Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spor o povodně po 14 letech skončil. Povodí Odry miliardy platit nemusí

  8:21aktualizováno  8:21
Dlouhých čtrnáct let se táhl spor mezi státním podnikem Povodí Odry a společností Ostramo Vlček o miliardové odškodné za zaplavení areálu podniku při povodních v roce 1997. Definitivní tečku vystavil před několika dny až Ústavní soud.

Majitel zkrachovalé chemičky Ostramo Vlček Vítězslav Vlček v poničeném areálu v roce 2002. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Šestnáct miliard korun je částka, na kterou se během čtrnácti let od zahájení sporů vyšplhal požadavek na zaplacení škod vzniklých při povodni v roce 1997. Kyperská společnost Retise Enterprises Limited, jež pohledávku nyní drží, však tyto peníze nedostane.

„Ústavní soud odmítl ústavní stížnost žalobce jako zjevně neopodstatněnou. Ústavní stížnost byla posledním prostředkem, který mohl žalobce využít,“ informoval o skončení sporů mluvčí společnosti Povodí Odry Čestmír Vlček.

Odškodnění i s úroky vyšplhalo na šestnáct miliard

Vše začalo v lednu roku 2000, kdy tehdejší společnost Ostramo Vlček požadovala po Povodí Odry odškodnění za to, že se v roce 1997 při povodních přelila voda přes ochranné hráze a zaplavila areál podniku.

Ten, ačkoliv byl již několik let ve výrazných ztrátách a potácel se na hraně konkursu, požadoval po vodohospodářském podniku 1,2 miliardy korun. S úroky se během let pak odškodnění vyšplhalo až na 16 miliard korun.

Areál bývalé Petrolejky - Ostramo

Areál bývalé Petrolejky - Ostramo

Na společnost Ostramo Vlček byl již v roce 2001 uvalen konkurs, její majitel Vítězslav Vlček ale ještě před jeho zahájením vyvedl většinu aktiv do spřízněné firmy Transkorekta, kterou ovládala jeho žena.

S pomyslnou pohledávkou za škodu způsobenou povodněmi se dál obchodovalo, až skončila v rukou kyperské firmy Retise Enterprises Limited. Právě k ní teď zamířilo negativní rozhodnutí ústavního soudu.

Povodí Odry ale nebylo jedinou firmou, se kterou se společnost Ostramo soudila. Kvůli povodním zažalovalo dalších pět podniků, mezi nimi i další státní podnik, Diamo.

„Naším právním předchůdcem je OKD, spravujeme útlumové lokality. Podle žalobce jsme poddolovali nějaké terény, v důsledku čehož měly poklesnout hráze a kvůli tomu prý došlo k zatopení areálu Ostrama,“ vysvětloval už v roce 2006 tehdejší vedoucí právního odboru Diama Milan Cicer nesmyslnost žalob.

Může být povodňová ochrana absolutní?

„Po technické stránce byla žaloba založena na představě, že povodňová ochrana by měla být absolutní, aby stěžovatele ochránila proti jakkoliv velké povodni,“ přiblížil jádro sporu Čestmír Vlček.

„Hráze podél Odry v Ostravě byly v daném úseku navrženy a postaveny na ochranu před stoletou vodou, což představovalo průtok 877 kubickým metrů za sekundu. Extrémní povodeň z roku 1997 byla prokazatelně vyšší a vykazovala povodňové průtoky na úrovni pětisetleté vody, tedy 1 350 kubických metrů za sekundu,“ vysvětluje mluvčí Povodí Odry jádro sporu. „Nikdo ale nemůže očekávat, že se budou hráze stavět na sebevětší povodeň.“

Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.