Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do roku 2075 se ocitneme v režimu Středozemí, říká ostravský hydrolog

  17:19aktualizováno  17:19
Bod zlomu. Tak by se dalo z hydrologického pohledu označit období, které kraj čeká. „Už se nemůžeme s jistotou spoléhat na historické modely. Zřejmě nás čekají větší extrémy,“ říká ostravský hydrolog Jan Unucka.

Ostravský hydrolog Jan Unucka v řece Ostravici v Ostravě. | foto: Jan Smekal, MF DNES

Přestože má Moravskoslezský region jednu z nejlepších vodohospodářských soustav, regulovat vodu v krajině není jednoduché. Podle hydrologa Jana Unucky z Českého hydrometeorologického ústavu by lidé neměli brát dostatek vody jako samozřejmost, ale učit se s ní více šetřit.

Je náš kraj něčím specifický?
Máme jeden z nejrozvinutějších vodohospodářský systémů. A to jak v republice, tak v Evropě. V padesátých letech byli vodohospodáři hodně akční a kromě výstavby přehrad vytvořili i systémy, které mohly zásobovat ostravskou aglomeraci i průmysl – včetně Nové huti a podobně. Právě potřeby pro zajištění vody pro výrobu pomohly zdokonalit hospodaření s vodou.

V čem je naopak problém?
Důležité je, že se nacházíme na rozhraní jesenického a beskydského povodí, která jsou rozdílná. Je tady jiný oběh vody, jsou zde různé druhy půd, voda jinak prosakuje a jinak se vypařuje, takže regulace je náročnější.

Pomáhají přehrady?
Jednoznačně. Neslouží totiž jen jako protipovodňová opatření, ale umí výborně vodu v krajině zadržovat. Výrazně pomohl v padesátých letech Kružberk na Jesenicku. Pak přišla Slezská Harta, která, ať se na její stavbu dívá každý, jak chce, zachránila v roce 1997 Opavu před velkou vodou.

V posledních letech se vedou vypjaté debaty ohledně Nových Heřminov. Je přehrada zapotřebí?
Přehrada Nové Heřminovy není žádným výkřikem do tmy. Z hlediska plánu rozvoje, které má každé povodí vypracováno, se s nimi počítá dlouhodobě. Když se podíváte na řeky v Moravskoslezském kraji, tak na Opavě skutečně přehrada chybí a místní tak nejsou před povodní chráněni vůbec. Navíc letošní sucha ukázala, jaké máme rezervy. Krnov a Opava situaci zvládly jen díky Slezské Hartě.

Proč jsme v loňském roce tak trpěli suchem?
Úplně jednoduše, měli jsme rekordní úbytek srážek. Nedoplňovaly se podzemní vody, které jsou schopny na déšť zareagovat až s tříměsíčním zpožděním, a voda nemohla správně cirkulovat.

Hrozí, že podzemní vody v budoucnu vyschnou?
Na tento scénář snad zatím nikde nedojde. Ale Opavsko, Krnovsko a Osoblažsko se k němu vloni přiblížily. Studny byly bez vody. Navíc se v kraji postupně zhoršuje funkce půdy.

Co to znamená?
Půda má paměť, takže je schopna ještě pár let fungovat jako doposud, ale snižuje se množství vody, které může přijmout. Voda tak hůř vsakuje a stéká po povrchu pryč. Hrozí tím větší riziko povodní i sucha.

Co všechno ovlivňuje výskyt sucha?
Není to jen o zvyšování se průměrných teplot. Mění se chod vodních srážek. Problémem je jejich takzvané časové rozložení. Pokud v zimě chybí sníh a v létě se přiženou jen vydatné bouřky, které rychle odtečou, tak krajina nemá vodu odkud brát. Výhledově nám takové situace hrozí v příštích letech stále častěji.

Jaké jsou další vyhlídky regionu?
Dlouhodobé prognózy naznačují, že do roku 2075 se ocitneme v režimu Středozemí. Právě bez výraznějších sněhových srážek a se suchými léty. Navíc bude rychlý přechod mezi zimou a létem, vymizí tak vlastně jaro a podzim. Čekají nás větší extrémy.

Dá se ještě vycházet v předpovědních modelů z minulých let?
Naměřené hodnoty máme zhruba sto let nazpátek. Umíme orientačně zacházet i se záznamy z hlubší minulosti. Vypozorované trendy pak aplikujeme do budoucna. Ale údaje z poledních let se začínají vymykat předchozím statistikám.

Vznikají nové modely?
Ano. Týmy pracují na modelech sucha. Jak v tomto období zlepšit oběh podzemních vod, kde budou nejohroženější lokality, kde má smysl zřídit nové přehrady a podobně. Používají se k tomu matematické modely i data z družic.

Existují nějaká drobná opatření, jak vodu v krajině udržet?
Velké rezervy mají náhony, které se už nyní nepoužívají. Jejich obnova by mohla pomoci, protože je to důmyslná soustava, která dříve fungovala. Například jesenické náhony na Žďárském potoce u Rýmařova mohou přispět k zadržování vody v krajině.

Pomohlo by, kdyby lidé více šetřili vodou?
Jednoznačně ano. Nejedná se ale o takové ty rady, jako neplýtvat vodou při mytí nádobí a podobně. To situaci nijak neovlivní. Co se už ale výrazně projeví na odběrech je třeba naplnění bazénů na zahradě. Trend posledních let, že u domu má být bazén, je zbytečný luxus. Myslím, že lidé by neměli brát dostatek vody jako samozřejmost.

Jak zabránit plýtvání?
Pomohlo by zvýšit cenu vody nad určitý standardní odběr. V Německu zase funguje daňové zvýhodnění pro ty, kteří vodu z okapů sbírají do nádob a používají ji na zalévání. Asi to chce jednoduchá opatření, která lidi naučí přemýšlet.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.