Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na severu Moravy loni ubylo prachu, jedů v ovzduší zůstává stále dost

  13:55aktualizováno  13:55
Loni se lidem v kraji o něco lépe dýchalo. Jak vyplývá ze zprávy hydrometeorologů, v roce 2014 pokračoval úbytek prachu v ovzduší. Jenže naopak přetrvává vysoký obsah karcinogenního benzo(a)pyrenu. Na venkově ničí plíce lidí stejně škodlivin jako ve městech.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Pacient se pomalu uzdravuje, zápal plic ustupuje, ale na přeložení z jednotky intenzivní péče na běžný nemocniční pokoj je ještě hodně brzy. A o uzdravení nemůže být ani řeč.

Asi tak vypadá diagnóza stavu ovzduší, jaký loni zjistil Český hydrometeorologický ústav v Moravskoslezském kraji.

Nebezpečného polétavého prachu PM10 stejně jako v roce 2013 mírně ubylo. „Lze říci, že loňskou koncentraci znečišťujících látek lze srovnat s léty 2007 a 2008,“ potvrdila Blanka Krejčí z oddělení ochrany čistoty ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Na lepší bilanci měly nejspíše výrazný vliv příznivější klimatické podmínky, například mírnější zimy, zřejmě se také projevují miliardové investice průmyslových gigantů s výraznou pomocí evropských dotací do ekologie.

Není však nad čím jásat. Do normálního stavu zůstává ještě daleko. Vždyť ve dvacítce stanic z celé země, kde loni naměřili nejvyšší koncentrace polétavého prachu, figuruje šestnáct míst z kraje.

A roční limit pětatřiceti dnů, kdy může být vyšší než povolená koncentrace prachu, řada míst překračuje mnohonásobně.

Například Věřňovice na Karvinsku nasčítaly 116 takových dnů, Orlová a Ostrava-Přívoz 99 a Ostrava-Radvanice jen o dva méně.

Čistý venkov? Ani náhodou

Špatné výsledky vzešly i ze zdánlivě čistých míst – Ludgeřovic na Opavsku a Brušperku na Frýdecko-Místecku.

„S vyšším obsahem škodlivin jsme počítali. Na vině jsou lidé, kteří topí vším možným. Jenže tomu vinou nedokonalé legislativy zatím nemáme jak zabránit,“ shodují se starostové Daniel Havlík z Ludgeřovic a brušperský Ivan Krupník.

„Nejšpinavější“ místa

1. Věřňovice

2. Zlín – Svit

3. Český Těšín

4. Ostrava-Radvanice

5. Ostrava-Zábřeh

6. Ostrava-Přívoz

7. Karviná

8. Havířov

9. Bohumín-Šunychl

10. Orlová

Místa s nejvyšší roční průměrnou koncentrací polétavého prachu.

V létě se tyto lokality k limitu nepřiblížily, zato v zimě směle konkurují ostravským obvodům Přívoz a Fifejdy. „Když byť jen z padesáti komínů z celkových patnácti stovek vychází jedy, tak se zamoří celá obec,“ přiblížil Havlík.

Měření na těchto dvou místech zaplatil krajský úřad, letos se zjišťují hodnoty škodlivin mimo stálou síť měřicích stanic meteorologů v Budišově nad Budišovkou na Vítkovsku a v Mostech u Jablunkova.

Velmi neblaze dopadla měření benzo(a)pyrenu, který se váže na malé částečky prachu a má karcinogenní účinky. Nejzatíženějším místem zůstává ostravský obvod Radvanice, kde roční průměrný limit jeden nanogram na metr krychlový překročili více než devětkrát.

„To ukazuje na sice slábnoucí, ale stále přetrvávající vliv průmyslových podniků,“ zmiňuje Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny skutečnost, že právě u této lokality stojí huť ArcelorMittal.

Podle Šráma by se právě na benzo(a)pyren měly úřady zaměřit nejvíce. „Populaci totiž ovlivňuje dlouhodobě, přenáší se i na děti,“ zmínil vědec.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.