Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slezské hutě snižují emise. Poláci mají výjimku a prý jsou v pohodě

  21:00aktualizováno  21:00
Do budoucna nesporná výhoda. Teď však potíž v konkurenčním boji. Hutě v Moravskoslezském kraji plní pětkrát přísnější limity než na Slovensku a v Polsku. Výroba oceli se jim tak prodražuje. Přesto právě začaly s dalším odprašováním.

Ivo Psota, manažer odprášení aglomerace v ArceloMittal Ostrava, ukazuje, který provoz bude vypouštět méně škodlivin. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pohybují se ve stejném konkurenčním prostředí. Pro každou však platí jiné podmínky. Zatímco slovenské a polské hutě těží z emisních výjimek, pro české platí podstatně přísnější pravidla.

"Zákonem stanovený emisní limit pro prach je 50 miligramů na metr krychlový. V pravomocích krajských úřadů je však stanovení emisního stropu, který toto číslo dále snižuje," popsal české podmínky Ján Kret z Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské. Momentálně pro ArcelorMittal a Třinecké železárny platí limit 20 miligramů na metr krychlový stanovený krajským úřadem v integrovaných povoleních.

Hutní komplex ArcelorMittal v Ostravě.

Hutní komplex ArcelorMittal Ostrava.

Hutě za hranicí mají výjimku. Limit v Polsku činí 100 miligramů vypuštěného prachu na metr krychlový, a to až do roku 2017. "Panuje tam úplně jiná situace a uvažování. I tak vysoký limit Poláci běžně překračují. Neuvažují o tom, co bude po roce 2017, nic nepřipravují. Nejsou nervózní, věří, že to nějak dopadne," řekl Kret.

Stejný emisní limit platí i na Slovensku. Tamní košická huť může vypouštět 100 miligramů prachu na metr krychlový do roku 2016. "Slováci se ale připravují. Vědí, že pak podle nových norem nebudou moci překročit 20 miligramů. Počítají s tím a chystají se na odprášení," dodal Kret.

Až výjimky skončí, budou mít modernější české hutě výhodu. "Teď je to ale nerovný boj. I v Polsku máme zastoupení, a když se počítá náklad na výrobu tuny oceli tady a v Polsku, Poláci jasně vítězí," řekla mluvčí ArcelorMittalu Barbora Černá-Dvořáková.

Odprášení musí být hotovo do konce září 2015

Ostravská huť právě odstartovala další fázi odprášení. Po schválení 450 milionové dotace z evropských peněz vyhlásila tendr na dodavatele tkaninových filtrů a dalších technologií, které odpráší jižní aglomeraci společnosti. Šestice projektů by měla snížit komínové emise o 118 tun ročně. Takzvané fugitivní emise, prach, který huť nevypouští komíny, ale jinými cestami, klesnou o 198 tun ročně.

Třinecké železárny. Letecký pohled.

Třinecké železárny. Letecký pohled.

"Dostaneme se pod 350 tun vypuštěného prachu za rok," upřesnil ředitel pro životní prostředí Petr Baranek. Loni huť vypustila 440 tun, jde o její historické minimum. Dosáhla jej díky tkaninovému filtru na severní aglomeraci.

Další úbytek emisí čeká i Třinec. Huť chystá odprášení spalin a uzlů na aglomeraci číslo 2 za 910 milionů. I tady pomůže dotace. "Roční produkce tuhých znečišťujících látek na tomto zdroji se sníží o 130 tun za rok," uvedl generální ředitel železáren Jan Czudek.

Hotovo musí být u obou do dvou let, nejpozději na konci září 2015.

Už teď mají hutě v Třinci i Ostravě jednu ze dvou aglomerací odprášenou tkaninovým filtrem. Řadí se tak k evropské špičce. Ze dvou desítek evropských hutí má tento filtr jen sedm. Kromě dvou českých také některé hutě v Rakousku, Německu a Francii.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výstraha na vysoké teploty a sucho se naplnila. Rekordy ve čtvrtek padly na 120...
Zeleň i propustná dlažba. Města se chystají na změny klimatu

Propustná dlažba, stinná zeleň, citlivé hospodaření s vodou. První města v Moravskoslezském kraji se začínají přizpůsobovat podmínkám, které podle odborníků...  celý článek

Policisté pátrají po muži, který se pokusil znásilnit ženu v Ostravě
Žena se ubránila znásilnění na zastávce vymyšlenou chorobou

Neznámý muž se před pár dny v Ostravě pokusil znásilnit čtyřiačtyřicetiletou ženu. Ta ho od činu odradila vymyšlenou nemocí. Z místa činu pak s agresorem...  celý článek

Ivan Korč začal fotit koncem šedesátých let. Focení má spojené mimo jiné s...
Ostravské stopy: Pár hodin a sníh byl černý, vzpomíná fotograf Ivan Korč

Ruská kniha a stará cesta do Ostravy s rozbitými obrubníky. Takto netradičně vzpomíná Ivan Korč na rok 1968. I toho se týkalo povídání s fotografem, kterému...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.