Na počátku všeho byla Tóra, tedy svitky s židovskými posvátnými texty. Ty z ostravské hlavní synagogy, kterou nacisti vypálili stejně jako další temply ve městě, se ocitly v synagoze v londýnském obvodu Kingston. "O těch svitcích jsme samozřejmě věděli, ale netušili jsme, kde se nachází Moravská Ostrava. Ani co znamenají slova Märisch Ostrau, která byla uvedena v závorce," vypráví David Lawson a s úsměvem dodává: "Brzy jsme zjistili, že obě označení znamenají totéž."
To byl ale stále teprve začátek. Zástupci kingstonské židovské obce, již David Lawson, dnes již důchodce, vede, uspořádali přednášku o Moravské Ostravě a rozhodli se pátrat po tom, kde dnes žijí bývalí ostravští Židé. Přednášky se zúčastnil i jistý Michael Karen. "Vzájemně jsme se neznali. Michael mi řekl, že bydlí blízko Kingstonu, ale že má taky bratrance ve Vídni a v Ostravě," vzpomíná jednasedmdesátiletý David Lawson.
Cesta vedoucí k "ostravskému bratranci", jenž je rovněž Michael, příjmením Salomonovič, dodala celému pátrání nové obzory.
Účastníků setkání stále přibývá
David Lawson se seznámil s ostravskou rodinou Salomonovičových, klíčové pro něj bylo hlavně setkání s Michaelovou ženou Libuší. Ta totiž před časem začala tvořit databázi Židů, kteří v Ostravě před válkou žili, a jejich příbuzných. Databáze je zřejmě vůbec nejrozsáhlejší ve střední Evropě (podrobněji o databázi zde).
Libuše Salomonovičová.
Davidu Lawsonovi pomohla učinit, po čem toužil. Ve spolupráci s Libuší Salomonovičovou zkontaktoval bývalé židovské obyvatele Ostravy i jejich potomky. V roce 2005 se poprvé setkali v synagoze v Kingstonu. Tamní Kroužek Ostraváků se od té doby schází každý rok. A účastníků stále přibývá.
"Mnozí jsou z Velké Británie nebo Ameriky, přijíždějí ale i lidé z Kanady, Izraele nebo třeba Austrálie," vypráví David Lawson. A připomíná i některá takřka zázračná setkání, která se odehrála i díky již zmíněné databázi. Dojetí občas připomíná Poštu pro tebe.
Shledání bratranců po desítkách let
Po desítkách let se třeba znovu setkali dva bratranci žijící v Británii. Kdysi si jako kluci spolu hráli v Ostravě a později si vzájemně mysleli, že ten druhý zahynul za holocaustu. Když jim bylo sedmdesát, dostali od Libuše Salamonovičové dopis s informací, že jejich bratranec žije, a to ve vedlejším hrabství. Radost obou byla nevýslovná.
David Lawson teď zamířil do Ostravy i proto, že chystá knihu o dějinách města a zdejší židovské komunity, která do války čítala přes 12 tisíc lidí. Na knize, která vyjde v angličtině, se podílejí i Libuše Salomonovičová, děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity Aleš Zářický a archivářka firmy Vítkovice Hana Šústková.
