Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kraj by neměl s pronájmem letiště v Mošnově pospíchat, míní nový ředitel

  19:07aktualizováno  19:07
Po ukončení studií pracoval dva roky na letišti v Mošnově. Po letech se zde Jaromír Radkovský vrací, tentokrát jako generální ředitel krajem vlastněné společnosti Letiště Ostrava. „Musíme najít to, co letiště přináší peníze. A osobní přeprava to není,“ řekl v rozhovoru pro MF Dnes.

Jaromír Radkovský by rád v Mošnově rozšířil nákladní leteckou přepravu. | foto: Jan Smekal, MF DNES

S čím jdete do funkce ředitele?
Nechci dělat žádnou revoluci, ale je jasné, že s nějakými nápady do toho vstupuji. Vypracoval jsem strategii, kterou jsem představil hejtmanovi a náměstkovi pro dopravu.

Co v ní navrhujete?
Není to nic nového proti tomu, o čem se tady mluvilo léta, jen to nikdo nedělal. Z Ostravy asi už nikdy nebude další Brusel či Praha a my musíme najít to, co letišti přináší peníze. A osobní přeprava to není.

Proč ne?
Je dotovaná, drahá a každá nová linka přináší letišti ztrátu. Mým cílem je pokračovat v létání, kam jen to půjde, a najít vedle Prahy jeden dva huby (letiště pro přestupy na další lety – pozn. red.) a k tomu výrazně rozšířit nákladní přepravu – cargo.

O rozvoji carga se hovoří dlouho, ale podle statistik výkony letiště v tomto směru klesají.
Mluvilo se o tom hodně, ale nikdo se tomu nevěnoval. Přitom bychom se mohli stát velkým nákladním prostorem, kde by cargo převládalo nad cestujícími.

Je odsud letecky co vozit? Není to přece levná záležitost.
Můžeme buď vyrábět a vozit, nebo se stát hubem pro jiné země, které by dovážely k nám. Amerika, Čína. Jen musíme ty možnosti najít. Třeba z Číny se dnes vozí obrovské množství věcí, které lidé nakupují přes internet. A část těch věcí se do Evropy přepravuje letecky. Velká letiště typu Frankfurt, Paříž nebo Vídeň cargo rozvíjejí, ale už jsou limitovány. Mají však náskok.

V čem spočívá?
Například letiště Charlese de Gaulla staví velké cargo hangáry. Ještě pro ně třeba nemají ani provozovatele, ale jsou připraveni. Když dnes někdo přijede do Ostravy a řekne, že chce s námi dohodu, tak mu odpovíme: Přijďte tak za tři až pět let, to už tady bude něco stát. Kdežto když přijde v Paříži, řeknou: Výborně, kolik chcete metrů, jsme připraveni. A to chceme docílit i tady.

Takže se bude stavět cargo?
Tak jsem to prezentoval a doufám, že bude. Chceme být připraveni a nechceme čekat, až někdo přijde.

Proč se nestavělo dříve? O rozvoji carga se mluví snad od roku 2004, kdy kraj letiště získal.
Na to se neptejte mne, to bylo hlavně politikum. Na letišti se v uplynulých osmi až deseti letech proinvestovaly 2,8 miliardy korun, ale není to moc vidět. Vím, že ty věci byly důležité, ale že jsme postavili centrum pro hasiče rozvoji leteckého provozu nijak nepomohlo.

A co mu pomůže?
Nový obchodní ředitel, kterého budeme hledat, začne jezdit po světě a hledat. Třeba v Asii. Někoho, kdo dnes hledá svůj hub v Evropě, odkud si pak své zboží už rozveze.

Kolik to bude stát?
V první fázi se bavíme o stovkách milionů korun. A když započítám i rekonstrukci dráhy, která musí začít do čtyř let, tak jsou to miliardy.

Na kolik oprava dráhy vyjde?
Odhady jsou mezi jednou až dvěma miliardami korun.

Jak bude probíhat? Budete muset uzavřít letiště?
Jsou dvě možnosti. Jednou je postavení paralelní dráhy, což by nebylo o mnoho dražší, ale to naráží na stavební uzávěru kvůli plavebnímu kanálu Dunaj–Odra–Labe. Pak je tady varianta opravy dráhy. Plán je takový, že se uzavře třetina dráhy, která se opraví, pak druhá třetina na druhém konci a pak se na nezbytnou dobu, na dva až tři měsíce, rekonstruuje zbytek dráhy. Po tu dobu by byl provoz přerušen.

Říkáte, že paralelní dráha by nevyšla draze. Kolik je to peněz?
Jednalo by se o stovky milionů korun, ale určitě by to přineslo hodně výhod.

Kdo to zaplatí?
Tyto akce se hradí z veřejných peněz. Určitě to nebude jen kraj, podílet se bude i republika a věřím ve využití evropských fondů.

Hovoří se ale i o záměru pronajmout letiště. Neohrozí to možnosti získávání peněz?
Pokud nechceme letiště uzavřít, musíme dráhu opravit. Jak to bude s pronájmem, ještě není jasné.

Náměstek hejtmana pro dopravu Jakub Unucka říká, že by letiště mohlo být pronajato letos.
Nevím, jestli je to reálné. Je mi jasné, že soukromý investor bude lepším hospodářem než státní správa, ale nejsem si jistý, zda je v této situaci rychlý pronájem pro letiště tím nejlepším. A nejsem si jistý, zda to má spočítáno i pan Strnad. (majitel Czechoslovak group, který má zájem o pronájem – pozn. red.) Druhá věc je, že pokud se nám podaří zvýšit cargo, sníží se prodělečnost.

Vy pronájem nedoporučujete?
Neměl by být vázán na jednu firmu. Výběrové řízení by mělo být formou mezinárodní soutěže, aby se ukázalo, jaká je poptávka. A to se rozhodně nestihne letos. Informace o pronájmu by se měla řešit v co nejširším mezinárodním měřítku.

Jak tedy postupovat?
Kraj by neměl s pronájmem letiště pospíchat jen proto, že je zájemce. Není žádným tajemstvím, že Brno má problémy s nájemcem. Kraj by tedy podle mne měl rozhodnout nejprve politicky, zda a jakým způsobem chce letiště pronajmout.

Jaromír Radkovský

  • Po dokončení vysoké školy pracoval u letectva. Následně působil jako dětský psycholog a věnoval se také farmacii a automobilovému průmyslu.
  • V roce 2016 byl zvolen do krajského zastupitelstva za hnutí ANO.
  • Od 19. května je generálním ředitelem Letiště Ostrava.

Vy jste spjat s ANO, náměstek Unucka je z ODS. Vy se v podstatě stavíte proti jeho nápadu rychlého pronájmu. Nemohou neshody zablokovat rozvoj?
Já nepopírám, že jsem byl nominován ANO, ale zde nevystupuji jako politik, ale ředitel. Kdybyste se mě ptal jako politika, řeknu vám, že ještě nerozhodlo zastupitelstvo a vše je v kompetenci vedení kraje. Já ale budu proti rychlému pronájmu.

Ale co dál?
Oslovil bych lidi z Brna, jak to tam funguje, i lidi v Košicích, kde je letiště také v soukromých rukou. Zjistil bych, jaké zkušenosti mají.

Jak tedy bude jednání o nájmu probíhat? Už na červnovém zasedání krajského zastupitelstva měla být projednávána přípravná zpráva, zda se nájem vyplatí. Na podzim se mělo pokračovat.
Myslím, že to tak rychlé nebude, skupina, která tyto podklady připravuje, vznikla nedávno. A myslím si že, při všem respektu k panu Strnadovi, vůbec neví, co provoz letiště potřebuje. A nemyslím, že by sháněl miliardy na opravu dráhy. Nyní teprve zjišťujeme, zda lze letiště vůbec pronajmout, třeba už proto, že jde o záložní letiště NATO.

Když pomineme pronájem, dokdy by měl váš plán začít fungovat?
Do tří let bychom se měli dostat z propadu a začít stoupat. Zda se dostaneme do zisku, nevím, mým cílem je minimálně provozní nula.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Ústí mají strážníci čtyři velíny plné obrazovek, vysílaček a záznamových
Na dění v ulicích Ostravy budou strážníci dohlížet přes další kamery

Obyvatelé Ostravy by se mohli už brzy cítit o něco bezpečněji. Největší městské obvody totiž postupně rozšiřují kamerový systém, který monitoruje rizikové...  celý článek

Potvrzení o přeregistraci dostalo podle informací MF Dnes přes 650 ze zhruba...
ČSSD v Ostravě po přeregistraci „zmizely“ až dvě stovky straníků

Šest set padesát sedm. Jedno číslo, ale zcela protikladné hodnocení, co vlastně znamená. Tak zatím skončila dvoudenní, historicky první povinná přeregistrace...  celý článek

Podium u břehu Ostravice, na kterém se představili frýdecko-místečtí interpreti...
Poslouchejte hudbu z vody, láká benefiční festival Sweetsen fest

Pódium ve Slezsku, hlediště na Moravě. Čtyřdenní frýdecko-místecký festival Sweetsen fest zahájil koncert s originálním pódiem přímo na břehu řeky Ostravice.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.