatím není. Třeba Ukrajince tady firmy zatím moc nežádají.
Luštěk: Je to i o technických požadavcích na zaměstnance. Tady v kraji jsou vyšší, takže se nehodí každý, kdo přijede. V tom případě vám nepomůže ani sto Ukrajinců. Firmy navíc vědí, že by s nimi měly hlavně problémy.
Lidé, které firmám posíláte, jsou vaši zaměstnanci?
Luštěk: Ano, buď nastoupí přímo ke klientovi, nebo se stane naším zaměstnancem a my jej posíláme na různé projekty u firem.
Kolik zaměstnanců máte?
Hladný: V současnosti zaměstnáváme 2 100 lidí.
V jaké fázi je dnes trh?
Luštěk: Roste, meziročně o 10 až 15 procent, tedy alespoň co se týče naší firmy. K tomu začínají sezonní práce, to je vždy velký zájem o zaměstnance. Ten však trvá do konce dubna nebo května, pak zájem opět klesá.
Jak vlastně vnímáte problémy v ekonomice?
Hladný: My jsme ti, kdo jako první pocítí ekonomické změny. Jsme ti první, kteří z firem odchází. To je naše role na trhu. Ale v okamžiku, kdy firma dostane novou zakázku, jsme zase první, na koho se obrátí, abychom jim zajistili zaměstnance.
A jak pracovní trh vnímáte vy?
Luštěk: Chybí kvalifikovaná síla a lidé, kteří jsou odhodlaní pracovat.
Nedostatek strojařů, technických zaměstnanců je asi velký...
Hladný: Je. Teď sklízíme to, co se pokazilo v 90. letech, kdy prakticky přestalo fungovat učňovské školství. A nejen učňovské, ale i strojařina na středních školách byla dána na vedlejší kolej. Naštěstí se ta situace pomalu zlepšuje.
