Pohled na Ostravu zahalenou do smogu.

Pohled na Ostravu zahalenou do smogu. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Polské hutě vypouštějí víc špíny, přesto je za hranicemi lepší vzduch

  • 3
Zplodiny z Polska zatěžují ovzduší na severu Moravy. Většinu vzdušné špíny produkují domácí kotle, vliv tamního průmyslu na kvalitu vzduchu v Česku podle odborníka tak zásadní není. A to i přesto, že polské podniky smí vypouštět dvakrát víc prachu než ty české.

V topné sezoně je vliv polských zdrojů na ovzduší v kraji největší. Častěji doma topí neekologicky, z průmyslu vypouštějí víc zplodin. V aktuální smogové epizodě, která sužuje severní Moravu a Slezsko, se však Polákům dýchá lépe než lidem v kraji.

„Když se podíváte na dnešní data ze stanic nad Třincem, tedy v Polsku, uvidíte, že tamní koncentrace jsou nižší než na naší straně,“ upozornil v pátek Petr Jančík z Vysoké školy báňské - Technické univerzity. A v neděli byla situace obdobná.

Za aktuální smog, který se kumuluje pod inverzní vrstvou ve výšce zhruba tří set metrů nad zemí, podle Jančíka může zejména průmysl na Ostravsku a Třinecku. Ten přitom musel od sobotního večera vlivem vyhlášení signálu regulace omezit výrobu podle ústředního regulačního řádu.

Jak Jančík upozornil, z průměrné roční koncentrace prachu PM 10 (jde o částice s průměrem do 10 mikrometrů) naměřené v kraji u česko-polských hranic tvoří asi polovinu emise z polských zdrojů, v nich přitom převládají zplodiny z domácích kotlů a jen menší procento tvoří emise z průmyslu.

„Obecně se přeceňuje vliv polských průmyslových zdrojů na náš region,“ uvedl Jančík.

Poláci podle zástupkyně mluvčí ministerstva životního prostředí Jany Taušové již finančně podporují výměnu tamních kotlů za ekologické. A to svým národním programem Kawka. „Například v roce 2013 bylo v rámci programu na výměnu kotlů přerozděleno v přepočtu 789 milionů korun,“ sdělila Taušová.

Pro srovnání: v Moravskoslezském kraji se prostřednictvím takzvaných kotlíkových dotací od roku 2012 do současnosti rozdělilo 280 milionů korun. A o rozdělení dalších devíti miliard korun ze zdrojů EU v celém Česku teď jedná ministerstvo životního prostředí.

Podobně jako v Moravskoslezském kraji se i v Polsku začínají objevovat občanské iniciativy, které poukazují na nutnost zlepšit kvalitu ovzduší. Loni v zimě kvůli tomu například demonstrovali lidé v Krakově. Poláci si přitom před časem u Evropské komise vyjednali výjimku týkající se množství polétavého prachu, který mohou do ovzduší vypouštět tamní průmyslové zdroje.

Zatímco tuzemské hutě či například koksovny mohou do ovzduší vypouštět maximálně 50 miligramů prachu na metr krychlový (a ty z kraje v reálu vypouštějí výrazně méně), v Polsku mají emisní limit na úrovni 100 miligramů na metr krychlový. A to až do roku 2017.

„Český průmysl bude mít výhodu“

Je reálné, že Evropská komise Polákům udělené výjimky prodlouží? Na to Jana Taušová odpověděla: „Další udělení výjimek, ani jejich prodloužení Komisí nelze předpokládat.“

Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO), který nedávno kvůli nutnosti zlepšit kvalitu ovzduší v regionu jednal se svým stranickým kolegou, ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, vidí určité pozitivum v tom, že udělené výjimky Polákům už za pár let vyprší.

„Rok 2017 není až tak vzdálen - a v momentě, kdy zpřísněné limity začnou platit i pro polské výrobce, ocitnou se tamní firmy pod poměrně velkým tlakem. Budou totiž muset masivně investovat do ekologizace svých provozů. A v tom okamžiku vznikne poměrně velká konkurenční výhoda pro náš průmysl, který už má tyto investice z velké části za sebou,“ zapřemýšlel Macura.

Poslední oficiální jednání mezi českou a polskou stranou ohledně zkvalitnění ovzduší na území Moravskoslezského kraje a přilehlého Slezského vojvodství se konalo letos v dubnu v Krakově.

„Na jednání byli zástupci ministerstev, regionů, vybraných obcí, meteorologů, inspekce a dalších odborníků například z vysokých škol,“ shrnula mluvčí kraje Petra Špornová.

Připomněla, že kromě „široké“ česko-polské pracovní skupiny v rámci téhož jednání zasedaly i tři expertní česko-polské skupiny. První jednala o tom, jak společně čerpat peníze z EU v oblasti zlepšování kvality ovzduší, ve druhé si experti vyměňovali zkušenosti s takzvanými nízkoemisního zónami a ve třetí řešili domácí topeniště.

Další jednání česko-polské pracovní skupiny proběhne na počátku nového roku.

Mapa znečištění nebezpečným mikroskopickým prachem dokládá, že Moravskoslezský kraj je jednoznačně nejpostiženějším místem v zemi. (4. prosince 2014)