náhledy
Stanislav Najvrt s fotografií z doby, kdy před šedesáti lety slavnostně zapaloval vysokou pec za přítomnosti tehdejšího předsedy vlády a pozdějšího prezidenta Antonína Zápotockého.
Autor: Alexandr Satinský, MAFRA
Na stavbě ostravské Nové huti postupně pracovalo až sedmdesát tisíc lidí. V tuzemsku areál dlouho neměl konkurenci a dosud patří k největším ocelárenským provozům ve střední Evropě.
Autor: Archiv iDNES.cz
Hloubení základů národního podniku NHKG Ostrava v roce 1951. Firma, byť nyní už pod názvem Liberty, slaví v těchto dnech sedmdesát let existence.
Autor: Archiv iDNES.cz
Ačkoliv stavba nové ocelárny začala už za druhé světové války jako pobočný závod Vítkovických železáren, vnímána je jako jedna z prvních velkých investic po převratu v roce 1948. Ostatně hned byla zasvěcena Klementu Gottwaldovi.
Autor: Archiv iDNES.cz
Záběry na stavbu a ze zahájení provozu vycházely hlavně v padesátých letech i na pohlednicích. Tato měla název První kouř z komínu koksovny.
Autor: Archiv iDNES.cz
Do Ostravy přijížděli dělníci z celého Československa. Někdo z opravdového budovatelského nadšení, jiní kvůli výdělku, další stavbu volili jako únik před šikanou komunistického režimu a kvůli vylepšení kádrového profilu.
Autor: Archiv iDNES.cz
Budování ocelárenského gigantu v roce 1951 z ptačí perspektivy.
Autor: Archiv iDNES.cz
Stav výstavby ostravské Nové huti v srpnu 1951 (vlevo) a o rok později.
Autor: Archiv iDNES.cz
Moderní Nová huť měla podle socialistických plánovačů zajistit čisté ovzduší pro celou Ostravu. Skutečnost byla opačná. Nový podnik se stal dalším z velkých znečišťovatelů regionu.
Autor: Archiv iDNES.cz
Nová huť Klementa Gottwalda v roce 1988 při pohledu od Vratimova.
Autor: Archiv iDNES.cz
Jak vidno, bezpečnost práce se před sedmdesáti lety řešila o něco méně než v současnosti.
Autor: Archiv iDNES.cz
Hutní komplex ArcelorMittal v Ostravě.
Autor: Michal Sváček, MAFRA