Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Školy se sbližují, ale vznik ostravské superuniverzity stále není jasný

  16:40aktualizováno  16:40
Vznik ostravské "supervysoké školy" v roce 2015 vůbec není jistý. Sbližování Vysoké školy báňské - Technické univerzity s Ostravskou univerzitou trvá už dva roky, ale je možné, že se plánovaný konečný termín ukončení sloučení ještě posune.

Rektoři obou škol si od sloučení slibují i lepší vědecké výsledky. Na snímku laboratoř Lékařské fakulty Ostravské univerzity. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Právě odstartovala druhá fáze propojování obou institucí. Během té sloučí některé výzkumné týmy i výuku studentů.

Vysoká škola báňská -Technická univerzita

  • Poskytuje bakalářské, magisterské i doktorské univerzitní vzdělání na sedmi fakultách.
  • Technické a ekonomické obory tam celkem studuje bezmála 22 tisíc studentů. Během posledních tří let výrazně posílila v oblasti výzkumu, sílí také její spolupráce s průmyslovými podniky v regionu.
  • Z dvojice ostravských univerzit je větší a starší, je také lépe hodnocena Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

"Ukazuje se, že problematika sloučení je hlubší než jen prostý součet obou institucí. Je potřeba zapojit řadu pracovišť, jejichž úkolem bude vytvořit akademický profil nové univerzity. Najít kvality sloučení," říká rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák. Sbližování bude pokračovat hledáním společných témat.

Nutný bude společný studijní řád

Ministerstvo školství univerzitám odsouhlasilo peníze na druhou fázi slučování. Ta by měla trvat zhruba rok. Některé procesy, například výuku, spojí a výsledkem by měl být právě profil nové obří vysoké školy.

"Studentům to umožní například studovat nové společné obory. Bude tady také možnost přejít z jedné na druhou univerzitu. K tomu je ale potřeba se podívat na studijní řády - každá škola je má jiné, proto musí vzniknout například společný studijní řád," vysvětlil rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř.

Všeobecný souhlas se sloučením ještě chybí

Na úrovni jednotlivých pracovišť chtějí univerzity jednat o případném spojení nejméně rok.

"Spousta lidí z akademického prostředí ještě není ztotožněná s myšlenkou sloučení. Dokud nebudou cítit, v čem je přínos integrace, nebude integrace možná," řekl rektor Vondrák. Připomínky jednotlivých členů pracovních skupin i celé akademické obce se budou postupně zapracovávat do modelu nové univerzity.

Ostravská univerzita

  • Vzdělává zhruba 10 tisíc studentů, má šest fakult a dvě výzkumná centra. Jedno z nich, Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, patří ke špičkovým evropským pracovištím.
  • Připravuje studenty v bakalářských, magisterských i doktorských programech v humanitní, přírodovědné, sociální i zdravotnické oblasti.
  • Patří k pětici nejmladších univerzit v zemi, vznikla v roce 1991.

Ačkoliv od začátku se jako termín spojení uváděl rok 2015, i ten se může posunout. "Vyžaduje to úplně nový zákon. To vůbec nezáleží na nás, uvidíme. Musíme také nastavit jasná pravidla. Pořád máme ale zájem dotáhnout to k nové univerzitě," sdělil Močkoř. Ani Ivo Vondrák nepředpokládá, že by rok 2015 jako konečný termín platil.

Stěžejní důvod pro spojení zmizel

Univerzity začaly o sloučení uvažovat poté, co premiér Petr Nečas v prosinci 2010 prohlásil, že v zemi by mělo být pět výzkumných univerzit. Ty by se těšily přílivu prostředků na výzkum. Samy za sebe by dvě ostravské univerzity zřejmě neobstály, jedna obří by ale vedle Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně, pražské ČVUT a Vysokého učení technického v Brně měla šanci se prosadit.

Nyní, po dvou letech, se ukázalo, že se nebudou vyčleňovat celé výzkumné školy, ale jen jednotlivá pracoviště. Stěžejní důvod pro spojení ostravských vysokých škol tedy zmizel.

Obě instituce sice v procesu pokračují, avizují však, že jen o zvětšení univerzity už nejde. Teď hledají, v čem je co největší přínos spojení. Možnosti vidí například ve sloučení technických věd Vysoké školy báňské s biomedicínskými obory Ostravské univerzity.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.