Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Se Zápotockým zapálil první vysokou pec Nové hutě, teď se k ní vrátil

  15:12aktualizováno  15:12
Největší huť v zemi, společnost ArcelorMittal Ostrava, oslavila šedesáté výročí od okamžiku, kdy byla v Kunčicích zapálena první vysoká pec. Na místo se v rámci toho vrátil i devětasedmdesátiletý Stanislav Najvrt, který tehdy pec zapaloval.

Stanislav Najvrt s fotografií z doby, kdy před šedesáti lety slavnostně zapaloval vysokou pec za přítomnosti tehdejšího předsedy vlády a pozdějšího prezidenta Antonína Zápotockého. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Byla to tehdy obrovská sláva. Přijela i vládní delegace z Prahy. Nová huť, dnešní společnost ArcelorMittal Ostrava, zapalovala na Nový rok 1951, tedy přesně před šedesáti lety, první vysokou pec.

"Přišly tehdy neuvěřitelné davy lidí. Stáli, kde to jen šlo. Na co šlo, tam vylezli, byla to velká sláva," vzpomíná po letech dnes téměř osmdesátiletý Najvrt, který tehdy vysokou pec zapaloval.

Nezapaloval ji ovšem sám, nejdůležitějšího momentu tehdejší stavby mládeže, zapálení vysoké pece, se osobně zúčastnil i tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký.

"Stál jsem tam se zapálenou pochodní a čekal na něj. Vůbec jsem nevěděl, jak jej mám oslovit, jestli mu mám říkat pane předsedo, nebo soudruhu předsedo. Tak jsem mu nakonec neřekl nic - jen pane, pojďte se mnou zapálit vysokou pec. Tak jsme ji zapálili, zahučelo to a bylo po slávě," popsal Najvrt.

Jak se k poctě zapalovat vysokou pec za přítomnosti předsedy vlády a budoucího prezidenta dostal, přitom dodnes netuší. "Vůbec nevím, kdo a proč mě vybral. Asi to bylo proto, že jsem byl svazák a že jsem byl místní. Do Nové huti jsem přišel z Vítkovic, kde jsem taky pracoval na vysokých pecích. Jednou přišel mistr a zeptal se mě, jestli nechci na Novou huť. A já řekl, že ano," vysvětlil pamětník.

Před zapálením pece kolovala fáma, že je v ní bomba

Ten u vysoké pece poprvé nastoupil necelý rok před jejím slavnostním zapálením. "Nic nebylo hotové, všechno se teprve chystalo. Byla hrubá stavba a my tu pec zapojovali do systému," vzpomíná Najvrt na svůj první rok v práci, před zapálením vysoké pece.

Stavba Nové hutě v obrazech

Ani velká sláva, která zapálení vysoké pece provázela, ale nedokázala zastřít tehdejší dobu plnou podezírání, politických procesů a strachu. "Ještě před zapálením se říkalo, že je tam daná bomba, že to vybuchne," Stanislav Najvrt.

"Ale to byla blbost, my jsme věděli, co do té pece dáváme," dodává devětasedmdesátiletý muž, který u vysokých pecí v Nové huti strávil více než čtyřicet let.

Zapálením vysoké pece ale výroba železa v Nové huti ani zdaleka nezačala. "Pec nebyla vůbec vysušená, nešlo by v ní tavit. Dlouhou dobu se proto jenom sušila. Naskládali jsme do ní 780 pražců, které v ní hořely. První železo se pak odlévalo, tuším, 29. února 1952," dokončil Stanislav Najvrt.

S prvním železem ale tehdejší Nová huť příliš slávy neudělala, kvalita kovu nestála za nic. Bylo v něm bylo plno zbytků a příměsí z výstavby pece, až další odpichy přinesly zlepšení. To ale není nic výjimečného.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.