Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Adamec, MAFRA

Schválili průmyslovou zónu, teď chce Staříč přírodu

  • 7
Proti průmyslové zóně, která by měla stát na okraji obce, bojují obyvatelé Staříče. Vadí jim, že investor neví, co by mělo v zóně být, a chce vypsat bianko povolení na stavbu. Nelíbí se jim ani zpracování studie EIA, autorka podle nich studii odbyla.

„Chřástal je moje chyba, soustředili jsme se na koroptve,“ přiznávala v polovině tříhodinového veřejného projednávání záměru stavby skladovacích hal ve zvažované staříčské průmyslové zóně Pavla Žídková, zpracovatelka posudku Podnikatelského areálu ve Staříči na Frýdecko-Místecku.

Ten chce na pozemcích ležících v bezprostředním sousedství rychlostní silnice mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou postavit společnost Efesto Invest. Tedy firma, která pozemky mezi Staříčem, Sviadnovem a Žabní vlastní.

Podle studie EIA by mělo jít o sklady, v nichž by našlo práci až 150 lidí, samotný investor ale přiznává, že ještě neví, co konkrétně má na okraji Staříče stát.

„Jasného nájemce nemáme, jednáme o tom. V projektové dokumentaci jsou zmíněny kapacity a plochy, které budeme zastavovat,“ zněla prakticky jediná slova zástupce společnosti Efesto Invest v průběhu jednání. Reagoval na dotaz právního zástupce Staříče, co má vlastně v dané lokalitě stát.

Do skladů by denně najíždělo okolo 120 nákladních aut

Sklady, do kterých by podle odhadu studie EIA mělo každý den najíždět zhruba 120 nákladních automobilů.

„A velká část z těch kamionů pojede přes Staříč od Fryčovic. Jen proto, aby se řidiči vyhnuli zpoplatněné komunikaci a ušetřili na mýtném. A protože je ten sklad plánován na území Staříče, budou jí moci projíždět. O tom tam vůbec nepíšete,“ nelíbil se jednomu z obyvatel Staříče fakt, že se podle studie nárůst dopravy v obci po postavení skladů nijak neprojeví.

„Nepočítalo se s tím, že by auta jezdila přes obec, zkusíme zjistit, zda se tomu dá zabránit,“ slibovala Bohumila Šubrtová, zastupující na projednávání krajský úřad.

Obavy ze zvýšené dopravní zátěže měl i starosta Žabně David Hejneš. „Tvrdit, že stavba a provoz skladovacího areálu nezatíží dopravu, je absurdní. Těch 120 kamionů musí někde stát, musí někudy přijet. A dopravní studie vznikla ještě v době, kdy zde nestála pila. A ta sama o sobě zatěžuje dopravu výrazným způsobem.“

Proti stavbě areálu vystoupila jak starostka Staříče Zdeňka Šebestová, tak její kolega z nedalekého Sviadnova Boris Řeha.

„Když jsme na začátku devadesátých let v územním plánu schvalovali prostor pro průmyslovou zónu, chtěli jsme, aby tam bylo hlavně místo pro drobné podnikání, pro řemesla. To sklady nesplňují,“ vysvětlovala důvody odporu starostka.

„Ale v územním plánu - a to je stěžejní dokument - máte i možnost, že tam mohou být sklady,“ kontrovala Pavla Žídková, která studii EIA obhajovala nejčastěji.

Na zmiňovaných loukách žije chráněný chřástal

Podle Borise Řehy se ve Staříči opakuje situace, kterou Sviadnovští zažili před osmi lety. „Tehdy u nás byly podobné enormní tlaky na průmyslovou výstavbu v obci, naštěstí jsme jim nepodlehli a dnes se u nás rozšiřuje výstavba rodinných domků.“

Do defenzivy se Žídková dostala v okamžiku, kdy se ke slovu dostal Lubomír Hajný, předseda místního honebního společenství. Právě on zjistil, že v posudku chybí údaj, že na zmiňovaných loukách žije chráněný chřástal, upozornil i na fakt, že podle dokumentace se na daném místě sice zdržuje koroptev, ale že tam podle všeho nehnízdí.

„Kdy probíhal biologický výzkum?“ ptal se zpracovatelky posudku. „Na podzim,“ zněla odpověď. „Koroptve ale hnízdí na jaře,“ rozesmála sál jeho rychlá replika. „A věřte, že tam hnízdí. Stejně jako ten chřástal. Na toho jsme dostali i dotace,“ upozorňoval Hajný.

„Kdybyste tam postavili haly pro řemesla, stejně by ti ptáci odtamtud zmizeli,“ oponovala Žídková.

„My všechny tyto připomínky a požadavky po jednání vypořádáme v závěrečném stanovisku, to bude buď kladné, nebo záporné,“ vysvětlila Bohumila Šubrtová.