Vždycky si vozila pohlednice z výletů a cest a schovávala si je jako vzpomínku na různá krásná místa. Až přibližně před osmi lety začala Pavla Zemaníková z Ostravice systematicky sbírat dobové pohlednice Beskyd.
„Trochu ze zvědavosti, jak tahle místa vypadala dříve a jak vypadají dnes. Ale nejen kvůli tomu. Na dobových pohlednicích se dají objevit stavby nebo i místa, která dnes již neexistují,“ říká Pavla Zemaníková, jejíž sbírka se soustředí především na oblast údolí Ostravice, protože přímo pod Lysou horou bydlí.
Vzpomenete si ještě, kterou dobovou fotku Beskyd jste si pořídila jako první?
První dobové pohlednice jsem měla schované ještě z dětství, kdy mi je kdosi daroval. Byly na nich klasické motivy z našich hor, žádné zvláštní kousky. Sbírku, kterou jsem si založila, jsem orientovala na jednotlivé části údolí Ostravice - od Frýdlantu nad Ostravicí přes Ostravici, Staré Hamry a Bílou.
Kterou z pohlednic ve vaší sbírce považujete za nejcennější?
Cenných kousků mám ve své sbírce povícero. O tom by se dalo povídat hodně dlouho. Kolikrát jsou vedle motivu na pohlednici velmi zajímavé i texty s datací a známkami. Kdybych měla vybrat pro mě nejhodnotnější motiv, tak je to snímek železničního mostu bývalé trati z Frýdlantu nad Ostravicí na Bílou. Tento most se nacházel nedaleko rozcestí Černé a dodnes je tam jeho pozůstatek v podobě betonového pilíře. Největší zajímavostí této pohlednice je, že byla datována v červenci 1908, tedy ještě před otevřením trati, kdy nečitelně podepsaný autor pozdravu čekal na slavnostní zahájení provozu na trati.
Existují části Beskyd, které jsou na pohlednicích hodně zaznamenávány a naopak i takové, které na nich vyloženě chybějí?
Obecně se dá říci, že byla vydávána řada motivů - jak staveb, tak pohledů na krajinu. Zachycena je většina známých turisticky atraktivních míst. Dříve se vydávaly hodně jednosnímkové pohlednice, teprve později se začaly tisknout okénkové pohlednice. Nejvíce motivů mají nejznámější místa. Na mnoha pohlednicích je zachyceno údolí Ostravice. Kromě něj mám pak třeba i album motivů Pusteven a Radhoště, což jsou turisticky nejpřitažlivější místa v Beskydech. Nedá se říct, že by některé místo vyloženě chybělo. Pohlednice vydávala různá nakladatelství nebo si je nechávali tisknout hoteliéři či nájemci hotelů a chat, aby zviditelnili a propagovali své místo.
Na kolik dobové pohlednice vyjdou a kde se dají sehnat?
Dají se získat různě. Na burzách, v antikvariátech, existují také různé sběratelské profily na internetu. Nejvíce kousků jsem získala na bleším trhu v Ostravě, který se koná každý měsíc na Černé louce. V neposlední řadě už mi sem tam některé pohlednice darovali známí, kteří o mém koníčku vědí. Ceny jsou různé, podle motivu i stáří. Od desítek korun po stokoruny. Někteří sběratelé jsou ochotní za velmi staré motivy dát i tisíc korun a více. Záleží na tom, jakou hodnotu má daný motiv pro dotyčného sběratele. Ale nejde jen o pohlednice samotné. V průběhu doby vyšla celá řada zajímavých publikací a knih o Beskydech, kde se také můžeme setkat s dobovými motivy.
Kolik pohlednic už dohromady máte?
Nemám je spočítané, ale momentálně mám založeno třináct sběratelských alb. V každém z nich je několik desítek pohlednic.
Které části Beskyd se vám líbí nejvíce?
Nejzajímavějším sběratelským tématem jsou Staré Hamry - obec, která byla zčásti zatopena přehradou Šance zásobující Ostravsko. Části Řečice, Hutě pod Smrkem či někdejší centrum už známe jen z těchto dobových motivů. Pro mě nejvíce ceněnou částí mé sbírky je motiv Masarykovy chaty na Beskydě, která v roce 1952 vyhořela a již nebyla obnovena. Masarykova chata na Beskydě sice stojí, ale s tou původní nemá již nic společného. S tímto místem se také váže jedna zajímavost.
Jaká?
S mými známými se mi podařilo objevit Marii Růžičkovou, která měla s manželem Masarykovu chatu v nájmu v době požáru. S touto milou, téměř devadesátiletou vitální paní jsem se již několikrát setkala. Její životní příběh je ztvárněn v knize Petra Andrleho Samoty a osady Zadních hor. Ovšem těch krásných míst je v Beskydech celá řada, každé z nich má své kouzlo a všude se ráda vracím.
Kam se vracíte nejraději?
Nejraději mám Lysou horu, Gruň, bílanské a starohamerské osady. A hlavně díky mému toulání po horách jsem poznala i řadu lidí, kteří zde žijí nebo do hor rádi chodí. S několika známými jsme začali v roce 2010 pořádat neformální setkání beskydských přátel na různých místech našich hor.
Jak se podle vás Beskydy mění za poslední dobu? Co říkáte současným turistickým trendům?
Do hor chodí stále více lidí. Jednak je táhne příroda a jednak mají potřebu odreagovat se od současného uspěchaného životního stylu. Pochopitelně se tomu přizpůsobují i služby, které se rozvíjejí, a vzniká celá řada nových aktivit. Mnoho lidí, kteří přijedou do hor, chce mít připravený program. Jedou nejen na hory, ale pak chtějí relaxovat a kulturně se vyžít. Dneska si určitě každý vybere aktivitu podle svého vkusu. Pohlednic už se ovšem nevydává zdaleka tolik jako kdysi, kdy bylo zvykem posílat pozdravy rodině či známým, což mělo zajisté své kouzlo.
