Státu by totiž hrozilo, že v případě pádu OKD by na něj mohly, v nejhorším případě, padnout náklady na sanaci zkrachovalých dolů a náhrad škod způsobených důlními vlivy. Ke zhroucení OKD přitom nebylo tak daleko. Ještě v březnu společnost NWR přiznávala, že jí vlastněné těžební firmě vydrží hotové peníze maximálně do prvního kvartálu roku 2015, tedy necelý rok. Tento termín dohodou s věřiteli oddálila.
Peníze na likvidaci šachetZákon ukládá provést po trvalém zastavení provozu buď hlavní důlní díla zlikvidovat, nebo je předat k takzvanému jinému využití. Při zajišťování či likvidaci důlních děl se nejedná se o sanaci území. Tyto činnosti musí být organizací provedeny a finančně zajištěny z provozních prostředků. Firemní odpovědnost je obecná a organizace ji musí splnit bez ohledu na výši rezervy finančních prostředků. Bohuslav MACHEK, tiskový mluvčí ČBÚ |
Pokud by OKD došla hotovost, mohlo by to znamenat krach firmy. Záleželo by na věřitelích a bankách, jak by se ke společnosti, dlouhodobě bojující s klesajícími cenami energetického i koksovatelného uhlí, postavili. Pokud by byli tvrdí, přišel by krach OKD.
Také polské doly mají obrovské problémy
Současná situace OKD navíc není v těžařském sektoru nijak výjimečná. "Obrovské problémy mají v současnosti také Poláci. Největší polská těžební společnost Kompania Węglowa musela na přelomu dubna a května zastavit na týden produkci v šesti dolech a v devíti dalších těžbu omezit. Hlavním důvodem byl fakt, že má na skládkách pět milionů tun uhlí. Vedení největší polské těžební firmy navíc uvažuje o dlouhodobějším omezení těžby ve ztrátových dolech," řekl mluvčí OKD Marek Síbrt.
"Problémy s těžbou v Polsku vyvolávají hlavně náklady na těžbu, na kterých se náklady na mzdy podílejí ze 67 procent," dodal Síbrt.
"Budu se snažit, aby doly, které mají vysoké náklady na těžbu, omezily svou produkci," řekl nový ředitel největší evropské černouhelné společnosti Kompania Węglowa Mirosław Taras v rozhovoru pro týdeník Trybuna Gornicza. "Zdůrazňuji, že je nechci zavřít, ale tím, že budou těžit méně uhlí, budou vytvářet celé firmě menší ztrátu," dodal.
Ani v případě, že by společnosti OKD došly peníze a hrozil by krach firmy, nemuselo by to podle Marka Síbrta znamenat definitivní konec těžby.
"OKD prochází transformací, která je úspěšná," vysvětluje mluvčí. "I přes nízké ceny uhlí byl provozní zisk v prvních měsících tohoto roku kladný, až po započtení všech účetních položek, jako jsou odpisy nebo úroky, se dostáváme do záporných čísel," dodává.
V případě krachu by tak mohla být firma, očištěná od dluhů, zajímavou investicí a těžba by mohla pokračovat dál.
V případě, že by se firma položila takovým způsobem, že by ji nikdo koupit nechtěl a definitivně by zkrachovala, musel by se s následky těžby potýkat stát. Na ten by padly náklady nejen na vlastní uzavření dolů a jejich sanaci, ale i na rekultivace a zahlazování důlních škod.
"Těžební organizace je povinna před podáním žádosti o povolení hornické činnosti vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání," vysvětluje mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.
"Součástí plánů je i vyčíslení nákladů na vypořádání předpokládaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy. Ty se tedy tvoří na sanace a rekultivace a na důlní škody, nikoliv na likvidaci šachet," dodal mluvčí báňského úřadu.
"Ze zákona musíme mít peníze určené na sanace a rekultivace na zvláštním účtu v bance," vysvětluje Marek Síbrt. "Čerpání rezervy schvaluje příslušný obvodní báňský úřad a nesmí být předmětem zajištění, nesmí být zahrnuta do majetkové podstaty a nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci," dodal mluvčí OKD.
Jak vysoká tato rezerva je, nechtěl mluvčí upřesnit, z únorového vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ale vyplývá, že se v současnosti pohybuje okolo půl miliardy korun.
A to je částka, byť na toto nemůže být použita, která stačí na uzavření jednoho dolu, například náklady na uzavření Dolu Paskov odhadují experti OKD na 700 milionů korun. Z čeho by se platily uzavírky dalších šachet, není jasné.
Vláda podepsala dohodu o prodloužení těžby v PaskověNejistota zaměstnanců Dolu Paskov, zda budou mít práci i na začátku příštího roku, je zase o něco menší. Zástupci vlády v pátek podepsali dohodu se společností NWR, firmou vlastnící společnost OKD, o prodloužení těžby na ohroženém dole až do roku 2017. "V pátek dopoledne pan ministr podepsal dohodu mezi státem a NWR, která umožňuje prodloužení těžby na Dole Paskov do roku 2017," potvrdil informaci mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Dohoda upravuje závazky OKD a státu při prodloužení těžby ve ztrátovém dole. OKD se zavázalo prodloužit těžbu do roku 2017, kvůli vysokým ztrátám ji v opačném případě chtěla ukončit už na konci letošního roku. Stát se poté zavázal zaplatit 600 milionů korun na sociální program pro horníky, veškerý útlum šachty provede OKD ve vlastní režii. Vláda tak za OKD v podstatě zaplatí "odchodné" horníkům, kteří v OKD po uzavření Dolu Paskov skončí. "Jsem rád, že byl dokončen proces jednání mezi státem a společností OKD a NWR," řekl bývalý ministr průmyslu Jiří Cienciala. "Dohodu považuji za přijatelný kompromis a věřím, že přispěje k uklidnění situace v regionu," dodal. Úplnou jistotu získají zaměstnanci Dolu Paskov ale až poté, co ji svým podpisem posvětí také Evropská komise. Tím také vláda svůj podpis podmínila. |
