Odprášená aglomerace ostravské huti ArcelorMittal.

Odprášená aglomerace ostravské huti ArcelorMittal. | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

S dotacemi na odprášení hutí může být problém. Brusel otálí

  • 3
Historické rekordy hlásí dva největší znečišťovatelé v Moravskoslezském kraji, ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny. Ještě nikdy nevypustily do ovzduší tak málo polétavého prachu jako v roce 2012. Další ekologická opatření se mohou zadrhnout právě na "čistějším provozu", kvůli kterým nemusí přijít slíbené evropské dotace.

"V loňském roce se nám podařilo snížit emise tuhých znečišťujících látek o dalších pětaosmdesát tun na 584 tun, což je historické minimum," přiblížil ekologické výsledky loňského roku ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava Petr Baranek.

Prakticky téměř stejně, 581 tun polétavého prachu, šlo do ovzduší z areálu Třineckých železáren. I jim se podařilo snížit množství vypouštěného prachu. "Zatímco v roce 2011 činily emise tuhých znečišťujících látek 670 tun, v roce 2012 jejich objem klesl na 581 tun," prozradil generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Největší investice do zařízení spékání rudy

Podle představitelů obou firem se daří prašnost snižovat hlavně díky ekologickým investicím, které dohromady dosáhly několika miliard korun.

Jak v Třinci, tak v ostravské společnosti ArcelorMittal byly největší částky investovány do odprášení aglomerací do zařízení na spékání železné rudy, které se na celkové prašnosti výrazně podílejí.

Další miliardy mají ještě do regionu přitéct v nejbližších dvou letech, kdy se na projektech mají výrazně podílet také dotace Evropské unie.

"Do roku 2015 bychom chtěli investovat do ekologických opatření dalších 2,6 miliardy korun. Peníze máme přislíbeny z operačních programů Evropské unie," řekl Petr Baranek.

Jednotlivé dotace musí schválit Evropská komise

Věc má ale háček. Ačkoliv se politici miliardami získanými na zlepšení životního prostředí již stačili pochlubit, ještě není úplně jisté, zda peníze do regionu skutečně dorazí. Celkem má jít až o šest miliard korun, které by měly pokrýt až devadesát procent nákladů na odprášení, které firmy v regionu plánují.

"O tom, zda peníze skutečně dostaneme, se stále jedná. Při tak vysokých investicích musí jednotlivé dotace schválit Evropská komise," vysvětluje personální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj.

"My paradoxně doplácíme na fakt, že jsou u nás podstatně tvrdší limity než ve zbytku Evropské unie. V Bruselu nám totiž mohou říct, a už se tak ptají, proč by nám měli dávat peníze na odprášení, když jsme výrazně pod evropskými limity," dodal s tím, že v Mittalu by chtěli investovat hlavně do tkaninových filtrů a odprášení chladicích pásů aglomerace.

Investice v řádu miliard korun

"U nás se jedná o rekonstrukci sekundárního odprášení ocelárny a odprášení aglomerace. Spolu s třetí největší investicí - Rekonstrukcí odprášení odléváren vysokých pecí, jde o investice ve výši více než dvě miliardy korun. Jejich realizace sníží v příštích letech emise prachu o více než 200 tun," dodal Jan Czudek.

ArcelorMittal Ostrava Odprášení chladicích pásů, tkaninový filtr na aglomeraci a odprášení licího pole vysoké pece sníží emise o 178 tun.

Třinecké železárny Rekonstrukce sekundárního odprášení kyslíkové konvertorové ocelárny, odprášení aglomerace a rekonstrukce odprášení odléváren vysokých pecí má přijít na více než dvě miliardy korun.